Vydání: 2007/19 Skauti včera dnes a zítra, 9.5.2007, Autor: Jiří Macháně

Když se zjevila Panna Maria před devadesáti lety v portugalské Fatimě, byla vesnice Koclířov, ležící v bývalých Sudetech, známá spíše jako Ketzelsdorf. A nikdo z tehdejších obyvatel netušil, že se tato obec v táhlém údolí nedaleko silnice na Svitavy stane jedním z nejvýznamnějších poutních míst v Česku. Dnes zde žije sedm set obyvatel, ale každoročně sem zavítá na třicet tisíc lidí. Sídlí zde totiž Českomoravská Fatima – hnutí, které pečuje nejen o zpřítomnění poselství fatimského zjevení, ale také o lidovou zbožnost a mariánskou úctu v České republice.

„Často to tady v žertu srovnávám s biblickým micheášovým proroctvím: A ty, Koclířove v zemi českomoravské, nikterak nejsi nejmenší mezi všemi městy,“ usmívá se místní duchovní správce P. Pavel Dokládal. Hnutí, které v Česku vede, rozvíjí Fatimský apoštolát ve 110 zemích. V Koclířově se usadilo v roce 1995 v místním klášteře školských sester, které jej nabídly k pronájmu. A protože se obec nachází na pomezí Čech a Moravy, stává se Českomoravskou Fatimou.

Z INTERNAČNÍHO KLÁŠTERA ŽIVÉ POUTNÍ MÍSTO
Z místa, kde byly za komunismu internovány řeholnice či českobudějovický biskup Josef Hlouch, se během následujících dvanácti let stávají „duchovní lázně“ – poutní místo, vzdělávací centrum a rekreační středisko v jednom. Každou první sobotu v měsíci sem přijíždí až tisícovka lidí na jednodenní duchovní obnovu. Na poutníky čekají přednášky, bohoslužby, zpovídání a modlitba od rána až do večera. Pro náročnější tu chystají vícedenní semináře, exercicie a sympozia, na které lákají tisíce věřících osobnosti, jež je vedou. Mezi nejznámější patří exorcista Elias Vella či indický misionář Joseph Bill. Ten má na svém kontě také rekordní počet přihlášených, kterých bylo dvanáct set.
Do Koclířova jezdí na rekreaci i rodiny s dětmi. K ubytování tu nejen v době exercicií slouží 44 pokojů ve zrekonstruovaném klášteře, v chatě či penzionu. „Ten jsme získali téměř zázrakem. Podařilo se nám koupit takovou tu socialistickou vesnickou kostku-samoobsluhu. Celou jsme ji přestavěli a teď je tam i sál pro sto padesát lidí,“ vysvětluje místní pastorační asistentka Hana Frančáková.

MÍSTNÍ SI ZVYKLI
Takové davy, jaké sem přijíždějí, nemohou místní přehlédnout. „Nejdřív nás považovali za nějakou sektu, protože náboženský život tu prakticky žádný nebyl. Lidé si však na nás postupně zvykli a uvědomili si klady, které jim to přináší: popularitu obce či možnost získávat dotace a Koclířov rozvíjet. Příkladem toho je opravený kostel,“ vysvětluje P. Dokládal. Jak dodává, díky hnutí je celý střed obce v dobrém stavu. „Chystáme teď v rámci projektu eurovenkov veliký park smíření ve stráni nad klášterem. Chceme tam vybudovat obrovské sluneční hodiny a celé by to mělo navazovat na meditativní komplex. Bývalým německým obyvatelům se naše idea moc zamlouvá,“ doplňuje kněz.
Malebné okolí kláštera s neopakovatelnou atmosférou slouží poutníkům už dnes k velkým shromážděním. V nedalekém lesíku pod klenbou prastarých buků stojí také Memoriál Fatimy, sochařský meditativní komplex Milivoje Husáka, který má podle slov královéhradeckého biskupa Dominika Duky zpřítomňovat tajemství fatimského zjevení.

„SLOVO DLUH NEZNÁME“
Na provoz si v Koclířově snaží vydělat a jejich bilance je podle slov P. Dokládala vyrovnaná. „Provozujeme vlastní cukrárnu, která o Vánocích peče až třistapadesát kilo cukroví. Nabízíme poutníkům i zázemí restaurace, kavárny, grilujeme tu a udíme. Řízek v pytlíku si sem nikdo nevozí,“ vysvětluje kněz. „Jsme jedna z mála organizací, která nezná slovo dluh. Na co nemáme, to prostě neděláme,“ uzavírá P. Dokládal.