Kostel je domem Boha mezi lidmi

Vydání: 2018/43 Pestrá Misijní neděle, 23.10.2018, Autor: Radek Tichý

Příloha: Perspektivy 43

Na čtvrtek 25. října, případně na následující neděli připadá v liturgickém kalendáři slavnost výročí posvěcení kostela. Datum nejspíš navazuje na starší praxi zavedenou Josefem II. slavit posvěcení (posvícení, na Moravě „hody“) všech kostelů v rakouských zemích třetí říjnovou neděli.


Křesťanský kostel je místem lidí, místem lidu Božího, místem shromáždění, které svolává sám Duch Svatý. Snímek Jozef Sedmák

České slovo „kostel“ pochází z latinského castellum, což znamená tvrz či hrad. To proto, že nejstarší kostely bývaly součástí hradního komplexu, jak je hezky patrné na pražské katedrále, nebo se svým opevněním hradu podobaly. V češtině se tak vytrácí to, co nacházíme v některých jiných evropských jazycích, totiž že církev a místo jejího shromáždění (kostel) se řeknou stejně: ecclesia, church, Kirche, église atd.

Svolává nás sám Duch Svatý

Přesto i u nás platí, že kostel je obrazem a znamením církve. Vnitřní uspořádání liturgického prostoru naznačuje, že církev je hierarchická, a přesto tvoří jednotu. Centrální umístění oltáře vypovídá o tom, že nejdůležitější je v církvi Kristus, kolem nějž se shromažďujeme. Obrazy, sochy a ostatky svatých i hroby v kostelní podlaze nám připomínají, že církev spolu s námi tvoří také ti, kdo nás předešli za hranici smrti. Kostel tedy není – jak by se mnozí mohli domnívat – domem, kde bydlí Bůh. Samozřejmě že přítomnost Krista ve svatostánku je pro naše kostely moc důležitá. Ale jako dům, kde bydlí bůh, byly chápány pohanské chrámy – lidé však zůstávali venku.

Křesťanský kostel je naopak místem lidí, místem lidu Božího, místem shromáždění, které svolává sám Duch Svatý. Je domem Boha mezi lidmi. Kostel je „svátostí“, viditelným znamením církve rozptýlené v domácnostech, školách a pracovištích, rovněž tak vyjádřením toho, že všichni jsou do církevního společenství pozváni.

Trojí zasvěcení kostela

Protože katolíci jsou součástí světové církve, místní církve (diecéze) i konkrétního společenství (farnosti), slaví se v liturgickém roce zasvěcení kostela třikrát: zasvěcení papežské Lateránské baziliky, zasvěcení katedrály místní diecéze a zasvěcení lokálního kostela. V případě, že je kaple či kostel pouze požehnaný, „posvícení“ se konat nemůže. Jestliže je datum zasvěcení kostela neznámé, oslaví se – alespoň v naší zemi – 25. října či následující neděli. Toto datum zřejmě navazuje na starší praxi zavedenou Josefem II. slavit posvícení všech kostelů v rakouských zemích třetí říjnovou neděli.

Pro zasvěcení nového kostela je nedůležitějším momentem slavení eucharistie. Kromě něj se v bohoslužbě zasvěcení nachází množství dalších prvků, které mají smysl kostela ozřejmit: slavnostní příchod celého společenství do prázdného kostela jako výraz svolání Duchem Svatým, kropení svěcenou vodou jako odkaz na křest, intronizace lekcionáře pro zdůraznění role Božího slova, litanie ke všem svatým a uložení ostatků jako výraz společenství s celou církví, modlitba zasvěcení, v níž explicitně zaznívá, čím nový kostel má být, pomazání křižmem, které je pomazáním Hospodinova Mesiáše, okuřování jako symbol Kristovy oběti a modlitby církve, osvětlení kostela a oltáře jako znamení, že církev září světlem Krista k osvícení pohanům.

Co znamená připomínat si zasvěcení kostela a slavit jeho výročí, vyjadřuje krásným způsobem preface, která se v tento den zpívá: „Vyznáváme, slavíme a uskutečňuje se na nás, že Hospodin je náš Bůh a my jsme jeho lid, že si z nás staví svůj chrám a že církvi rozptýlené po celém světě dává jednotu a život, aby rostla v plnosti Kristově a jednou se zjevila jako nebeský Jeruzalém.“

Svátek naší identity

Posvěcení kostela je svátek naší identity jakožto společenství okolo Ježíše, společenství živeného Božím slovem a svátostmi, společenství, které vychází ke všem lidem a vtahuje je do svého středu.

P. RADEK TICHÝ. Autor vyučuje liturgiku na KTF UK v Praze, rediguje webové stránky Liturgie.cz a působí v duchovní správě

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Perspektivy, Články



Aktuální číslo 12 19. – 25. března 2019

Biskupové se modlili na poušti

Minulý týden prožili čeští a moravští biskupové duchovní cvičení v Izraeli, modlili se na poušti i u Božího hrobu. Tento týden pokračují v Jeruzalémě plenárním zasedáním.

celý článek


Abychom se naučili správně rozlišovat

Několika osobností jsme se zeptali, co jim pomáhá, aby slyšeli hlas svého svědomí, a jak v tom sami podporují druhé.

celý článek


Křesťan v rozbouřených časech

Žijeme ve zvláštní době. Všechno se zdá být v pohybu. Jsme vystaveni záplavě obrazů, slov a zpráv. Překotné tempo změn strhává staré jistoty dravým proudem pádícího…

celý článek


Práci mezi Romy bych neměnil

Romské poutě nebo živelné modlitby chval – to si představíme, když se řekne „pastorace Romů“. Na východě Slovenska, kde Romové tvoří až polovinu obyvatelstva a…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay