Žijme podle evangelia!

Vydání: 2013/36 Ať křik po míru stoupá vysoko!, 2.9.2013, Autor: P. MILOSLAV FIALA OPraem

Ježíšova slova nejsou mrtvou literou, ale naopak cestou k plnému životu v každé době.
 
Abychom jim porozuměli, aniž zeslabíme jejich účinek, aktualizujme jejich význam pro dnešek. Když Lukáš shrnul Ježíšovy výroky mezi rokem 75 a 80, také je přeložil do tehdejší situace křesťanů. Bylo stále nebezpečnější vyznávat Krista, protože hrozilo pronásledování, věznění, a dokonce popravy. Podobenství o stavbě věže a vojenském tažení měla připomenout, že opravdový věřící musí počítat s křížem a se zabitím – taková byla tehdy situace. Církev očekávala brzký návrat vítězného Pána, proto všechno ostatní včetně rodinných vazeb platilo za druhořadé.
 
Lidstvo je od té doby o dvacet století starší, ale Ježíšova slova mají nadčasovou platnost, proto si je vyložme podle toho, co nám chtějí říci dnes. Ostatně církev to ve svých dlouhých dějinách dělala stále znovu. Za příklad si vezměme sv. Františka Saleského, který bral člověka takového, jakým byl, a nechával ho žít v jeho prostředí. Hlásal, že zbožnost je možná pro každý stav a povolání, a není tedy vyhrazena jen mnichům v klášteře. Jinak ji ovšem prožívá otec rodiny, provdaná žena, dívka nebo voják. Pravá zbožnost neškodí žádnému povolání, žádné práci, protože klade důraz na svědomité plnění povinností v rodině i v zaměstnání. Přimlouval se za tzv. askezi lásky, jež má zkrotit nízký egoismus a uvolnit cestu lásce k Bohu a bližnímu. Chce raději půst srdce než půst těla, a proto oceňuje víc svědomitou práci než námahu postu a nadbytečného odříkání. Jinak řečeno, jde mu o cvičení v sebeovládání a převýchovu vlastního já.
 
Tyto myšlenky chtějí povzbudit i nás, ať žijeme kdekoliv a děláme cokoliv. Neboť je tolik druhů následování Krista, kolik je lidí. Podobně se vyskytuje mnoho křížů, „šitých na míru“ každému z nás: následování Ježíšových slov a osobní kříž vypadá jinak u desetiletého chlapce nebo děvčete, jinak u čtyřicetiletého otce rodiny, jinak u seniorů. Ukazuje se, že Pánova slova je nutno chápat stále nově a také je iniciativně prožívat, zcela podle osobních poměrů. Pak nám dodávají stále novou sílu k nesení kříže a k vyrovnání se s novými okolnostmi, v nichž je nám dáno žít.
 
Takto chápaná Ježíšova slova u sv. Lukáše nás svou radikalitou nechtějí zastrašit, ale spíše vybízejí k zamyšlení nad jeho napomenutím: Bděte tedy, protože nevíte, který den váš Pán přijde (Mt 24,42). A připojuje další výzvu: Proto i vy buďte připraveni (Mt 24,44). Ptejme se, jak jsme, nebo nejsme pohotoví v porozumění Boží vůli a jak vnášíme do současného potemnělého světa zářivé paprsky pravdy a lásky.
Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články

Diskuse

Jsou to hezká slova, humila 8.9.2013 22:49

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 49 3. – 9. prosince 2019

Nezapomněli, radovali se v Sýrii

Druhý ročník Červené středy, akce, která upozorňuje na pronásledování pro víru, se minulý týden konal nejen v hlavním městě, ale na 80 místech v celém Česku.

celý článek


DARUJTE Katolický týdeník

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok! Líbí se vám Katolický týdeník a chcete, aby…

celý článek


Teologové proti eutanazii

Děkani tří teologických fakult zveřejnili otevřený dopis, který adresovali Parlamentu ČR. Varují v něm před chystaným zákonem o eutanazii.

celý článek


Mesiáš, který přišel

O tom, že jediným možným smyslem života je marné očekávání, pojednává populární divadelní hra Čekání na Godota. Godot ve hře nedorazí. V tom je její absurdita.…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay