Homilie: Poklekněme před svým tvůrcem, Hospodinem

Vydání: 2018/4 Papež v Amazonii: Jste naší pamětí, 23.1.2018

Je to samozřejmě gesto toho, kdo nejen rozlišuje, jak a kdy pokleknout, ale míří ještě hlouběji: jde o jeho přesvědčení, že pokleknout má. Pod formou musí „dýchat“ vitální jakost. Proč poklekne milující manžel před chotí, aniž by nejdřív prohlížel okolí, zda mu dává souhlas k jeho přímému, a přitom i svobodnému gestu? Láska uspořádává postoj. A přesto ten milující manžel ví, že ani před milovanou bytostí nelze klekat kdykoli a jakkoli. Kýč je nepřesvědčivý, stejně jako jalová propaganda.

Liturgie nám dává nyní příležitost k decentnímu, neholedbavému pokleknutí. Například v hymnu Sláva na výsostech máme syrové oznámení: „Klaníme se ti.“ Nebo při velkopátečním zvolání: „Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste, a děkujeme ti, neboť svým křížem jsi vykoupil svět.“ Jde skutečně o přizvání ke zralému postoji. Poklekneme v naší komůrce před Ukřižovaným, aniž bychom se ukazovali druhým, aniž bychom se o tom někde zmínili. Vynucujeme-li od druhých totéž, jsme možná více upoutáni na sebe než na toho, komu přísluší pokleknutí. Že rodiče naučí dítě pokleknout, není zase vtíravost, ale projev jejich odpovědnosti. Anebo v kontextu předchozího režimu nešlo v té době vůbec o nepatřičnou dramaturgii, když někdo při výslechu, pokud byl urážen Pán, poklekl. Kdysi jsme docela upřímně zpívali píseň: „Nejkrásnější chvíle vždycky jsou na kolenou…“

Žalmista však hovoří o vnitřní dispozici: uznat nejen celým tělem, myslí, ale celobytostně, že Stvořitel má právo na své stvoření. Z toho pak vychází naše identita. Klaníme se především tiše v srdci – ale stále s upřeným pohledem na Pánovu tvář. Zlý „fujtajblík“ v synagoze ve městě Kafarnaum, jak slyšíme v evangeliu, není schopen tohoto gesta: dobrovolného uznání Boží vznešenosti. Proto není na místě výtka třeba důchodci, který s hůlkou v ruce nemůže pokleknout, anebo věřícímu východní církve, jenž se po celá staletí klaní, že s námi nepokleká (to spíš svědčí o naší neinformovanosti). Jde tu o to, uznat Ježíše coby Pána našich životů.

Dvakrát se v evangeliu hovoří o „žasnutí“: „žasli nad jeho učením“ a „všichni byli užaslí“. Možná že právě nás každodenní zkušenost s rafinovanou podobou zla formuje k věrohodnějšímu gestu pokleknutí před přítomným, živým Pánem. Žasneme nad ním. Den naplněný komunikačními nesnázemi nabízí tolik podnětů k osvojení si ctnosti, že se najednou začínáme odříkávat účelových zdání, falešných her. Jsme nuceni se co nejosobněji přimknout k Ježíši – doslova se ho držet za ruce, zaklestit se do jeho srdce, abychom obstáli v hájení dobra.

Nejde tedy vůbec o výzvu, abychom všude poklekali a soustředěností na samotný úkon třeba při přijímání eucharistického Krista působili karambol ostatním v řadě. Ale tam, kde liturgie toto gesto moudře umisťuje, vybízí, abychom jím Pánu vnitřně děkovali, že se naše srdce smí zabývat krásnými věcmi, a nikoli ulpíváním nad projevy zla. Jak je hluboké, patří-li milující k milovanému právě při odevzdání se srdcem: v pokleknutí. Takto děkovat je mistrovské dílo Boží v našich srdcích.

P. MICHAL ALTRICHTER SJ

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 21 22. – 28. května 2018

Nový biskup: Mám v srdci pokoj

Poprvé od roku 2010 zažila svatovítská katedrála v Praze svěcení biskupa. V sobotu se novým pomocným biskupem pražské arcidiecéze stal Mons. Zdenek Wasserbauer.

celý článek


Pavel VI.: papež, který neodstoupil

Na 14. října bylo stanoveno datum svatořečení blahoslaveného papeže Pavla VI. Překvapivé detaily jeho pontifikátu přináší nyní nově vydaná kniha La barca di Paolo (Pavlova bárka).

celý článek


Čtyři písmena, hodně zmatků

Dotkne se života každého z nás, církev nevyjímaje. Řeč je o nařízení EU o ochraně osobních údajů známé pod anglickou zkratkou GDPR, které vstupuje do praxe tento pátek.…

celý článek


Tomáš Halík jubiluje ve filmu i knihou

Tomáš Halík, jeden z nejznámějších českých duchovních, oslaví 1. června 70. narozeniny. Mysleli jste, že o něm víte všechno? Dokument České televize Dialogy se světem…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay