Evropa umírá na blahobyt

Vydání: 2004/35 Církev a kněží v politice, 31.10.2004

Příloha: Perspektivy

Moc zlých pochází ze zaslepenosti, lenosti a zbabělosti dobrých...

Zdá se, že nedávno zveřejněné údaje demografické statistiky neučinily na veřejnost významný dojem, i když jsou jejich důsledky alarmující. V porodnosti jsme na světě na předposledním místě, na jednu ženu u nás připadá 1,2 dítěte (to znamená, že za necelých čtyřicet let se česká populace zredukuje na polovinu). Na posledním místě je Ukrajina. Západní Evropa je na tom o něco lépe, ale i tam porodnost nápadně klesá, a to i v "tradičně katolických" zemích, jako je Itálie a Španělsko. Návyk na blahobyt vede k "demografické katastrofě". Tamější situace zřetelně ukazuje, že úbytek domácí populace vyrovnává příliv migrantů z islámských zemí, kteří se odmítají plně integrovat. Tím je zakládáno na závažné problémy, jejichž řešení nikdo nezná. Jako by se mentalita prosperující Evropy řídila heslem "po nás potopa". Andreas Laun, pomocný biskup solnohradský, proslulý nesmlouvavý kritik duchovní situace Západu (u nás, žel, málo známý, ač Prahu navštěvuje), proto volá na poplach. Jeho řeč je naléhavá, tvrdá, ale míří do černého. (Nad alarmujícími ukazateli demografických statistik se zamýšlí mimo jiné také známý americký politik a novinář Patrick J. Buchanan v knize Smrt Západu, která u nás nedávno vyšla v nakladatelství Mladá fronta.) Red.

V rámci biskupské vizitace jsem zavítal do nádherně položené horské vsi. Je vidět, že se tu lidem žije dobře. Mluvím s nimi. Starosta se ptá, co mám na srdci jako biskup. Odpovídám otázkou: "Kolik dětí se tu musí letos narodit, abyste v nejbližších desetiletích nevymřeli?" Otázku upřesním, uvedu i rostoucí počet muslimů v Evropě. "Máte pravdu, pane biskupe," říká starosta, "ale my si víc dětí nemůžeme dovolit." - Dříve tu lidé žili chudě. Dneska říkají, že si nemohou dovolit budoucnost. Nezdá se, že by je to zaráželo nebo že mají starost o vnoučata, naopak. Kdosi poznamenal: "Ale já žádný úpadek nepozoruji." Tlumený smích. Já na to: "Kdybyste věděli, že vaší vsi hrozí lavina, taky byste říkali, že si nemůžete dovolit se před ní ochránit?" Mlčení. Dodávám pro názornost: "Pak bych musel novinářům vysvětlovat, že ti bohatí tam pod sněhem si nemohli dovolit něco proti tomu dělat." Jeden z přítomných: "Pan farář vám měl přece jen předvést pár dětí..." Smích a záhy na to konec debaty.

PODLE KTERÉHO SCÉNÁŘE?
Skutečnost je taková, že nedojde-li v Evropě brzy k radikálnímu obratu, bude nadále stárnout. Staří umírají. Do vakua směřují jiné národy a podle své početnosti požadují politickou moc. Nikdy v dějinách se nestalo, že by na ni silné skupiny či země dobrovolně rezignovaly. Neplatí to ani o muslimech. Těm dokonce jejich náboženství přikazuje, aby svou moc prosadili. - Máme se bát, anebo zůstat lhostejní?

Kýžený scénář evropských křesťanů vypadá takto: Muslimové se naučili respektovat náš právní a hodnotový řád. Vzájemnost muslimů a křesťanů "funguje", jak si to my, evropští křesťané, přejeme a jak žádá církev. Nastává intenzivní mezináboženský dialog a mnozí muslimové se po zkušenostech s křesťany a pod dojmem převahy evangelia nad Koránem nechávají pokřtít. Přítomnost islámu se možná stane křesťanům výzvou, která v nich s Boží pomocí probudí misijního ducha. Na politické scéně se muslimové i křesťané spojí proti evropským ateistům a společně prosadí zákaz pornografie, zákonnou ochranu nenarozených dětí. Absurdity jako "homo-manželství" odsunou do kabinetu kuriozit.

Kýžený scénář liberálních Evropanů: Islám je právě tak soukromou a nezávažnou věcí jako křesťanství. Jen by neměl rušit jistými náboženskými výstřednostmi. Muslimové mohou přijít, řádně pracovat, chovat se nenápadně a neobtěžovat. Jinými slovy, mají se stát tím, čím se stali vlažní křesťané. Jejich náboženství přece už také nikoho neruší.

Kýžený scénář uvědomělých muslimů: před tisícem let se stal Cařihrad muslimským, nyní je na řadě Řím (řekl to významný představitel islámu v Itálii). Evropa má být prostě islamizována. - Islám však nedělá rozdíl mezi státem a náboženstvím. Evropa se možná nestane "radikálně" islámskou, ale co je to "radikální" a v čem spočívá "neradikálně" islámský stát? Snad nějaký evropský "islám light" (jako např. "cigarety light" - pozn. red.)? Jak bude vypadat? Co přinese křesťanům a židům, ženám a jak bude nakládat se skupinami z islámského hlediska nežádoucími? Měli by se už dnes příští prarodiče připravit na to, že jejich vnučky budou nosit čádor? Nikdo nemůže vyloučit, že se v Evropě s muslimskou převahou nedostanou k moci radikální síly talibanského ražení a že nebudou chtít učinit z Evropy "radikální" islámskou zemi. Není to sice příliš pravděpodobné, ale vyloučit to nelze. Jak se pak bude dařit křesťanům a židům? V lepším případě by se stali občany druhé kategorie, v nejhorším otroky nebo psanci.

KDO ZA TO MŮŽE?
Muslimům nelze nic vyčítat. Proč by se neměli ujmout stále pustnoucí Evropy? Co z evropské kultury mělo na ně udělat dojem? Moderní abstraktní umělecké výtvory ze starého železa? Homosexuální "manželství"? Uvolněná sexuální morálka, kterou škola vštěpuje dětem? Současné filmy, kde herci chodí ve spodním prádle a sedí na toaletě? Naše neochota mluvit veřejně o Bohu a o jeho zákoně? Vysmívání se náboženství ve jménu umělecké svobody? Náš cynismus, s nímž etické komise "legitimují" zabíjení nenarozených dětí? Je vůbec škoda takové Evropy? Muslimové říkají, že ne, a proto chtějí vybudovat svou Evropu, islámskou.

Dovedeme objevovat, restaurovat a uchovávat materiální kulturu svých předků jako nikdy předtím. Totéž je však nutné i v oblasti ducha. Odhoďme tedy všechno to smetí a vybudujme novou, moderní Evropu na jejích židovsko-křesťanských základech! To by se mělo stát tím mnohokrát zmiňovaným "dát Evropě duši". V takové Evropě by měli i muslimové svobodu žít po svém až do podivuhodné Bohem darované chvíle, kdy by objevili Krista a svobodně požádali o křest.

Příčinou demografické katastrofy je dlouhodobá liberálně ateistická politika v celé Evropě. To ona rozbila rodinu, neumožňuje matkám zůstávat u dětí, a dokonce je přesvědčuje, že právě v tom spočívá jejich svoboda. To ona převrátila sexuální morálku v její opak, zvýhodňuje bezdětné a z odváděných daní zvýhodňuje soužití homosexuálů.

Jsou tedy viníky ateisté? Ano i ne, neboť těmi pravými viníky jsou křesťané, laici i klerici, vinní svým mlčením, svou nečinností. Katalogizujeme sice třísky a trámy v očích našich předků, ale zapomínáme na ty vlastní. V dějinách se často stává, že moc těch zlých vyplyne ze zaslepenosti, lenosti a zbabělosti těch dobrých.

VINA LHOSTEJNÝCH KŘESŤANŮ
Jistý francouzský generál se zeptal Bernadety Soubirousové (svědkyně zjevení Panny Marie v Lurdech - pozn. red.), zda má strach o Francii, do níž se právě valily německé armády (v roce 1871 - pozn. red.). Odpověděla: "Nemám strach z ničeho, jen ze špatných katolíků." - Těmi "špatnými katolíky" jsou nezřídka i ti velmi prominentní, včetně těch vysvěcených.

Muslimové směřují k většinovému postavení, tedy i k politické moci. Proti tomu je jediný prostředek: křesťané musejí mít děti, hodně dětí, víc než muslimové. O habsburském mocnářství se říkávalo: "Alii bella gerant, tu, felix Austria, nube! - Ať si ti druzí válčí, ty, šťastné Rakousko, žeň se a vdávej!" Dnes to znamená: žádné násilí, ale sňatečnost a porodnost, děti, hodně dětí! Jedině tak můžeme jednat s muslimy jako rovní s rovnými. Bez dětí vymřeme ještě dřív, než se staneme občany druhé kategorie.

Potřebujeme děti. Že mají ženy právo o tom rozhodnout? Když hoří, je na místě mluvit o právu odjet si na výlet? Vždyť je za pět minut dvanáct, ne-li později, stojíme před jedinou volbou: buď se změnit, anebo vymřít.

Nikoli muslimové, nýbrž vlažní, lhostejní křesťané ohrožují Evropu. Přenechali moc liberálům a ateistům. Ti pak naplánovali a spustili proces umírání Evropy na blahobyt. Zejména katolíci se musí probudit a dát Evropě, co potřebuje - změnu smýšlení skrze novou evangelizaci. Teprve pak mohou politici přicházet s vhodnými propopulačními opatřeními.

Přistěhovalecká politika by měla dávat přednost křesťanským migrantům. Společné duchovní kořeny a socializační procesy pak usnadní soužití a srůstání nových obyvatel s evropským prostředím.

Jisté skupiny nadále propagují antikoncepci, potraty a nevázanou sexualitu, jako kdyby nebylo jasné, že právě tato politika vede Evropu do demografické katastrofy. Zákonné normy, které to usnadňují, jsou pro Evropu zhoubnější než zakládání požáru ve vyschlém lese za silného větru! - A neztrácejme odvahu jednat s muslimy zcela otevřeně. Tak jako římský Cato se svým "ceterum censeo" za punských válek. Při vší svobodě víry a svědomí na základě sdíleného přesvědčení existuje i v náboženských otázkách pravda. Nejsou-li muslimové ochotni uznat základy židovsko-křesťanského myšlení, musíme je zdvořile, ale rozhodně vyzvat, aby nás opustili. Máme snad mezi sebe přijímat ty, kdo předem vyhlašují nepřátelství k naší kultuře?

Je tohle všechno pouhá iluze, politicky neprůchodná a neufinancovatelná? Můžeme si dovolit všechno kromě dětí? Škoda, je-li tomu tak, pak zanikneme. Církev bude žít dál, Bohu nic není nemožné. Nedávno jsem navštívil Lvov. Ocitl jsem se u kříže, o němž mi můj průvodce prozradil, že tam před pár lety nebyl, protože na jeho podstavci stála - Leninova socha...

Andreas Laun
Původní text (Europa stirbt den "Wellness-Tod") uveřejnil list Die Tagespost 3. 6. 2004. Přeložil pp. Mezititulky redakční. Sdílet článek na: 

Sekce: Perspektivy, Přílohy, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 30 19. – 25. července 2016

Dotazník KT

celý článek


Vzhůru do Krakova! I na kolech

Tři, dva, jedna, start! Atmosféra na Hradčanském náměstí připomíná slavnou Tour de France. Minulou sobotu ráno vyjelo od Arcibiskupského paláce v Praze 130 cyklistů na…

celý článek


Výměna kněží se chystá dopředu

Poutě, prázdniny, dovolená, relaxace a volno. Právě tak prožívá většina populace letní měsíce. Co bychom si ale rozhodně rádi neplánovali, je stěhování.

celý článek


Koruna je široká jako její kořeny

Prázdniny jsou období, kdy se v rodinách zcela přirozeně pěstují mezigenerační vztahy. Děti pobývají u svých prarodičů a sdílejí čas volna společně.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay