Co přinesou další léta s Putinem?

Vydání: 2018/13 Slavíme Svatý týden, 27.3.2018

Příloha: Perspektivy 13

Nedávné prezidentské volby v Rusku potvrdily neotřesitelnou pozici Vladimira Putina, který vládne zemi už téměř dvacet let. Co volby o Rusku prozradily? A jakým směrem se bude další vývoj euroasijské mocnosti ubírat?


                                                                                                                                                         © Jan Hrubý

Komentář Ondřeje Soukupa

Byl by to naprostý nevděk, kdybychom pro Putina nehlasovali. Vždyť díky němu jsme teď v Rusku,“ říkal mi před volební místností v Jaltě pan Sergej, křepký šedesátník s ruskou trikolórou na saku. Oficiální výsledky prezidentských voleb na Krymu mu dávají za pravdu. Současný a budoucí ruský prezident na poloostrově podle oficiálních údajů získal 92,14 % hlasů, což bylo suverénně nejvíce v celé Ruské federaci. Jakkoli jsou reálná čísla podpory Vladimira Putina na Krymu (a nejenom tam) s vysokou mírou pravděpodobnosti nadsazená, nikdo nezpochybňuje, že současný prezident bude Rusku vládnout dalších šest let.

„V neděli ráno mi volala šéfová, jestli už jsem byla hlasovat. Když jsem jí řekla, že nemám ruské občanství, a tudíž na žádné volby nechodím, křičela na mě, jak je to možné, proč netáhnu na Ukrajinu. Ale já jsem se na Krymu narodila a nevím, proč bych se měla stěhovat,“ říká paní Tamara, má spolucestující v miniautobusu z krymského Simferopolu na pevninskou Ukrajinu. Pravda, říká to až poté, co jsme projeli ruské kontrolní stanoviště. Není jediná, velká část pracovníků placených ze státního rozpočtu dostala důrazné doporučení, že by měli navštívit volební místnosti a v některých případech jejich šéfové požadovali poslat fotografii z mobilního telefonu coby důkaz.

Všichni obyvatelé Krymu dostali poštou osobní pozvánku na volby. Členové volebních komisí dokázali hlasovat i za nedostatečně uvědomělé občany. Dopisovatelé agentury Reuters seděli celou neděli ve 23 volebních místnostech v celém Rusku a fotografovali každého voliče. Následně srovnali své záznamy s oficiální statistikou. Tři z těchto volebních místností byly na Krymu a v jedné z nich byl rozdíl mezi reálně hlasujícími a oficiálním protokolem solidních 66 %. Ve dvou zbývajících rozdíl nepřekročil deset procent.

Současně se nedá popřít, že většina hlasujících přišla dobrovolně a volila stávajícího prezidenta. Někteří ve slavnostním oblečení a se sovětskými medailemi na prsou. Jenže jak upozorňuje i oficiální zpráva pozorovatelů OBSE, zatímco samotný mechanismus hlasování fungoval relativně hladce, o volby ve smyslu svobodné soutěže politických názorů nešlo. Známý ruský odborník na volební systémy Grigorij Golosov místo slova volby používá termín „událost elektorálního typu“. Přeloženo do lidské řeči to znamená, že se lidé sice dostavili do volebních místností, vhodili lístky do uren, ale na předem daný výsledek to nemělo vliv.

S Putinem až do smrti

Systém, který Vladimir Putin budoval osmnáct let, jakoukoli vážnou konkurenci předem vylučuje. Letos to odnesl opoziční politik Alexej Navalnyj, který svého času při volbách moskevského starosty získal dvacet procent hlasů. Nyní k volbám nebyl připuštěn kvůli odsouzení za údajné zneužití pravomocí z doby, kdy byl poradcem gubernátora kirovské oblasti Nikity Bělycha. Navalnyj přesto vedl kampaň, zřejmě v naději, že když zmobilizuje dostatečné množství lidí, Kreml bude muset ustoupit. Sice se mu podařilo zorganizovat demonstrace, na které přišly desítky tisíc lidí po celém Rusku, opravdu masovou vlnu nespokojenosti se mu ale vyvolat nepodařilo. Ostatní protikandidáti vypadali spíše jako karikatury a sami dávali najevo, že si nedělají iluzi o své roli stafáže.

Ruští politologové se proto spíše přou o to, jak bude vypadat dalších šest let s Vladimirem Putinem. Soudě podle bojovného projevu před poslanci obou komor ruského parlamentu rozhodně nelze očekávat ukončení konfrontace se Západem. Současně ruský prezident slíbil modernizaci ekonomiky a zvýšení příjmů obyvatel, především těch nejchudších. Neřekl ale, kde na to vzít. Vláda nyní jedná o zvýšení některých daní, především té z příjmu fyzických osob.

Ruský politolog Alexandr Morozov tvrdí, že hlavním úkolem ruského prezidenta bude vytvořit novou omlazenou elitu, jež postupně vystřídá souputníky Vladimira Putina, které si do Kremlu přivedl ještě z doby svého působení na petrohradské radnici nebo ze své služby v KGB. Sám Morozov tvrdí, že Putin nikam odejít nemůže a i po konci nového funkčního období bude nadále vládnout Rusku. „Možná si najde dočasného zástupce, jako tomu bylo v letech 2008–2012 s Dmitrijem Medveděvem, nebo si vytvoří post v zákulisí, jako ho měl v Číně Teng Siao-pching. Každopádně až do své smrti bude rozhodovat o směřování Ruska,“ uzavírá Alexandr Morozov.

Autor je novinář, pozorovatel ruských prezidentských voleb
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Perspektivy, Přílohy, Názory



Aktuální číslo 33 14. – 20. srpna 2018

Nanebevzetí s procesím i kroji

V neděli 12. srpna prožívala řada farností a mariánských poutních míst slavnost svátku Nanebevzetí Panny Marie, který připadá na tuto středu. Jde o jedno z nejčastějších…

celý článek


„Osmašedesátý“ v Katolických novinách

Pražské jaro umožnilo církvi – byť jen nakrátko – rozvinout své aktivity. Nové možnosti se otevřely i tehdejším Katolickým novinám. Atmosféru z doby před padesáti…

celý článek


Kaplani pomáhají, dokud je potřeba

Práce vojenského kaplana neznamená jen být nablízku kamarádům na bojišti. V případě potřeby musí sloužit i jejich blízkým. Jak taková pomoc vypadá po skonu tří českých…

celý článek


Jak správně využívat Facebook?

„Čas je nejcennější dar, kterého se nám od Boha dostává, a je třeba jej umět užívat,“ uvedl na svém facebookovém účtu papež koptské pravoslavné církve Tavadros…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay