HOMILIE: Dobrý pastýř nás proměňuje svátostmi

Vydání: 2019/19 Svatý otec v zemi růží, 7.5.2019

Čtvrtá neděle velikonoční je nazývána nedělí Dobrého pastýře a je dnem, kdy se zvlášť modlíme za nová kněžská povolání. V evangeliu čteme každý rok jednu část Kristovy řeči o sobě samém jako o dobrém pastýři. Tato metafora, snad všem dobře pochopitelná, krásně vyjadřuje dobrotivou péči Pána Ježíše o nás lidi.

I když jsme letos neslyšeli o pastýři, který vyhledává své ovečky, nosí je zpět a dává za ně svůj život, i v dnešním kratičkém úryvku byl ústřední motiv vnímatelný: „Já je znám, ony jdou za mnou, já jim dávám věčný život.“ A protože právě ve svátostném kněžství Kristus, jediný skutečný Dobrý pastýř svých ovcí, zanechal jednu z důležitých forem svého „pastýřování“, modlíme se za nová kněžská povolání právě dnes.

Kněží často nejsou svatějšími a lepšími než ostatní křesťané (jak ostatně ukazují celé dějiny i současnost církve), v tom Dobrému pastýři podobní leckdy opravdu příliš nejsou. Ale stávají se i tak jeho nástrojem – především když vysluhují svátosti, z nichž většina je na svátostné kněžství přímo vázána. Platí to zvlášť o eucharistii a smíření (ale i o pomazání nemocných, biřmování a svěcení), které nemůže vysluhovat nikdo jiný než ten, kterému (jako biskupovi a knězi) byla svátostí svěcení dána „svátostná moc“.

Svátosti jsou vrcholnou formou Kristovy přítomnosti mezi námi, podivuhodným naplněním jeho slibu „hle, já jsem s vámi až do konce světa“. To už zakoušeli raní křesťané, když svátostem dali krásné jméno mystérion („tajemství“, Boží přítomnost, před kterou je třeba „zmlknout“). Skrze svátosti nás Dobrý pastýř Kristus proměňuje, posiluje a naplňuje milostí. Proto jsou právě ony největším projevem jeho pastýřské péče o nás: dávají nám sílu „slyšet Boží hlas“ a nenechat se „vyrvat z Kristových rukou“, Boží sílu k následování Pána Ježíše i v dobách všech možných soužení, trápení a pronásledování (jak jsme četli ve druhém čtení), sílu k víře, naději a lásce, sílu k radosti. Kristus ve svátostech působí s jistotou, protože jeho přítomnost v nich není vázána na nějakou lidskou sílu, ale na Boží moc (to je ono scholastické ex opere operato). Proto ani slabost a hříšnost kněze vysluhujícího svátosti nemůže Kristovu přítomnost zničit – ta je totiž přítomností Zmrtvýchvstalého. Může ji sice různě zahalit, ale zničit ne, což je veliká útěcha pro všechny, kteří svátosti přijímají, ale i pro kněze samotného.

Jelikož „žeň je bohatá, ale dělníků je málo“, je opravdu dobré se modlit, aby ti, které Pán Ježíš volá stát se nástroji jeho „pastýřování“, na tento hlas slyšeli a šli za ním. Je dobré se modlit i za ty, kteří, nehodní toho, již svátost kněžství nesou: aby ve své překrásné službě „kněžování“ vytrvali. Dobří, aby dobrými zůstali, a špatní, aby se obrátili. Abychom tak všichni v síle přijímaných svátostí byli stále více „jedno“ s dobrou vůlí Boží.

P. JAN HOUKAL

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 42 15. – 21. října 2019

Svatovítské varhany poprvé zahrály

Nové svatovítské varhany se poprvé rozezněly. Nikoli pod klenbami pražské katedrály, ale v montážním sále dílny varhanáře Gerharda Grenzinga ve španělském El Papiolu…

celý článek


Když se sejdou následovníci Krista

Každou neděli se nad tisíci chrámů v Čechách, na Moravě i ve Slezsku rozezní zvony. Zvou ke společnému slavení mše svaté. Farnost se schází.

celý článek


Žijeme pro okamžik každého dne

Královéhradeckou diecézi koncem září navštívil indický arcibiskup PETER MACHADO z Bangalore. Mezi českými věřícími podle svých slov zažil vřelé přijetí a velký…

celý článek


Oslava každodenní svatosti

Minulou neděli se sbor světců rozrostl o pět nových jmen. Osobnosti jsou rozdílné – od kardinála a intelektuála přes řeholnici s mezinárodním věhlasem až po ženu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay