Vydání: 2019/43 Církev se modlila za misie, 22.10.2019

Příloha: Perspektivy 43

KOMENTÁŘ Marka Výborného
Právní jistota, důvěra v právo a jeho předvídatelnost, ochrana nabytých práv patří k základním principům demokratického státu. V tomto smyslu musím přivítat rozhodnutí Ústavního soudu, kterým zrušil zdanění finančních náhrad církvím. Je ostudou Poslanecké sněmovny, kde byl tento zákon porušující hned první základní článek Ústavy ČR schválen – díky koaliční vládě ANO, ČSSD s podporou KSČM a SPD. Ústavní soud tak vyslal zcela zásadní signál, že ústavní pojistka funguje a že jsme demokratickým právním státem. Restituční procesy napravující křivdy spáchané zločinným komunistickým režimem se nemohou stát politickou hříčkou v rukou momentální politické většiny. Nemohou být hanebným obchodem dvou stran za podporu jejich vládě. A právě to bylo od počátku všem zřejmé. Je skutečně cynické, když mnozí, kteří pro zdanění hlasovali, obratem říkali, že to Ústavní soud stejně zruší. Jsem přesvědčen, že takto se k ústavnosti a právu žádný zodpovědný politik nechová!
Byla to právě KDU-ČSL, která se této snaze jednoznačně postavila a na protiústavnost zdanění upozorňovala od samého počátku. S podporou dalších senátorů a ve spolupráci s Markem Bendou a řadou dalších poslanců tudíž podala návrh na zrušení zákona Ústavnímu soudu, kterému bylo plně vyhověno s výraznou převahou názoru ústavních soudců (11 soudců pro zrušení, jen 2 proti – pozn. red.). Zásadními argumenty bylo porušení legitimního očekávání vycházejícího ze smluv podepsaných mezi státem a církvemi. Dále to, že nejde o příjem, nýbrž o náhradu škod, které byly církvím způsobeny. A je potřeba zdůraznit, že částka 59 miliard byla skutečně výsledkem politické dohody a fakticky zdaleka nedosahovala výše způsobených škod, která byla vyčíslena na 83 miliard. Zásadní je, že právě z těchto prostředků církve a náboženské společnosti financují své vzdělávací, charitativní a mnohé další aktivity, směřující ve prospěch celé společnosti. Současně dojde díky tomuto zákonu roku 2030 k definitivní odluce církve od státu. A to je krok, který je podle mého názoru potřebný a prospěšný jak pro církve, tak pro celou společnost.
Komunistům v celém příběhu nešlo jen o zdanění církví, nýbrž o vyvolání proticírkevní nálady ve společnosti. A mnozí včetně vládních politiků jim v tom dodnes úspěšně sekundují. Dehonestace a nepochopení role církví a jejich služby společnosti je bohužel dalším výsledkem této trapné politické hry.
Úterní judikát soudu je tak pro KDU-ČSL a další demokratické politiky radostnou zprávou, neboť se také díky našemu úsilí podařilo uchránit základní zásady právního státu. Zkrátka právo platí pro všechny stejně. Spravedlnost byla jako zásadní hodnota naplněna.