Může mi na věčnosti někdo chybět?

Vydání: 2004/35 Církev a kněží v politice, 31.8.2004, Autor: Ctirad Václav Pospíšil

Bude-li Bůh v nás, nemůže nám nic scházet
Nebude mi na věčnosti chybět člověk (přítel, manžel, kamarád, příbuzný) v případě, že já bych došel spásy, a on ne?
K. V., olomoucká arcidiecéze


Ve formulaci vaší otázky se projevuje typická charakteristika našeho uvažování o spáse. Téměř vždy hovoříme o zatracení těch druhých, ale skoro nikdy o možnosti, že bychom spásy nemuseli dosáhnout my sami. Myslím, že o svatém Benediktovi se vypravuje následující příhoda. Jednou se tohoto otce západního mnišstva otázal jistý mladší spolubratr: „Otče, kdo jsou ti kozlové po levici věčného Soudce?“ Benedikt promptně odvětil: „To jsme my, a proto konejme pokání, abychom se v poslední den směli zařadit mezi ovce po jeho pravici.“

Spása není samozřejmostí, pro každého člověka je to velkolepý div Boží milosti, nad nímž budeme věčně žasnout. To, co je u lidí nemožné, není nemožné u Boha. Až budeme – jak doufáme – díky nevýslovnému Božímu milosrdenství jednou definitivně s Bohem na věčnosti, uvidíme všechno v docela jiném světle, protože budeme Boha opravdu milovat nade vše. Budeme s ním dokonale sjednoceni, a proto také dokonale přijmeme jeho spravedlivý i milosrdný pohled na všechno ostatní.

Jestliže on bude dokonce v nás (srov. 1Kor 15,28), nebude nám moci vůbec nic scházet. Kdo je sjednocen s Bohem, má mnohem víc, než kolik stačí k dokonalému štěstí.

Byl jsem ještě jinoch, když mne jeden člověk z naší farnosti překvapil zajímavou myšlenkou, pročež jsem si jeho výrok zapamatoval skoro doslova: „Víš, já se bojím, že Bůh bude nakonec neúměrně milosrdný a že v nebi bude jednou spousta ,syčáků´. Bude to ale nebe, když tam budou taky zlí lidé?“ Domnívám se, že ten pán se mýlil, protože do nebe se žádný „syčák“ nedostane, pokud se ovšem nezmění a neobrátí, nedozraje-li v očistci, aby nerušil dokonalou harmonii společenství těch, kdo se nevýslovně milují. Je-li někdo opravdu špatný a zatvrzele zlý, asi by nám jeho zkaženost a hříšnost v nebeské slávě radost nedělala. To ale neplatí o něm jako o dítěti Božím.

Problémem je, že v zásadě my všichni nejsme ani docela dobří, ani tak úplně a nenapravitelně zkažení. V evangeliu se tvrdí, že obrácení hříšníka je velkou radostí pro anděly. Můžeme dodat, že je to velká radost i pro všechny, kdo, ač pobývají na zemi, svým srdcem již nyní dlí v nebi. Lze uvažovat o tom, že v nebi je rovněž zármutek nad těmi, kdo se od Boha odvracejí? Obvykle platí, že radost a zármutek jsou spojité nádoby. Svatí takový zármutek tady na zemi zakoušejí. Bůh chce spásu všech svých dětí (srov. 1Tim 2,3n). Víme ale také, že do nebe se dostanou pouze dokonalí. Právě z toho důvodu existuje očistec, kde musíme téměř všichni dozrávat. Očistec je tu zřejmě proto, aby v nebi nepřevládl smutek nad těmi, kdo do cíle nedospěli. Ti, kdo popírají očistec, buď berou mnoha lidem naději, nebo zlehčují spásu. V prvním případě tak popírají Boží milosrdenství a skutečnost, že Hospodin chce spasit všechny lidi. V druhém případě by asi bylo něco na obavách citovaného přítele z mládí.

Pro spásu svých milovaných toho můžeme udělat poměrně hodně, když se za ně upřímně modlíme, když za ně Bohu přinášíme duchovní oběti (srov. Řím 12,1). To je krásné znamení, že opravdová láska je silnější než smrt.

prof. CTIRAD V. POSPÍŠIL Th.D.
vyučující dogmatické teologie na CMTF UP v Olomouci, KTF UK a HTF UK v Praze

Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 8 18. – 24. února 2020

Pro církev s amazonskou tváří

Papež František zveřejnil apoštolskou exhortaci „Milovaná Amazonie“.

celý článek


Sestupme z hlavy do srdce

Slýcháváme řadu dobrých rad, jak předcházet infarktu a dalším srdečním onemocněním úpravou jídelníčku či sportem, ale jak často bereme ohled na svá srdce ve významu…

celý článek


Velkolepé dědictví Tovaryšstva

Z historického pohledu problematický seriál o životě Marie Terezie nabídl obraz jezuitů, který odpovídá tradiční propagandistické karikatuře. Po tolika studiích o historii…

celý článek


Prožít půst napříč generacemi

Je tu postní doba. Jako každý rok, a přitom vždy jiná. Jak ji strávit v rodině, napříč generacemi, když se děti, dospělí a staří lidé postí úplně jinak? Je možné…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2020

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay