26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Exhortace papeže XV.

10. 4. 2014

|
Tisk
|

139. Řekli jsme, že Boží lid, ve kterém stále působí Duch Svatý, nepřetržitě evangelizuje sebe sama. Co z tohoto přesvědčení plyne pro kazatele? Připomíná nám, že církev je matkou a káže lidu jako matka, která mluví ke svému dítěti a ví, že dítě důvěřuje tomu, že vše, čemu je matka učí, bude k jeho dobru, protože ví, že je milováno. Dobrá matka dále umí rozpoznat vše, co Bůh jejímu dítěti dal, naslouchá jeho starostem a učí se od něho. Duch lásky, který vládne v rodině, vede jak matku, tak dítě v jejich dialogu, ve kterém dochází k učení i osvojování, korigují se a oceňují dobré věci; tak je tomu také v homilii. Duch, který inspiroval evangelia a který působí v Božím lidu, inspiruje také v tom, jak třeba naslouchat víře lidu a jak se při eucharistii má kázat. Křesťanské kázání proto nachází v kultuře lidu pramen živé vody toho, co má říkat, i vhodného způsobu, jak to říkat. Stejně jako se nám všem líbí, když slyšíme svůj mateřský jazyk, také ve víře nás těší, když slyšíme řeč „mateřské kultury“ v mateřském jazyce (srv. 2 Mak 7,21.27), a srdce je lépe disponováno naslouchat. Tímto jazykem je určitá tonalita, která předává odvahu, rozlet, sílu a podnět.

Vydání: 2014/15 Církev pomůže lidem získat práci, 10.4.2014, Autor: Romuald Štěpán Rob

Každý si jistě zažil své boje s církví, která se k nám mnohdy díky svým služebníkům jako matka ke svým dětem nechová. Ne vždy se tak cítí být církví milováni jak laičtí věřící, tak mnohdy duchovní. Povzbuzením pro obě strany by měly být mimo jiné právě promluvy. Ty však bývají často odbornými teologickými přednáškami, které by se hodily možná pro univerzitní půdu, ale ne do kostela. Není nezvyklé, že kazatelé ignorují své posluchače a káží stále stejně nesrozumitelně, i když jim snad musí být jasné, že věřící si z těchto monologů nic neodnesou nebo se tímto vůbec netrápí. Važme si kazatelů, kteří vnímají své posluchače, jsou na ně napojeni. Važme si těch, kteří nám nejen slovem dávají najevo, že jim nejsme lhostejní. Važme si těch, kteří cítí, co proudí mezi věřícími, dokážou to pojmenovat a tím vlastně čerpají nekonečná témata pro svá kázání, protože takový byl a je Ježíš. Kéž bychom mohli církvi v jejích služebnících důvěřovat tak, jako dítě důvěřuje své matce! Vnímavý kazatel dokáže sblížit dva zdánlivě vzdálené světy nebe a země už jen ochotou ustoupit ze svých frází a hledat nový způsob vyjádření spojení obojího. Tak jako matky dokážou vnímat potřeby svých dětí a v konkrétních situacích používat konkrétní jazyk, měla by stejně reagovat církev. Aby to nebyla církev macešská, ale mateřská.

  1. Která zranění si neseme ze života v církvi a s církví?
  2. Jak by se měly v kázáních objevovat odpovědi na naše každodenní otázky?
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou