Vysněná hodinka klidu

Vydání: 2015/20 Věřící děkovali za osvobození, 12.5.2015, Autor: Lukáš Jirsa

Příloha: Perspektivy 20

Francouzská komedie Dejte mi pokoj! vypráví o tom, co všechno může zabránit zasloužené chvilce odpočinku. A také o lidském sobectví, soustředěnosti na sebe i schopnosti překročit svůj stín.
 
V hlavní roli filmu Dejte mi pokoj! exceluje populární francouzský herec Christian Clavier.
 
Pan Michel Leproux je vášnivým milovníkem hudby, kterého potkalo nebývalé štěstí. V obchodě náhodou narazil na vzácnou gramodesku, po níž toužil již od svého dávného mládí. Zruší naplánovanou schůzku s nejlepším přítelem a chce jediné: v klidu si doma poslechnout proslulé jazzové album. Jakmile ovšem vážený pan Leproux dorazí před dveře svého pařížského domu, nic už nepůjde tak, jak si představoval.
 
O vážném nevážně
 
Režisér Patrice Leconte (nar. 1947) patří k prověřeným tvůrcům francouzské kinematografie a do povědomí širokého publika se dostal již v roce 1978 svoju prázdninovou komedií Dovolená po francouzsku. Od té doby prokázal, že má nadání točit filmy veselé i vážné – v jeho filmografii najdeme historické snímky, psychologická dramata i lehké komedie.
 
Jeho nejnovější snímek Dejte mi pokoj! je z rodu veseloher, které nacházejí oblibu nejen u domácího francouzského publika. Základní zápletka snímku natočeného podle úspěšné divadelní hry je totiž jednoduchá a každému srozumitelná: Michel Leproux netouží po ničem jiném než po chvilce klidu. Najednou ale jako by se proti němu celý svět spiknul: před domem čeká jeho utajovaná milenka, v bytě najde polského instalatéra, manželka má stále něco na srdci, nezvedený syn přišel neohlášeně domů, a navíc se v domě připravuje setkání sousedů.
 
V hlavní roli této zdánlivě neškodné komedie exceluje Christian Clavier, kterého známe nejen ze stále populárních Návštěvníků (1993), ale také z komedie Co jsme komu udělali? (2014). Kromě téhož roku vzniku a stejné herecké hvězdy spojuje tyto dvě francouzské komedie jejich přístup k reflexi světa: naprosto nezávazným a lehkým tónem – a nanejvýš nenápadně – poukazují na lidskou malost, omezenost a sebestřednost. To vše v každodenních situacích, které jsou nám všem dobře známy (a pro potřeby filmu samozřejmě řádně extrapolovány).
 
Já, já a zase já
 
Dejte mi pokoj! svižně a bez jakýchkoli vážnějších tónů nabízí řadu humorných situací, jež ovšem mnohdy mají vcelku tragický základ – a to na úrovni osobní i celospolečenské: nevěra, partnerské lži a neschopnost naslouchat, nelegální přistěhovalectví, stáří. Divák se směje nešťastnému panu Leprouxovi, který si za mnohé katastrofy oné nevšední soboty může vlastně sám. On to totiž není žádný lidumil, nýbrž nejspíš opravdu pořádný sobec. Ne náhodou se jeho vysněné LP jmenuje Me, myself and I.
 
Smějeme se velkému sobci, jenž nám však zároveň nastavuje velice nepříjemné zrcadlo. Kde leží naše hranice schopnosti být zde pro druhého?

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Perspektivy, Kultura, Články



Aktuální číslo 25 18. – 24. června 2019

Bude stát mariánský sloup?

Napětí, strkanice, ale i modlitby a smírná gesta doprovázely sobotní pokus sochaře Petra Váni vrátit zpět na Staroměstské náměstí mariánský sloup.

celý článek


Jubileum Katolických novin

Před 70 lety v předvečer slavnosti Božího těla vyšlo první vydání Katolických novin, předchůdců dnešního KT.

celý článek


Střet s komunisty na Boží tělo

Před 70. lety, na svátek Božího těla 19. června 1949, se biskupové v čele s kardinálem Josefem Beranem svým pastýřským listem otevřeně postavili nastupující komunistické…

celý článek


Boje s šípem i láskou

„Kdo je hrdina?“ ptá se malé dítě rodiče, který poté váhá mezi obrazem knížete Václava, Jaromíra Jágra, nedávným válečným odbojem či postavou ze Star Wars. Kdo…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay