26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Homilie: Podobenství, které nás varuje i povzbuzuje

20. 9. 2016

|
Tisk
|

V podobenství o boháči a chudém Lazarovi rozhoduje o jejich dalším osudu soud jako varování, abychom se k druhým chovali jako bližní a podle možnosti jim pomáhali.

Vydání: 2016/39 Tisíce žáků porovnají své znalosti Bible, 20.9.2016, Autor: P. MILOSLAV FIALA OPraem


Ale Ježíšova slova pohnula jejich tehdejší posluchače právě tak málo, jako je někteří odmítají i dnes. Musel by asi přijít někdo z říše mrtvých, aby aspoň někoho přesvědčil o povinnosti dělit se s potřebnými. Už Starý zákon na ně pamatoval, jak čteme v 5. knize Mojžíšově (15,4.11): „Ať není u tebe potřebného, neboť Hospodin ti bohatě požehná v zemi, kterou ti dává do dědictví… Ve své zemi ochotně otvírej ruku utištěnému a potřebnému bratru.“ I současnost zná utrpení a chudobu, často slyšíme o pronásledovaných pro věrnost vlastnímu svědomí a víře. A Ježíš zahajuje svou veřejnou činnost hlásáním naděje pro ty, kdo pokorně zaujímají poslední místo jako služebníci všech. Přišel, aby přinesl chudým radostnou zvěst, jeho slova požadují spravedlnost a vzájemnou solidaritu. Jeho výzvu důsledně převedla do praxe sv. Matka Tereza, která i nám klade na srdce: „Na dobro, které dnes uděláte, se často a rychle zapomene. Přesto konejte dobro dál. I když ze sebe vydáte to nejlepší, přesto to nebude stačit. A přece dávejte dál. Vposled je všechno mezi vámi a Bohem – a ne mezi vámi a lidmi.“ Je nám ovšem jasné, že ti z našich bližních, kteří chtějí žít jen sami pro sebe a ze všech sil hromadí majetek, jakákoli slova a příklady odmítají.
Nabízí se otázka, kterou ostatně často slyšíme, zda se jako věřící řídíme Pánovými slovy a snažíme se překlenout sociální rozdíly, nasytit hladové a pomáhat pronásledovaným. Uvědomujeme si, že když se dělíme s potřebnými, stáváme se opravdu svobodnými? Na dnešní konzumní společnosti vidíme, že čím víc věcí nakoupí, tím se stává závislejší a zranitelnější. V otázce praktické pomoci proto začněme malými krůčky, a když se nám aspoň některé podaří, spojme se s dalšími věřícími a hledejme možnosti, jak naplnit Pánova slova o milosrdenství. Stále platí Abrahámovo varování: „Synu, uvědom si, že ty ses měl dobře už zaživa…“ Za své skutky se budeme jednou zodpovídat před Bohem, neboť svůj život jsme dostali jako dar se závazkem, abychom respektovali jeho vůli. Nežijeme nějaký sen, ze kterého se bez své zásluhy jednou probudíme do blažené věčnosti; každý náš den je realitou, která se nemá točit pouze kolem vlastního „já“, ale má se naopak řídit inspirovaným napomenutím Písma.
To nás varuje, abychom nenechali ležet chudáka venku před dveřmi, jinak by hrozilo nebezpečí, že brána vedoucí k Božímu milosrdenství nám zůstane navždy zavřena. Přijmeme-li Ježíšova slova, která mají sílu přetvořit kamenná srdce v srdce z masa a vysvobodit nás ze sobectví, stane se náš život darem lásky druhým, zvláště uraženým a poníženým.
P. Miloslav Fiala OPraem.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou