Guardiniho cena pro Tomáše Halíka

Vydání: 2010/40 Facebook, 29.9.2010, Autor: Jan Paulas

Příloha: Perspektivy

Vůbec poprvé poputuje do České republiky prestižní cena Romana Guardiniho, kterou za rok 2010 obdržel český filozof a sociolog náboženství P. Tomáš Halík. Cena mu byla slavnostně předána 27. září v Bavorské katolické akademii v Mnichově. Toto významné evropské ocenění se od roku 1970 uděluje každý druhý rok „za vynikající zásluhy o interpretaci naší doby“. Při této příležitosti jsme se profesora Halíka zeptali:

Romano Guardini, po němž je cena pojmenovaná, působil stejně jako vy mezi vysokoškolskou mládeží. Nakolik je vám v tomto směru blízký?

Guardini byl vždy mým velkým životním vzorem. Mezi našimi životními osudy jsou skutečně jisté zarážející analogie: také on se věnoval vysokoškolským studentům, přednášel filozofii náboženství na sekulárních univerzitách, v době totalitního režimu (nacistického) nesměl působit na univerzitě a psal knihy o spiritualitě a duchovní diagnóze doby. A jako jeden z předchůdců koncilu to neměl ani v církvi vždycky lehké. Zpočátku měl dost nepřátel a jednoznačného uznání ze strany nejvyšší církevní autority se mu dostalo až po šedesátce. Guardiniho dílo, které mi vřele doporučoval už P. Jiří Reinsberg, stálo u kolébky mé konverze. Tento učitel několika pokolení evropských křesťanských intelektuálů – včetně současného papeže – mi otevřel srdce i pro svět liturgie a duchovního života. Rovněž mě inspiroval stylem svých knížek: snažil se filozoficko-teologické otázky podávat esejistickým stylem, oslovujícím nejen úzkou obec specialistů.

Cenu jste obdržel za „vynikající zásluhy o interpretaci naší doby“. Jde o ocenění vašich životních postojů a názorů, nebo myšlenkového přínosu k současné debatě o identitě Evropy?

Zahraniční čtenáři a odborná kritika u mé osoby oceňují hlavně čtyři věci: 1. příspěvek k diskusi víry a nevíry, křesťanství a sekulárního humanismu, kde na rozdíl od klasické apologetiky ukazuji, že určité prvky ateistické kritiky lze integrovat, a dokonce jimi prohloubit i křesťanskou spiritualitu; 2. úsilí prohloubit filozofické a teologické předpoklady dialogu křesťanství s ostatními náboženstvími; 3. poukaz k „eschatologické diferenci“ mezi nynější podobou církve a teologie a jejím eschatologickým cílem jakožto předpoklad tolerance a odmítnutí „triumfalismu“; 4. pokus vymezit kulturní identitu Evropy jako vzájemné doplnění racionálně-kritické a náboženské tradice. V odůvodnění udělení ceny jsou uváděny i moje životní postoje, ale k tomu mi nepříslušní se vyjadřovat.

Co pro vás osobně tato cena znamená?

Především jisté znepokojení: zvykl jsem si spíš na roli „nezbedného mladíka“, provokujícího k myšlení i kritikám. Když člověk po světě dostává prestižní ceny, vycházejí mu knížky v řadě jazyků, a dokonce se o nich píší doktorské práce, znamená to mimo jiné, že je už starý – dokonce si myslím, že by v tomto případě ode mne bylo slušné, kdybych už byl po smrti. Pak také rozpaky: opravdu se necítím zralý na to, aby bylo moje jméno vyslovováno v jedné řadě s velkými evropskými mysliteli, vědci a umělci, kteří tuto cenu v minulosti obdrželi. Ale i zadostiučinění: v Evropě jsme vnímáni jako „nejateističtější národ“, tedy nábožensky zanedbaný, který v této oblasti nemůže Evropě nic nabídnout, nic od nás se prakticky nepřekládá, hlas našeho křesťanství není v Evropě skoro slyšet. A právě skutečnost, že tato prestižní cena poprvé poputuje do naší vlasti, může přispět k tomu, že nám bude více nasloucháno. Řada českých teologů, mých učitelů, strávila nejproduktivnější léta svých životů v žalářích, měla minimální možnost publikovat, být v kontaktu se soudobým evropským myšlením. Snažím se na ně navazovat, zhodnocovat i jejich zkušenost víry a toto ocenění chápu rovněž jako jejich ocenění.

Sdílet článek na: 

Sekce: Přílohy, Perspektivy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay