Bomby na nemocnice v Aleppu

Vydání: 2016/34 Mariánskými poutěmi vrcholí léto, 16.8.2016

Příloha: Perspektivy 34

Úhel pohledu Pavla Grubera:

Představte si: doprovázíte své dítě, manželku nebo bratra do nemocnice. Čekáte na ošetření a v tu chvíli nemocnice dostane přímý zásah. Je to strašlivá představa, ale pro obyvatele Aleppa (a mnoha dalších syrských měst) až příliš častá realita.


© Jan Hrubý

Situace v Aleppu se neustále zhoršuje. Východní část města, kde žije na 250 tisíc lidí, nyní byla tři týdny v obležení – lidem dochází nejzákladnější potřeby. Zdravotníkům se nedostává materiálu a léků, kritický je nedostatek benzinu, bez nějž nemocnice nemohou fungovat.

K přiblížení situace budu citovat syrského lékaře z jedné nemocnice ve východním Aleppu, kterou podporují Lékaři bez hranic: „V naší nemocnici jsme pacientům poskytovali mnoho služeb – operace, pediatrickou, interní i intenzivní péči. Bombardování ve východním Aleppu nás ale v posledním měsíci přinutilo zaměřit se na rostoucí počet válečných zranění. Těch je v posledních týdnech až 80 procent. Jednotky intenzivní péče jsou přetížené. Někteří pacienti musejí zůstat na operačních sálech, protože na JIP není místo. Dýchací přístroje kvůli přetížení často vypovídají službu. V minulých dnech kvůli tomu zemřeli dva pacienti,“ popsal nám lékař, jehož jméno z bezpečnostních důvodů neuvedu. Řídí nemocnici, která byla bombardována třikrát. Jeden z útoků ji poškodil natolik, že musela na deset dní zavřít, aby mohla být opravena.

Jen v posledních několika dnech byly zasaženy čtyři nemocnice, které tam podporujeme, útoky je částečně nebo zcela vyřadily z provozu.

O tom, jak je to v Aleppu vážné, svědčí i tato situace: nedávno byla bombardována nemocnice Al Bayan, která proto transportovala raněné do nemocnice Al Daqaq. Ta mezitím dostala také zásah a poslala zraněné do nemocnice Al Bayan. V chaosu si tedy dvě bombardované nemocnice posílaly pacienty mezi sebou.

Sýrie, Afghánistán, Jemen...

Poslední dobou o bombardovaných nemocnicích slyšíme neustále – ať jde o Sýrii, Afghánistán nebo Jemen. Skoro by se mohlo zdát, že je to normální, že to prostě k válce patří. Nicméně normální to není. Důrazně varujeme před tím, aby podobné situace za normální začaly být považovány. Nemocnice, jejich personál a pacienti jsou chráněni mezinárodním humanitárním právem a Ženevskými konvencemi. Jakákoli bojující strana by si měla být jista, že neútočí na nemocnici.

Lidstvo se na ochraně zdravotnických zařízení dohodlo již před více než 150 lety s cílem umenšit zbytečné utrpení uprostřed válek. Důležité je také připomínat, že se tato ochrana nevztahuje pouze na budovy a zdravotnický personál, ale že zahrnuje i pacienty. A to bez ohledu na to, zda jde o ženu, dítě, civilistu zraněného při dopravní nehodě, nebo poraněného bojovníka, ať už bojuje za kteroukoliv stranu. Pokud je voják ve válce zraněn a neschopen boje, získává status Hors de combat, je tedy vyřazen z boje a v tuto chvíli se stává pacientem. Bohužel v realitě syrské války jsou cílené i náhodné útoky na zdravotnická, ale i jiná civilní zařízení, takřka na denním pořádku.

Jelikož řadu těchto nemocnic dlouhodobě podporujeme – finančně, materiálně, vybavením, dostáváme otázku: „A kdo zaútočil?“ Bohužel často není v našich silách odpovědět, v nemocnicích pracují lékaři a sestry, nikoli vojenští odborníci. Mimo to, pokud znenadání přilétne bomba, granát nebo raketa, přirozeně nedokážeme říci odkud. Výjimkou může být situace, kdy jde například o letecký útok a v dané oblasti podniká nálety pouze jedna strana konfliktu. Další možností je, že se útočník k činu sám přizná.

Realita je taková, že mezinárodní humanitární právo v syrské válce porušují všechny bojující strany. O to smutnější je, že bojů se tam účastní čtyři z pěti stálých členů Rady bezpečnosti OSN. Téže Rady, která jednohlasně hlasovala pro rezoluci, jež vyzývá k zastavení útoků na civilní a zdravotnické cíle. Té stejné Rady, která letos na jaře nás, Červený kříž a ostatní znovu ujišťovala, že Ženevské konvence stále platí.

Útoky na zdravotnické cíle

Pokud se útoky na zdravotnické cíle – na nemocnice, ambulance a kliniky – nepodaří zastavit, může se stát, že zdravotnická pomoc v Aleppu přestane existovat a statisíce lidí ztratí jakýkoli přístup k život zachraňující péči. A to v době, kdy je obyvatelstvo pravidelně bombardováno, ostřelováno a zdravotní péči akutně potřebuje o to víc.

Došlo to celé tak daleko, že k nám ze Sýrie – a Aleppo není výjimkou – přicházejí zprávy, že se lidé do nemocnic bojí. Vidí je jako potenciální cíle. V jednom syrském městě dokonce ve chvíli, kdy se otevírala opravená nemocnice, obyvatelé proti jejímu otevření protestovali. Věděli, že tím roste riziko útoku.

Rád bych připomněl, že se tuze málo mluví o těch, kteří pomoc v Aleppu poskytují. Fungování nemocnic a dalších zdravotnických zařízení i v dalších částech Sýrie stojí na neskutečné odvaze, odhodlání a statečnosti syrských lékařů a sester. Pracují v nepředstavitelných podmínkách – v polorozbořených budovách, improvizovaných ošetřovnách a operačních sálech, s nedostatečným vybavením a nedostatkem materiálu. Kromě toho vědí, že se mohou kdykoli stát cílem dalšího útoku.

Dokážete si představit, že každý den odcházíte do práce s vědomím, že je velmi reálné, že se už domů nevrátíte? Přesně v této situaci jsou zdravotníci v Aleppu i v dalších částech Sýrie. Přesto zůstávají a naplňují své poslání. Nezapomínejme na ně. Řada z nich za své odhodlání zůstat a pomáhat zaplatila životem stejně jako pravděpodobně poslední pediatr v Aleppu, jenž zahynul v dubnu při náletu na nemocnici Al Kuds, do té doby hlavní spádové středisko pro dětské pacienty v Aleppu.

Autor je ředitel české kanceláře Lékařů bez hranic
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Perspektivy, Přílohy, Názory



Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay