Skály, divoká řeka a neprostupný les – právě tak vypadalo místo, kde se dnes znovu probouzí do krásy broumovský klášter. Nepřístupný kraj neposkytoval podmínky k obživě ani k vedení cest, a tak tento kus země zůstával po tisíciletí neobydlený.

O uplynulém víkendu se centrum Prahy vrátilo do doby kanonizace sv. Jana Nepomuckého. Konal se tam totiž druhý ročník obnovené tradice Svatojánských Navalis – barokního festivalu k poctě tohoto českého světce, patrona toků a řek, jehož původní forma vytrvala až do 19. století. K oslavám se letos výrazně připojila i církev, takže kromě benátských gondol či ohňostroje se návštěvníci slavností mohli zúčastnit také mše v katedrále i následného průvodu k soše sv. Jana Nepomuckého na Karlově mostě.

K celodennímu maratonu čtení Bible přistoupili farníci z Brna-Židenic. Nápad uskutečnili o uplynulém víkendu při příležitosti 75. výročí posvěcení kostela sv. Cyrila a Metoděje.

Do Císařské jeskyně nedaleko Ostrova u Macochy, nazývané Moravské Lurdy, připutovalo v sobotu 15. května opět několik set věřících. Od obnovení prvorepublikové tradice se tak stalo letos právě podesáté.

Ani sopečný mrak na jihu Evropy nezabránil papeži přistát v Portugalsku. Ve Fatimě se shromáždilo více než 500 tisíc lidí, což je množství, které toto světoznámé poutní místo dosud nezaznamenalo. Statisíce katolíků provázelo papeže také v Lisabonu a Portu.

Když slavíme narození Pána Ježíše o Vánocích nebo svátek nějakého světce či světice, máme před sebou osobu, jejíž pozemský život víceméně známe a v mnohém si ho dovedeme představit. Jak ale slavit Ducha Svatého, když je vztahem, láskou mezi Otcem a Synem? Zároveň je v Písmu zpodobněn, když čteme, že se při křtu v Jordánu snášel na Ježíše jako holubice, avšak víme, že holubicí není? Jak slavit někoho, koho si nedovedeme představit a kdo není ani vzdáleně podoben nikomu z lidí?

Už za pár dní, během Letnic, si bude církev připomínat událost seslání Ducha Svatého, který nás svými doteky vede. Mnohdy ale není snadné rozpoznat, která vnuknutí jsou od něj, která nikoli a jak se správně vnitřně nastavit, abychom Boží hlas slyšeli. Nejen o tom jsme hovořili s P. Vojtěchem Kodetem, karmelitánem, známým exercitátorem a autorem duchovní literatury.

Čtyřdenní maraton autogramiád, autorských čtení, besed, udílení cen, veletržních slev a téměř dvě stovky prodejních stánků plných knih – to je vizitka největšího tuzemského knižního veletrhu Svět knihy, který letos proběhl 13. – 16. května již tradičně na pražském Výstavišti.

Když jsem na jednom z adventních koncertů slyšel zpívat děti z Kühnova sboru, nebyl jsem ani tak překvapen kvalitou jejich zpěvu, jako spíše tím, jak přirozeně a uctivě se pohybovaly v prostorách kostela, kde se koncert odehrával. Kdyby šlo o církevní sbor, neudivovalo by mě to. Hledal jsem proto motivaci, která je drží v nevídané disciplíně i tehdy, když by už mnoho dětí ztratilo trpělivost. Přirozená víra a úcta ke křesťanským hodnotám je jim vštěpována i skrze jejich vedoucí. Paní ALENU KUNČÍKOVOU jsem našel v plném pracovním nasazení při jednání s uměleckým vedoucím profesorem Jiřím Chválou. Aniž jsem je chtěl poslouchat, nebylo možné neslyšet slova, jako prezidentská kancelář, Václav Havel, korejské velvyslanectví apod. V kanceláři sídla sboru v Základní škole TGM v Praze-Holešovicích se rodí nejen nápady, ale také realizace většiny projektů jednoho z nejslavnějších českých pěveckých sborů.