Lidí, co berou evangelium vážně, je menšina

Vydání: 2012/17 Františkáni očekávají 14 nových blahoslavených, 25.4.2012, Autor: Tomáš Halík

V KT jste napsali, že, „křesťané mají být solí, a tedy vždy menšinovou částí společnosti“. Nikdy mě nenapadlo takhle uvažovat. Z dějin Evropy víme, že byla doba, kdy být farářem nebo biskupem bylo dobré bydlo. Možná se pak zase ztrácel opravdový život z víry. Platí to obecně, že by nebylo dobře, aby se společnost stala většinově křesťanskou?

Jan Šilhavý, Praha

Křesťanství musí být pozváním, nabídnutým všem, ne ezoterickým klubem pro úzký kruh zasvěcenců. Z evangelia je však patrné, že Ježíš si byl velmi realisticky vědom, že zdaleka ne všichni jeho nabídku přijmou. Těch, kteří berou evangelium opravdu vážně, vždy byla, je a zřejmě bude menšina, a to nejen ve společnosti, ale leckdy i v církvi. Ostatní se podle socio-kulturních okolností k nim blíží či od nich vzdalují.

Představa, že středověk byl „zlatou dobou křesťanství“, byl jen utopický výmysl romantiků, případně iluze historiků, kteří čerpali jen z literárních památek tvořených klérem a nestudovali dokumenty o životě lidových vrstev, kde stále převládalo pohanské magično. Povrchní (a někdy násilné) „pokřesťanštění“, které víru spíše diskreditovalo, vycházelo z představy, že ten, kdo se nestane katolíkem, nemůže být spasen (tento názor, stále přežívající v hlavách části katolíků, byl církví jasně odsouzen jako hereze až za Pia XII.).

Ve skutečnosti přineslo hlubší průnik křesťanských hodnot do společnosti až osvícenství s ústupem mocenské role církve. Tehdy po velké sekularizaci majetku po roce 1805 přestali být do vedení církve jmenováni především aristokrati se zkušeností feudálů a generace nových vzdělaných biskupů z měšťanských vrstev začala více dbát o vzdělání kléru i lidu. Tam, kde je role biskupa a faráře „dobré bydlo“, téměř vždy dochází k devastaci náboženství.

Benedikt XVI. mluví o křesťanství v Evropě dneška a zítřka jako o menšině – tato menšina však nemá upadnout do mentality ghetta, uzavřené menšiny, nýbrž má být menšinou kreativní. Papež připomíná, že velké a kvalitní věci vždy vycházely od menšin. Nebojme si přiznat, že většina se většinou mýlí. To nové, co prorocky oživovalo svět náboženství, filozofie, vědy i umění většinou zprvu jen těžko probleskovalo popelem většinových předsudků a stereotypů a setkávalo se často nejprve s nepochopením, odmítáním i perzekucí ze strany většiny a často také ze strany držitelů moci.

Přiznám se, že se někdy v prostředí „přesoleném křesťany“ cítím poměrně nesvůj. Podobně se cítím nesvůj tam, kde křesťané, místo aby byli slaní, začali být sladcí, podbízí se většinovému vkusu nebo držitelům moci. Sůl nesmí ztratit svou slanost, schopnosti solit, přispívat ke stravitelnosti pokrmu a ke zdraví a životu organismu. Identita křesťanů je v jejich poslání pro celek, službě navenek. Starají-li se křesťané jen o svou vlastní komunitu, má-li církev na mysli především své vlastní institucionální zájmy, stává se solí, která ztratila svou chuť a funkci – a k ničemu se už nehodí.

Sdílet článek na: 

Sekce: Odpovědny, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 33 15. – 21. srpna 2017

Olomouc žije setkáním mládeže

Nejvýznamnější událost mladých křesťanů v tomto roce – Celostátní setkání mládeže – vrcholí tento týden v Olomouci.

celý článek


Rodiny prošly metropolí

Oslavit rodinu se do centra Prahy vydaly stovky účastníků Pochodu pro rodinu.

celý článek


Přestat pít? Když to nejde

Není snad falešnějšího obrazu alkoholika: často opilý, špinavý a páchnoucí muž, povalující se v hospodě a pak ve škarpě. Jistě je nemálo takových. Skutečnost, jak…

celý článek


Vrátit se k modlitbě s papežem

Na duchovní straně 10 každý měsíc zveřejňujeme papežské modlitební úmysly. Jak vznikají a k čemu slouží? Ptali jsme se P. FrédéricA FornosE SJ, ředitele Světové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay