Novoroční výslech v tropech

Vydání: 2015/35 Kardinál Duka za vojáky v Egyptě, 25.8.2015, Autor: Jaroslav Šubrt

Když v polovině srpna sloupky teploměrů šplhaly až k téměř čtyřicetistupňovým hodnotám, štáb České televize už popáté natáčel v prostorách pražského Arcibiskupského paláce svůj novoroční pořad. Kardinál Dominik Duka ke „společnému výslechu“ pozval Mons. Tomáše Halíka.


Snímek ČT / Radomír Řezáč

V českých médiích zrovna doznívala kauza arcibiskupova zákazu dvou akcí spojených s Prague Pride, které se měly konat u Nejsvětějšího Salvátora. Jestli se ale někdo domníval, že tato událost negativně poznamená dlouholeté přátelství těchto dvou významných aktérů před- i polistopadového života naší církve, velice se mýlil. Přátelská a vstřícná atmosféra, která i navzdory tropickým teplotám panovala během celého natáčení, toho byla přesvědčivým důkazem.

Nový rok v srpnovém vedru

„Ten Silvestr se na nás ale pěkně podepsal,“ snaží se Tomáš Halík uvolnit panující napětí, ještě než se kamery rozjedou naostro. A jak je hned vidět, trocha humorné nadsázky přichází v tu chvíli vhod každému z přítomných. Vedro je opravdu nesnesitelné. Společný výslech, který Česká televize vysílá vždy na Nový rok, se zpravidla točí až někdy v listopadu. Srpnový termín byl tentokrát zvolen kvůli profesoru Halíkovi, který letos během podzimního semestru přednáší ve Spojených státech amerických.

Natáčení už poněkolikáté probíhá v „střešním altánu“ neboli v nejvýše položeném prostoru Arcibiskupského paláce. Tato architektonická perla vznikla během raně barokní přestavby podle návrhu architekta Jana Baptisty Matheye. Všechna okna jsou tentokrát zakryta těžkými černými závěsy. Prostor nasvícen reflektory. Kameramani připraveni na svých místech. Mezi nimi vklíněn jediný zástupce tištěných médií – autor těchto řádek. Probíhají zvukové zkoušky a maskérka upravuje poslední detaily na vzhledu obou aktérů. Na své stoličce se jako principál usazuje „spiritus agens“ celého tohoto projektu – dominikánský kněz Romuald Štěpán Rob. Ten je zároveň (spolu)autorem scénáře. Z přenosového vozu sleduje natáčení režisér Jiří Strach. Akce může začít.

První byl Václav Havel

Výkop je na hostiteli. Dominik Duka jakoby na okraj poznamenává, že co se vlastně nikdy nepovedlo za totality StB, čili přivést oba muže coby „nepřátele režimu“ ke společnému výslechu, se teď povedlo ČT. Řeč postupně přichází i na kardinála Tomáška a jeho legendární tranzistorový přijímač, který vždy pouštěl, když k němu přišla návštěva. Prý aby je nikdo neodposlouchával. Mons. Halík pak vzpomíná na scénu, kdy kardinál Tomášek přijímač zapnul ještě i v době, kdy mu předával pověření k vedení akademické farnosti a komunisti už byli „takhle malinký“. Vracejí se také ke svému prvnímu setkání: v rychlíku cestou na ustavující sněm Díla koncilové obnovy v květnu 1968 na Velehradě. V kupé s nimi seděl břevnovský opat Anastáz Opasek.

Zhruba po prvních deseti minutách ovšem přichází z režie pokyn, že kvůli technickým problémům je třeba začít znovu – pěkně od začátku. Ani jednoho z obou aktérů to ale vůbec nevyvádí z míry a oba jsou schopni zopakovat nejen ty samé myšlenky, ale téměř slovo od slova i tytéž věty. Jak je vidět, na natáčení se každý z nich důkladně připravil a nic neponechal náhodě. Mezitím ještě přibíhá maskérka, aby jako biblická Veronika oběma účinkujícím setřela pot z tváře i čela (do konce natáčení to bude muset v té srpnové výhni udělat ještě mnohokrát).

Společný výslech Dominika Duky a Tomáše Halíka se stáčí k tak důležitým tématům minulosti, jako byla například otázka náboženského, politického a kulturního disentu, podzemní církve, smyslu Charty 77, Desetiletí duchovní obnovy nebo Velehradu 1985. V různých souvislostech je připomenuta osobnost Václava Havla, který to má vlastně celé tak trochu na svědomí. S ním totiž byl v listopadu 2011, pět týdnů před jeho smrtí, natáčen první díl tohoto pořadu. Avšak zdaleka nejde jen o vzpomínání na „staré dobré časy“. Větší část rozhovoru se týká důležitých témat dnešní církve i současného světa. A když přichází řeč na ateismus a typicky českou „plachou zbožnost“, pražský arcibiskup projeví přání, abychom se v naší církvi „učili mluvit o Bohu jazykem srozumitelným dnešnímu člověku“. Stranou pochopitelně nezůstává ani problém náboženského fundamentalismu a islamismu.

Nikoho vám neprozradím

Natáčení končí. Napětí opadá, zato vedro nepolevuje. Režisér Strach dává najevo velkou spokojenost s „výkony“ obou aktérů. Ještě pár záběrů a snímků, a technici můžou balit. Když se ještě v tom zmatku ptám P. Roba, koho by rád v příštích letech pozval k rozhovoru s panem arcibiskupem, se šibalským úsměvem odpovídá, že mi to neprozradí, protože se jedná o státní a církevní tajemství.
Televizní diváci se mají na Nový rok 2016 na co těšit.
 

Sdílet článek na: 

Sekce: Publicistika, Články



Aktuální číslo 39 20. – 26. září 2016

Otázka sv. Václava: Kam patříme?

Národní svatováclavskou pouť slavíme letos v situaci, která vyvolává množství zásadních otázek. Svátek sv. Václava se tak může stát příležitostí, abychom se opět…

celý článek


Chudý vedle tebe je pro tebe darem

Úryvek z Lukášova evangelia (16,19-31), který uslyšíme v neděli v kostele, před nás klade znepokojivou otázku: Kolik se toho vlastně po dvou tisíciletích na světě změnilo?…

celý článek


Strach je jako cit v prstech...

Citát Jana Wericha použitý v titulku přesně vystihuje podstatu této „nelibé emoce“, kterou dnes a denně v různé podobě zažívá většina z nás. Psychoterapeuta JAKUBA…

celý článek


Tisíce žáků porovnají své znalosti Bible

Mnoho školáků si bude letos lámat hlavu i nad otázkami z Písma svatého. Test čeká do konce října na ty, kdo se zúčastní celostátní soutěže Bible a my. Loni se zapojilo…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay