Slovenský Oxford připravuje budoucí lídry

Vydání: 2010/37 Papežství v průběhu věků, 7.9.2010, Autor: Matúš Demko

Příloha: Doma

Dostat se na studia v Oxfordu není nic snadného, málo komu ze zahraničí se to podaří. A odnést si odtud hned tři akademické tituly je už zcela výjimečné. Poté, co Martin Luterán vystudoval právo na Slovensku, zakousl se na jedné z nejznámějších univerzit světa do právní filozofie. Když se pak vrátil domů, začal si za své jméno psát M.Jur., M.Phil. a D.Phil. Martin ještě jako student založil Společenství Ladislava Hanuse, které každý semestr vzdělává mladé lidi prostřednictvím četby filozofických textů a týdenních diskusí. Tato organizace má za sebou osm úspěšných let existence, tj. šestnáct semestrů a přibližně 200 absolventů. Z této živné půdy a zejména z Martinovy iniciativy vznikl projekt, který myšlenku formovat budoucí křesťanské lídry posouvá ještě dál – jedná se o Kolegium Antona Neuwirtha (KAN). Důvodem jeho vzniku byla mimo jiné touha po lepším a kvalitnějším humanitním vzdělání. Inspirace založit KAN vzešla právě z oxfordských kolegií, která se vyznačují pravou akademickou komunitou. „Učitelé se studenty sdílejí své životy během výuky hlouběji: kromě studia je spojuje i společné pobývaní v areálu kolegia, společné večeře, u mnohých dokonce i modlitba,“ říká člen správní rady KAN a učitel Juraj Šúst. První dvacítka studentů ukončila pobyt v kolegiu koncem června. Další dvacítka začíná v září opět společně studovat, číst, večeřet, bydlet, modlit se, slavit mše svaté. Je to praktická realizace tří pilířů kolegia: knihovny, kaple a jídelny. Andrej Zhaňač, jeden ze studentů, charakterizoval kolegium jako hledání dobrého života. Sám oceňuje, že vzdělávaní je spojeno i s formací charakteru, která na současných univerzitách mizí. Odpovědět si na to, co je to dobrý život, vůbec není jednoduché. Učitelé se musí na semináře předem připravit, načíst si texty a nachystat si odpovědi i na takové otázky jako: Je podle Jana Pavla II. kapitalismus dobrý, nebo špatný? Vyplatí se obětovat svůj život pro zachování nějaké tradice? Které z chápání státu je pro vás přijatelnější: stát jako vychovatel, nebo stát jako „noční strážník“? Kolegium se snaží vytvořit přitažlivé prostředí pro studium: sídlí v Ivance u Dunaje, v obci nedaleko Bratislavy, hned vedle seniorátu jezuitů, kterým patří i kostel a rozsáhlé plochy se zahradou. Rokokový zámeček koupilo Tovaryšstvo Ježíšovo od hraběte Hunyadyho a ještě během druhé světové války v něm fungovala kolej. Komunisté po svém nástupu k moci majetek jezuitům zkonfiskovali, ale po roce 1989 jim byl v restituci vrácen. A po dvaceti letech svobody se sem vrátil i akademický život – 21. září 2009 kolegium slavnostně otevřel bratislavský arcibiskup Stanislav Zvolenský. Kolegium má šanci zásadně ovlivnit veřejný život právě tím, že na významné společenské, kulturní, podnikatelské a politické pozice v budoucnosti nastoupí šikovní křesťanští lídři. Určité plody této snahy jsou patrné už nyní – přátelství mezi studenty, úspěchy při výuce, umístnění na zahraničních stážích, společný výlet do Říma, pouť do Santiaga de Compostela… Kolegium Antona Neuwirtha má s jezuity uzavřenou smlouvu o nájmu objektu v Ivance ještě na čtyři roky. Zbývá věřit, že projekt bude existovat i nadále a stane se stabilní součástí slovenského mimouniverzitního vzdělávání.

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Doma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 26 27. června – 3. července 2017

Vydat se k prameni: na Velehrad

Začínají prázdniny – doba cestování a výletů. Rádi se vydáváme třeba do míst, kde pramení nějaká řeka. Obvykle to znamená výstup do hor, kde velice nenápadně…

celý článek


Putování v sobě skrývá obrovský poklad...

Zeptali jsme se několika zkušených poutníků, jaká cesta byla pro ně ta nejkrásnější.

celý článek


Křesťan a státník Helmut Kohl

Dlouho mluvil, ale uměl i dlouho naslouchat. Nejednou mu už předpovídali konec, ale vládl šestnáct let. Byl umanutý myšlenkou, jak zabránit opakování války. Takový byl…

celý článek


Letní putování s rodiči

Na ty dopisy si pamatujeme všichni. Sami jsme je kdysi psali dětskou rukou a o pár let později jsme podobné četli od vlastních ratolestí. „Milá maminko a tatínku, mám se…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay