26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Aby Stará Boleslav byla jako Čenstochová...

25. 9. 2007

|
Tisk
|

Vydání: 2007/39 Evangelizace dům od domu, 25.9.2007

Pravidelný návštěvník svatováclavské pouti ve Staré Boleslavi možná zpozoruje, jak se okolí kostela sv. Václava rok od roku pozvolna proměňuje ve stále důstojnější připomínku místa mučednické smrti přemyslovského knížete. Je to výsledkem mravenčí práce dobrovolníků, kteří sem již šest let přijíždějí na pravidelné brigády.

Pracovní den dobrovolníků začíná v osm hodin ráno u pražského kostela Matky Boží před Týnem. „Začínáme mší svatou a pak jedeme společně do Staré Boleslavi, buď auty nebo autobusem. Brigáda pak začíná asi o půl desáté, okolo jedné je oběd a po něm se pracuje podle ročního období – v létě přibližně do šesti, v zimě tak do čtyř odpoledne. Když je v létě hezky, jezdíme se po práci i vykoupat do nedalekých Proboštských jezer,“ říká jedna z brigádnic Leona Saláková, podle níž dělá každý to, co je potřeba. Rozdíl mezi mužskými a ženskými pracemi zde neexistuje. „Není to tak, že by ženy jenom plely, i když ty nejtěžší práce přece jen přenecháváme mužům,“ dodává. Své uplatnění při práci na obnově slavného poutního místa našla i nejstarší brigádnice, letos pětaosmdesátiletá Milena Březinová z Prahy. „Jezdím pravidelně, pan probošt mě vždy vezme sebou. Pomáhám tím, že připravuji občerstvení.“ Přispívá tak k dosažení cíle, který si brigádníci před lety vytkli: „Aby poutní místo ve Staré Boleslavi bylo tak živé, jako je polská Čenstochová,“ říká za všechny Štěpán Filipec, další z dobrovolníků.

ŠEST LET DVANÁCTKRÁT DO ROKA
Vše začalo v roce 2001, když byl nynější probošt staroboleslavské kapituly a duchovní správce pražského kostela Matky Boží před Týnem Vladimír Kellnar pověřen také duchovní správou ve Staré Boleslavi. Tehdy ho napadlo, že by si místo zavraždění sv. Václava zasloužilo důstojnější vzhled, než v jakém se nacházelo po čtyřicetiletém komunistickém pustošení – a obrátil se na své pražské farníky s návrhem, zda by nechtěli staroboleslavské poutní místo ve svém volnu trochu zvelebit. Nápad se setkal s pozitivním ohlasem a již šest let, vždy poslední sobotu v měsíci, přijíždí skupina brigádníků do Staré Boleslavi zkrášlovat okolí chrámu.
Záhy se k pražským farníkům začali připojovat i zájemci z ostatních koutů Česka. „Dnes sem jezdí i lidé z Chocně, Ostravy či Hradce Králové,“ říká Štěpán Filipec, podle něhož se brigád pravidelně účastní kolem dvaceti lidí. Jejich vytrvalost už také přináší viditelné výsledky. Tam, kde ještě před pár lety rostl plevel, je dnes nová dlažba a kdysi nepřístupná místa jsou tak poutníkům volně k dispozici. „První požadavek památkové péče zněl snížit terén areálu přibližně o jeden metr, což je vrstva, která se zde vytvořila od doby barokní. Museli jsme nejprve vykutat asi pětadvacet pařezů. Zároveň se snižováním terénu probíhalo i jeho odvodnění a bylo třeba upravit také okolí děkanství, neboť díky čtyřicetileté komunistické nečinnosti značně zchátralo. Vše se samozřejmě muselo dělat ručně, s odborným dozorem archeologů,“ vysvětluje Štěpán Filipec. Nemalou zásluhu na pravidelném konání brigád mají i mecenáši, mezi nimi například i ministerstvo vnitra, díky němuž je možné opatřovat nové pracovní pomůcky.
JIŘÍ PRINZ


Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou