Exhortace papeže VIII.

Vydání: 2014/8 Ad limina – do Věčného města k hrobům apoštolů, 18.2.2014, Autor: Romuald Štěpán Rob

45. „Misionářské srdce je si vědomé omezení a stává se u slabých slabým… pro všechny vším“ (1 Kor 9,22). Nikdy se neuzavírá, nikdy se nestahuje do vlastního bezpečí, nikdy nevolí sebeobrannou rigiditu. Ví, že samo musí růst v chápání evangelia a rozlišování cest Ducha, a proto se nezříká možného dobra, nýbrž riskuje, že se zašpiní blátem z cesty.

46. Vycházející církev má otevřené dveře. Vycházet ven k druhým a dosahovat lidských periferií neznamená běžet za světem bezhlavě a beze smyslu. Častokrát je lepší zpomalit krok, odložit úzkost před pohledem do očí a naslouchat anebo odmítnout naléhání a doprovázet toho, kdo zůstal na kraji cesty. Někdy je jako otec čekající na marnotratného syna u otevřených dveří, aby až se vrátí, mohl vstoupit bez obtíží.“

Papež František v textu hovoří o obrazu církve, který není u veřejnosti a leckdy i ve farnostech příliš znám. Obzvláště v poslední době rezonuje v obecném podvědomí spíše otázka církevních restitucí a místo církve chápající, doprovázející a empatické je nastolována církev chamtivá a dál lačnící po majetku. Je to jistě dáno též obrovskou mediální masáží, ale nemáme na tomto obecném povědomí trochu podíl i my, členové církve? Není na nás, a především na našich činech a slovech ukázat církev jako společenství, které je otevřené a blízké pro všechny? Nebyla by pak otázka restitucí méně vyhrocená a veřejnost více přející? Skrze naše skutky a slova se ukazuje církev navenek. Je na nás, zda bude vnímána jako spolek podivínů, jako izolovaný svět fungující sám pro sebe, jako sdružení moralistů, či jako společenství lidí otevřené pro všechny. Jako společenství lidí, které nezačíná a zároveň nekončí u jistých, ale vyprázdněných gest, nýbrž se vydává i přes riziko možných ran na cestu ke skutečnému člověku. Protože jen na cestě k člověku se stáváme lidštějšími.

  • Jak konkrétně zlepšovat obraz církve k lepšímu?
  • Jaké jsou naše zkušenosti s farními společenstvími a jejich otevřeností?

Romuald Štěpán Rob

Petra Bláhová

Sdílet článek na: 

Sekce: Názory, Články

Související články

Diskuse

Jsme připraveni? Servitor 23.2.2014 13:19
Re: Jsme připraveni? Vladimír F. 24.2.2014 16:55
misionářské srdce Vladimír F. 23.2.2014 07:25
zajimavé téma Vladimír F. 23.2.2014 07:09
obraz cirkve Vladimír F. 21.2.2014 07:18

Zobrazit vše Zobrazit vybrané

Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 40 27. září – 3. října 2016

Papež: Svatý je jen mír, nikoli válka

Duchovní magnet, klenot apeninského pohoří, přední turistický poutač Umbrie – středověké Assisi, rodiště Prosťáčka Božího, se stalo minulý týden znovu místem…

celý článek


Říjnová slavnost na moravském Slovácku

Stejně jako každý rok se i letos na počátku října rozzáří Uherský Brod jedinečnou manifestací mariánské úcty. Na růžencovou tradici i současnost jsme se zeptali správce…

celý článek


Neuhnout, i když trakaře padají

„Při tom nesmíš pouze jedno zapomenout, přítelíčku, podle větru, dav jak ráčí, rychle točit korouhvičku“ (Vrchlický). Postavit se této masové vrtkavosti ve své…

celý článek


Můj cíl je rozeznít Notre–Dame

Jeden z nejlepších světových varhaníků OLIVIER LATRY sedá už 31 let za varhany v pařížském kostele Matky Boží. O tom, jak k němu katedrála promlouvá, hovořil s KT…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2016

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay