Vydání: 2016/25 Kostely hlásí statisíce návštěvníků, 17.6.2016, Autor: P. MILOSLAV FIALA OPraem

Ostatně kříž se nevyhýbá nikomu z lidí – můžeme ho přijmout, nebo odmítnout. Ptejme se tedy: Znám svůj kříž – a jak se k němu stavím, i když ho zpočátku nechápu a ptám se, proč právě já? Můžeme se mu bránit, ale když bychom jej odhodili, zcela jistě nás čeká kříž ještě obtížnější, kterému se už nevyhneme. Nebo jej neseme s odporem, krajní nechutí, je to pro nás stále těžší a je tím poznamenán celý náš život. Jenom kdo chce následovat Krista a bere na sebe svůj kříž, zakusí pravý opak: jako by kříž nesl jeho a pomáhal mu ve spletitých situacích života. Tím se stává opravdovým žákem v Ježíšově škole a takové následování přináší mnohé plody pro něho i pro Boží království.
O životě z víry v osvobozující sílu poslušnosti Boží vůle přemýšlel známý švýcarský psycholog Carl Gustav Jung: „Pro nás je rozhodující, jak se vypořádáme s problémem utrpení. V Indii jsem viděl, jak se lidé každé bolesti snaží vyhnout a hledají záchranu v sobě. Západní člověk zkouší potlačit utrpení drogou. Ale utrpení musí být překonáno a přemůžeme je pouze tím, že ho neseme. Tomu nás učí pouze Ukřižovaný.“ To souhlasí se zkušeností faráře z Arsu, který považuje Kristův kříž za nejučenější knihu, která na světě existuje. Kdo ji vezme do ruky a začte se do jejích stránek, kdo se jí ptá na radu a řídí se jí, načerpá z ní posilu pro svou víru a pro následování svého Pána. Neboť tato kniha ho učí: Když tě obklopí temnoty a cítíš se osamocen, když máš pocit vnitřní prázdnoty a stojíš před zdánlivě nepřekonatelnou překážkou, když se ti zdá, že život ztratil smysl, pak si uvědom, že už dávno to všechno vzal na sebe Ježíš na své bolestné cestě, aby to nesl a proměnil. Jeho rozpjaté ruce nás stále objímají a zvou k následování.