Homilie: Křesťan přemáhá svět

Vydání: 2017/36 Do školy s požehnáním, 5.9.2017, Autor: Jiří Mikulášek

Úryvek z páté kapitoly Prvního listu Janova se s ohledem na Bílou neděli, kdy nově pokřtění odkládali bílý křestní oděv, vrací k tajemství křtu, které úzce souvisí s velikonočním tajemstvím Kristovy smrti a zmrtvýchvstání.

Svatý Cyril Jeruzalémský v křestních katechezích popisuje tehdejší způsob udělování křtu a vysvětluje jeho symboliku takto: Každému z vás byla položena otázka, zda věří ve jméno Otce, Syna i Ducha Svatého. Složili jste spasitelné vyznání víry a třikrát jste byli ponořeni do vody a opět jste se vynořili. Tím jste obrazně a symbolicky naznačili Kristův třídenní pobyt v hrobě. (---) V témže okamžiku jste zemřeli a zároveň se narodili. Ona spasitelná voda se pro vás stala hrobem i mateřským lůnem.

Svatý Jan zřejmě naráží na toto křestní vyznání a uvádí jako účinek křtu „zrození z Boha“. Kristovým zmrtvýchvstáním vznikla nová dimenze života, účast na Božím životním principu, kterým je láska. Nejedná se jen o nějaký cit, ale o nadpřirozené přilnutí k Otci, které umožňuje, abychom milovali nejen jeho, ale také bratry, protože jsou jeho stvořením, protože On je miluje. Tato láska musí vzdorovat světu, který chce zneužíváním a posměchem zničit lidskou svobodu. Kdo však věří v Ježíše jako Krista a Syna Božího, je silnější než „svět“ se svým démonickým mocenským aparátem. Křesťan přemáhá svět, který nad ním nemá žádnou moc, a naopak dosvědčuje moc Kristovy lásky.

Nejsme jen nějakými ideologickými stoupenci Krista, ale máme nadpřirozené společenství života Božího z Krista. Apoštol Jan hovoří o tomto tajemství v souvislosti s novým přikázáním vzájemné lásky. Jeho slova by se dala přeložit i takto: „To je vítězství, které přemáhá zlo ve světě, naše bratrská láska, jíž jsme schopni, protože Bůh miluje nás a skrze nás naše bratry a sestry. Papež Pavel VI. to vyjádřil slovy: „Církev je místem největší možné lásky.“

V závěru našeho úryvku se apoštol Jan vrací ke zdroji, z něhož tato láska pramení: Voda křtu totiž dostala svou sílu a moc jen skrze vodu a krev vytékající z otevřeného boku Kristova na kříži. Jako z boku spícího Adama vyšla Eva – první matka všech živých, tak z Kristova boku, když usnul na kříži spánkem smrti, vyšla církev, která je novou matkou všech živých.

Při křtu, když kněz předává bílé roucho, říká: „Bůh tě oblékl v Krista a učinil z tebe nového člověka. Bílé roucho ať je znamením této důstojnosti. A rodiče a přátelé ať tě povzbuzují svědectvím slova i života, abys tuto důstojnost uchoval neporušenou navěky.“ Společenství křesťanské rodiny, farnosti, církve je prostředí, které počínající víru chrání a rozvíjí a kde by měl každý pokřtěný pocítit lásku církve.

Mons. JIŘÍ MIKULÁŠEK

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Ostatní



Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay