Vydání: 2007/45 Jak se žije ekologickým zemědělcům, 6.11.2007, Autor: Václav Štaud

V závěru listopadu uplyne 260 let od příchodu Hospitálského řádu sv. Ja- na z Boha do Brna. Milosrdní bratři, jak zní jejich zkrácený název, působili na našem území od roku 1605 postupně na osmi místech od Prahy po Valtice. Dnes provozují jen několik lékáren a malou nemocnici ve Vizovicích. Žijí v konventech v Letovicích a zejména v Brně, kde je sídlo vedení provincie. Letos byl provinčním představeným zvolen bratr Martin Macek OH. Položili jsme mu několik otázek:

Jaká je úloha vašeho řádu v dnešní době?
Přes odstup více než pěti století se nezměnila, je to stále služba nemocným. Proti rozvojovým zemím sice žijeme v relativním bohatství a neumírá se zde ve špíně ulice. Ale těch, kteří – byť kvalitně léčeni – leží ponecháni samotě a beznaději, je stále bezpočet. Naším úkolem je doprovázet je, pozvedat z duševních krizí, garantovat, že jejich životu bude až do konce zachována důstojnost Božího dítěte. Možnosti péče o trpící jsou téměř nekonečné – kdyby nás bylo víc, je tu široká oblast domácí péče, umožňující nemocným zůstávat co nejdéle v rodinách. Hlavně tam, kde ženám-pečovatelkám už docházejí síly. Mohli bychom také podle vzoru našich bratří na Slovensku věnovat víc starostlivosti bezdomovcům. Jsou vážnými nemocemi ohroženi mnohem víc než ostatní populace.

Váš řád u nás patří k těm nejméně početným. Proč?
Bezmála 50 let trvala represivní opatření vůči milosrdným bratřím. Konfiskace řádového majetku nejdříve fašisty a pak komunisty, nespravedlivá perzekuce řady bratří včetně žalářování, to vše vedlo k postupné decimaci řádu. Nyní má naše provincie pouhých osm členů. Z toho dva bratři jsou kněžími a dva procházejí v Rakousku noviciátní formací. Nedostatek nových povolání je v tomto případě způsoben také tím, že náš řád je pro většinu lidí, hlavně v Čechách, téměř neznámým pojmem.

A v zahraničí?
Zatímco v evropských zemích počet členů řádu také pozvolna klesá, v Asii zaznamenáváme doslova bouřlivý rozkvět. A tak domy milosrdných bratří v Evropě slouží také k přípravě a studiu stovek následovníků svatého Jana z Boha například z indické nebo vietnamské provincie. Tam do řádu vstupují často velmi mladí lidé. V našich zeměpisných šířkách naopak roste počet pozdních povolání – dozrávání a přemýšlení o duchovních hodnotách začíná většinou až kolem třicítky.

Brněnská Nemocnice milosrdných bratří v sousedství konventu byla řádu v restituci vrácena. Proč ji tedy provozuje město Brno?
Je to významný zdravotní ústav na velmi dobré úrovni. Z ekonomických důvodů není možné jiné řešení než pronájem za symbolickou cenu. S vedením nemocnice ale máme dobré vztahy, těší nás jeho úspěchy i to, že plní základní poslání řádu – obětavě pečovat o lidský život od počátku do přirozeného konce. Neprovádějí potraty a máme jistotu, že kdyby jednou do českých léčeben přece jen pronikla eutanazie, v Nemocnici milosrdných bratří v Brně tomu tak nebude. Bratři jsou s nemocnicí spojeni i prací u lůžek – například náš převor Michal na chirurgii a P. Adalbert jako duchovní posila nemocných.

Jaký předpoklad musí splnit adept členství ve vašem řádu?
U nás najdou své místo všichni. Jistě, nejraději bychom vítali zájemce již odborně připravené, lékaře nebo další zdravotníky. Ale výcvikem péče o nemocné může projít a zařadit se k nám také prodavač nebo třeba čalouník, pokud je ovšem bez závazků. Jedinou podmínkou je vztah k nemocným a schopnost života v komunitě. Nikdo se nemusí bát, že slíbí něco, čeho by později litoval. Téměř osmiletá formační příprava a z toho dvouletý noviciát je dostatečně dlouhá doba. Během ní každý pozná, jestli volil správně, zda ve službě trpícím našel Boha a své uplatnění. Když ne, může během přípravné fáze odejít. Kdo má vážný zájem poznat podmínky v brněnském konventu, naši práci, modlitbu i společný život, blízký každé jiné rodině, je vítán a může mezi námi nezávazně prožít několik dnů.

Více informací naleznete na www.volny.cz/milosrdni