Úhel pohledu: Tvrdá a neslušná kampaň

Vydání: 2018/4 Papež v Amazonii: Jste naší pamětí, 23.1.2018, Autor: Jan Jandourek

Příloha: Perspektivy 4

Tento týden si Česko zvolí prezidenta. O čem vypovídá kampaň, která volbám předcházela?


                                                                                                                                                           © Jan Hrubý

V letošních prezidentských volbách se objevil jediný kandidát, který o funkci usiloval už před pěti lety. Je to prezident Miloš Zeman. Proti němu stála řada lidí, kteří byli vnímáni jako jakási ohraničená skupina, protože se výrazně vůči Zemanovi vyhraňovali.

Charakter letošního předvolebního boje je specifický tím, že Zeman tvrdil, že nepořádá žádnou kampaň a nebude chodit s ostatními kandidáty do společných televizních debat. S tou kampaní to samozřejmě nebyla pravda, protože vystupoval na veřejnosti při četných cestách po krajích, o nichž sice tvrdil, že nejde o kampaň, ale pokud někdo před volbami vychvaluje své přednosti, jde pouze o hru se slovy. Rozdíl je ovšem v tom, že tuto Zemanovu kampaň platili ze svých daní občané. Obrovská záplava billboardů s Milošem Zemanem byla pak objednána spolkem jeho přátel, přičemž jsme se nedozvěděli, kdo na ně dal těmto přátelům peníze.

Nepřítomnost Zemana v debatách byla zřejmě vedena stejnou myšlenkou, jaká panuje v okolí ruského prezidenta Vladimira Putina. Pokud se prezident neobjeví vedle ostatních rivalů, vzniká dojem, že je jiný než oni. Zatímco další kandidáti se spolu musí o něco přít, on nad nimi ční jako jakási nadpřirozená bytost povznesená nad prach každodenního života.

Po slušném prvním kole přišlo to druhé

Nepominutelnou součástí prvního kola bylo, že kandidáti se vůči sobě chovali navzájem slušně, což byl velký výkon, neboť se současně museli proti sobě nějak vymezit. Zvláštním jevem také bylo, že ti, kteří neuspěli, podpořili vítězného kandidáta Jiřího Drahoše.

Nyní nastala tvrdá druhá fáze. Zeman najednou zapomněl na svůj slib, na který se stále odvolával, že se nebude účastnit debat v prvním ani druhém kole a souhlasil s účastí ve dvou vystoupeních. Sám dokonce najednou navrhl debaty čtyři, a když Drahoš na jeho nová pravidla hry nepřistoupil, pokusil se ho vykreslit jako zbabělce. Byl to ovšem on sám, kdo se zdráhal být s druhými před kamerami a čelit jiným otázkám, než jsou ty spřáteleného moderátora Soukupa na jeho TV Barrandov.

Podle posledních průzkumů se zdá, že výsledek druhého kola může být velmi těsný a rozhodne o něm možná jenom několik tisíc hlasů. V takové situaci musí Zeman vsadit na agresivitu – zatímco Drahošovi stačí nenechat se zaskočit a vyvést z klidu, Zemanova kampaň musí produkovat různé nepravdivé konstrukce. Například že Drahoš je vítačem uprchlíků, přičemž Drahoš sám se vyslovil proti kvótám Evropské unie na rozdělení migrantů. („Opakovaně říkám, že musíme zastavit migraci, zejména tu směrem z Afriky a z těchto zemí. Evropa není schopná vyřešit tento problém, musíme pomoci těm lidem u nich,“ řekl Drahoš.)

Objevují se také pověsti, že je svobodný zednář, což se těžko vyvrací, když jsou tito členové tajní.

Rozdělení zůstane i po volbách

Příznačné je, že Zeman vystupuje jako obránce prostého pracujícího lidu, přičemž sám je ve skutečnosti typický příslušník takzvané pražské kavárny, který nikdy v životě fyzicky nepracoval. Až do doby, kdy se snažil ovládnout sociální demokracii, nedával najevo žádné levicové názory, a tak za ním místo mytického prostého venkovské lidu stojí především voliči komunistické strany, fašizující okamurovci, část stoupenců ČSSD a někteří křesťané, kteří se domnívají, že by Zeman byl jasnou hrází proti tzv. muslimským hordám.

Je pravděpodobné, že pomocí různých frází se bude Zeman pokoušet na poslední chvíli veřejnost ovlivnit. Jako jedinec, který byl několikrát soudně usvědčený ze lži, neschopný se omluvit, dobře ví, že rozhoduje momentální efekt – vyvrácení nepravd přijde až později a on mezitím dosáhne svého úspěchu. Je až pozoruhodné, že někomu nevadí desítky prokazatelných Zemanových lží, přičemž Drahoš nebyl usvědčen ani z jedné. To není názor, to jsou jen fakta.

Druhé kolo tak bude ještě více testem zdravého rozumu a schopnosti logicky a kriticky myslet. To jsou ovšem vlastnosti, které ve válce emocí snadno podléhají. V každém případě platí, že ať vyhraje kterýkoli z těch dvou, zůstane tady i po prezidentské volbě jakási země dvojího lidu, protože desítky procent voličů stojící za oběma kandidáty nezmizí v noci ze soboty na neděli.

Jan Jandourek. Autor je sociolog a publicista

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Názory, Články



Aktuální číslo 38 18. – 24. září 2018

Letní rekord koledníků

Slova „Tříkrálová sbírka“ a „rekordní“ se vedle sebe ocitají ve zprávách o výsledcích koledování. Nového rekordu se ovšem koledníkům podařilo dosáhnout minulou…

celý článek


Mluví se o nich na každém rohu

Co znamená výraz „křesťanské hodnoty“? Jak se zvěst evangelia může změnit v hodnotový systém? Jak je možné, že se „křesťanské hodnoty“ stávají zásadním…

celý článek


Výchova k občanství

Demokracie nemůže bez osobní odpovědnosti občanů za věci veřejné dobře fungovat, a právě proto vyžaduje neustálou výchovu – a to nejen mládeže, ale i dospělých.

celý článek


Jak se Pobaltí chystá na příjezd papeže?

V předvečer papežovy návštěvy pobaltských zemí – Estonska, Lotyšska a Litvy – odpověděl na dotazy KT PHILIPPE JOURDAN, francouzský biskup, který od roku 2005 působí…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay