Homilie: Bůh je Pánem celého světa

Vydání: 2018/24 Oděv kosmonautů pro papeže, 12.6.2018

Dnes nás Boží slovo vede dvěma směry. První je úžas nad stvořením a naším životem na této zemi. Druhý směr je pro nás rovněž důležitý. Jde o uvědomění, že ač nepatrní ve své lidské existenci, jsme obdarováni mocí, která není z nás, ale je to nádhera Božího života v nás. Je nám dána nekonečná důstojnost, která se však rozvine do plnosti, jen když budeme žít tři základní vztahy: vztah k Bohu, vztah k bližním a vztah k Zemi (srov. Laudato si’,66).

Stvoření samo je knihou, příběhem, z něhož můžeme poznávat Boží existenci. V přílišném shonu a životě odloučeném od přírody si neuvědomujeme zázraky všedních dní. Bereme samozřejmě vše, co přichází, a nežasneme nad tím, čím jsme obklopeni. Chybí nám úžas dítěte, které radostně volá: „Maminko, podívej, motýl!“ Jednou jsem doprovázel na procházce dva slepé manžele, kteří se nechali odvést ke kraji cesty a žasli nad krásou „obyčejného“ bodláku. Já jeho krásu do té chvíle neviděl. Doposavad jsem v něm totiž viděl jen otravný plevel. Ale cožpak nebyl ten bodlák nádherným stvořením, které dokonce kdysi ve starozákonním příběhu posloužilo Jótamovi k užití obrazu o královské moci Boží? A tak ti, kteří nemohli ani vidět jeho nádhernou fialovou barvu, mi museli otevřít oči, abych také uviděl správně. Učme se dívat na krásu stvoření a žasněme nad Bohem, který „vše moudře učinil“ (Ž 104,24)!

V zodpovědnosti, kterou nám Bůh svěřil, jsme povoláni, abychom bez majetnického vztahu užívali darů země a pečovali o stvoření tak, aby každý člověk mohl naplnit cíl svého života. Komentář k tomuto evangeliu upozorňuje, že výraz „země sama od sebe přináší plody“ odkazuje k milostivému roku, kdy židé neobdělávali pole a vinice, ale nechávali zemi spočinout. Rok milosti byl také časem nápravy vztahů, které se během generací narušily. Bůh slibuje poslušným hojnost a požehnání. Jak velmi by nám bylo třeba tohoto milostivého roku! Abychom se přestali věnovat trvalému zvyšování životní úrovně (což si představujeme jako shromažďování bohatství) a objevovali cesty k sobě navzájem, neboť život člověka je plný pouze tehdy, jestliže žije pokojem a láskou.

Boží život v nás je malým semenem, které – dáme-li mu prostor – přinese našemu životu smysl a cíl. Ale je to tak těžké: dáme-li mu prostor! V běhu všedních dní dát dostatek času modlitbě a objevit krásu Božího království v nás. Naučit se vnímat, že Bůh sám je skutečným cílem a naplněním našeho života. Naučit se rozlišovat a trpělivě očekávat uskutečnění Božích zaslíbení. Nechat se obdarovat a vzdát se myšlení, že my sami si určujeme, co je pro nás dobré. Je to životní postoj, který nebude jen slovy, ale i skutky ukazovat lidem: Bůh je Pánem celého světa, panuje i nad mým životem.

P. VÍT ZATLOUKAL

 

 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Ostatní, Články



Aktuální číslo 42 16. – 22. října 2018

Sedm nových přímluvců v nebi

Svatý otec v neděli kanonizoval sedm světců v čele s papežem Pavlem VI. Na Svatopetrském náměstí se shromáždilo 70 tisíc lidí.

celý článek


Stovky lidí podpořily čínské křesťany žádající o azyl

Pět set lidí demonstrovalo v neděli 14. října v centru Prahy na podporu čínských křesťanů, kteří v ČR žádají o azyl.

celý článek


Deformují pohled na svět

Slovo „sekty“ se z veřejného prostoru v posledních letech téměř vytratilo a zdá se, že ty, které by byly pro člověka nebezpečné, jsou méně aktivní. Ostražitost…

celý článek


Farníci vybrali na kapli v Kongu

V minulých dnech se z misijní cesty do Konga vrátil farář v Přibyslavicích na Třebíčsku P. Jacek Kruczek, který před dvanácti lety přišel z Polska posílit moravskou…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay