Ulicemi malebných jihočeských Prachatic se z kostela sv. Jakuba rozléhá zvuk kostelního zvonu. Nejde však o jen tak obyčejné vyzvánění – zvon nesoucí jméno nejslavnějšího místního rodáka, Jana Nepomuka Neumanna, má dnes svou premiéru. Důvod je nasnadě. Od Neumannovy smrti uplynulo letos 150 let a Prachatice si i tímto způsobem připomínají světce, který svou rodnou obec proslavil až v dalekém zámoří.

Už za pár dní si děti v celé zemi přinesou domů výsledky své celoroční snahy ve škole – všemi očekávané, některými i obávané vysvědčení. „Pro rodinu je hodně důležité, aby rodiče uměli na vysvědčení správně zareagovat,“ zdůrazňuje Marie Mesanyová z Křesťanské pedagogicko-psychologické poradny Praha.

V zaplněné svatovítské katedrále se v pondělí dopoledne konalo poslední rozloučení s biskupem Jaroslavem Škarvadou. Kromě zástupů věřících a desítek kněží, jejichž řady dosahovaly až do postranní lodi, se ho zúčastnila většina českých a moravských biskupů, z Hradce Králové přijel i devadesátiletý emeritní arcibiskup Karel Otčenášek.

I letos se vydá na velehradskou pouť skupina pěších poutníků. Několik jich zřejmě půjde ze Svatého Kopečku, oficiální pouť ale začíná v pátek 2. července na Svatém Hostýně. Zhruba šedesátikilometrovou trasu z Hostýna na Velehrad podstoupí podle odhadů organizátorů přibližně osmdesát lidí, které po cestě čeká několik zastávek s pohoštěním. V závěru cesty je v Jalubí přivítají i zástupci KT.

Na Kubě se blýská na lepší časy ve vztazích mezi katolickou církví a tamním komunistickým režimem. Alespoň to vyplývá z nedávných rozhovorů, které vedl kardinál Jaime Ortega, havanský arcibiskup, s prezidetem Raúlem Castrem o celkové situaci na tomto „ostrově svobody“. Setkání přineslo plody i na lidskoprávní rovině: Minulý týden bylo zveřejněno, že šest politických vězňů bude přemístěno do věznic poblíž jejich bydliště, aby je rodiny mohly snáze navštěvovat. A jeden vězeň bude kvůli nemoci dokonce propuštěn.

„Můj čas teprve přijde.“ Tak zní snad nejslavnější citát hudebního skladatele Gustava Mahlera. Rodák z Kaliště na Českomoravské vysočině měl pravdu: jeho tvorba dnes v oblasti vážné hudby patří mezi ty nejhranější a nejoceňovanější; odborníci ho řadí mezi pět nejvýznamnějších skladatelů historie. V těchto dnech uplyne od narození Gustava Mahlera sto padesát roků.

Na adrese Vnitřní město 265 by dnes ten dům už nikdo nenašel. Po novém pojmenování ulic dostala jižní výpadovka z jihlavského náměstí už před lety název Znojemská. Dům, který nás zajímá, má číslo popisné 4. Je to Dům Gustava Mahlera a pamětní deska připomíná, že tu v letech 1860–1875 velký skladatel žil.

Ve večerních hodinách 14. června zemřel v Praze biskup Jaroslav Škarvada. Často se o něm hovořilo jako o „nenapravitelném optimistovi“, který svou dobrou náladou dokázal nakazit všechny kolem sebe. Ve svém životě přitom zažil mnoho těžkých chvil…

Původně jsem chtěl rozhovor s českým ortopedem Václavem Smetanou, do loňska nejstarším aktivním operatérem u nás, nazvat biblickým „Vstaň a jdi“. Jenom obava, aby nezněl příliš pateticky, mne odradila. Přesto si myslím, že výstižnější výraz pro úctu a obdiv k jeho práci nenajdu. Alespoň se o to pokusím návratem k desítkám rozhovorů, které jsme spolu vedli u rozhlasového mikrofonu, ve Faustově domě i zbraslavském divadle Jana Kašky, při rodinných návštěvách a v dopisech.

Celkem 166 poutníků, z toho 29 nemocných a 42 ošetřovatelů, se 29. dubna vypravilo do francouzských Lurd, aby na tomto poutním místě strávili několik nezapomenutelných dní. Pouť se koná sice pravidelně, ale letos byla naprosto výjimečná počtem kněží. Celkem jich jelo 20, z toho 12 již v pokročilém věku. Jejich účast umožnila Cesta 121. Ve tvářích starých mužů byla po celou pouť vidět veliká vděčnost a radost z toho, že se výpravy mohou účastnit. Jejich přítomnost oceňovali i ostatní poutníci, kteří tak měli zajištěný „duchovní komfort“. Organizačně se o celou pouť postaralo České velkopřevorství řádu Maltézských rytířů.