HOMILIE: Na počátku jsme tvrdé srdce neměli

Vydání: 2018/40 Biskupové prosili za odpuštění, 2.10.2018

Dnešní bohoslužba slova vypovídá o manželství a o jeho hodnotě. Bůh lidem dává důležitou informaci, že „není dobré, aby byl člověk sám“ a o jeho nerozlučitelnosti: „Co tedy Bůh spojil, člověk nerozlučuj.“

A my v tom dnešním evangeliu můžeme vidět ještě jednu velmi důležitou věc. Když Ježíš mluví o Mojžíšově zákoně, který umožňoval rozluku manželství, mluvil o důvodu, proč bylo ve starozákonní době možné rozloučit manželství.

Ale ten Ježíšův argument je zvláštní. Čekali bychom, že to bude možné kvůli nevěře, nebo kvůli domácímu násilí, nebo kvůli alkoholu, nebo kvůli tomu, že to spolu ty dva manžele už nebavilo, že se odcizili, nebo kvůli kariéře jednoho z nich... Ne. Ježíš říká: „To kvůli tvrdosti vašeho srdce vám Mojžíš umožnil rozvést se.“

Myslím, že tady Ježíš pojmenoval jednu z největších nemocí srdce člověka. Tvrdost srdce. Takové člověk nemusí mít jen k manželovi nebo manželce, ale může je mít ke svým sourozencům, rodičům, přátelům, a dokonce i k neznámým lidem. K imigrantům, hříšníkům, lidem jiné barvy pleti nebo náboženství, k lidem bez domova, k lidem, kteří vyznávají jiného boha nebo patří do jiné církve. Ke komukoliv.

A tvrdé srdce je ta hlavní příčina, kvůli které naše vztahy ztroskotávají, proč se lidé od sebe oddělují, přestávají spolu komunikovat – a to nejdůležitější: tvrdé srdce je příčinou, proč lidé opouštějí svého Boha.

Ježíš neříká: „No, lidi, no tak když už teda máte tvrdé srdce, tak se teda můžete rozvést,“ ale říká: „Ale Bůh to takhle nechtěl. Na počátku to takhle nebylo.“ Neztrácí ze zřetele ideál, ke kterému musíme směřovat. Možná to pro nás zní trochu nepříjemně: Bůh něco chce a taky něco nechce. Na počátku životů lidí to tak nebylo, že by měli tvrdé srdce. Nikdo se tak nenarodil. To vlivem různých životních událostí, špatných zkušeností, životních zranění a těžkostí může srdce ztvrdnout. A to je zlé.

Jestliže totiž srdce člověka ztvrdne vůči druhému, tak zákonitě ztvrdne i vůči Bohu. Jestliže totiž srdce člověka ztvrdne vůči Bohu, tak zákonitě ztvrdne i vůči člověku. Tato úměrnost platí. Bohužel. A tragédie je v tom, že my s tvrdým nebo zatvrzeným srdcem před Boha prostě přijít nemůžeme, protože Bůh nás volá k tomu, abychom milovali jeho i bližní, ne abychom vůči nim byli zatvrzelí.

V životě jsme spojeni s mnoha lidmi. Nejen se životním partnerem, ale s Bohem, s rodinou, s přáteli, které Bůh dal do naší blízkosti. Naše srdce by nemělo být tvrdé vůči nikomu. To je těžký úkol. Snad jen Bůh, který dává svítit slunci na dobré i zlé, to po nás může chtít.

Prosme Boha, aby uzdravil naše srdce, nebo lépe řečeno ty části našich srdcí, které zatvrdly, ať už vůči nějakému konkrétnímu člověku, nebo vůči jemu samotnému. Abychom opět mohli být takoví, jaké nás stvořil. Lidmi, jejichž srdce dokáže milovat.

P. ROBERT BERGMAN
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Ostatní



Aktuální číslo 38 17. – 23. září 2019

Světec, který spojuje národy

Novým blahoslaveným, který má blízko k naší zemi, je od neděle 15. září P. Richard Henkes. Jeho beatifikace se konala v německém Limburku a přijeli na ni i poutníci z Česka či Polska.

celý článek


Kapucíni evangelizovali v centru Prahy

Týden nové evangelizace prožili bratři kapucíni a jejich přátelé v centru Prahy. Akce se konala nejen uvnitř kostela sv. Josefa, ale i v jeho okolí – na jednom z nejrušnějších…

celý článek


Hlas, který voněl svobodou

Ve věku 90 let minulý týden v Římě zemřel dlouholetý ředitel české sekce Vatikánského rozhlasu, kněz a jezuita P. Josef Koláček. Přinášíme vzpomínku jeho blízkého…

celý článek


Postoj „vše pro dítě“ převládá

„Mamííí! On mi bere bagrrr!“ rozléhá se dětským hřištěm a podsaditý hošík rve z rukou menšímu kloučkovi erární hračku a chystá se ho s ní mlátit po hlavě.…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay