12.–18. března 2024
Aktuální
vydání
11
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

800 let horlivé mariánské úcty

27. 5. 2008

|
Tisk
|

Vydání: 2008/22 Umíme zabezpečit církevní památky?, 27.5.2008

Křtiny patří k našim nejstarším poutním místům. Podle dávného vyprávění ve zdejším údolí křtili svatí Cyril a Metoděj a jejich žáci. Proto vznikl i starobylý název: Vallis baptismi – Údolí křtu, tedy Křtiny. Tradice říká, že roku 1210 se zjevila Panna Maria Křtinská v blízké Bukovince na rozkvetlém kaštanu. Křtinské poutní místo se proto již nyní připravuje na velké 800. jubileum, které přijde právě za dva roky.

První písemnou zprávou je papežská listina Řehoře IX. z roku 1237. Dokládá, že historie Křtin je nerozlučně spjata s řádem premonstrátů. Mezi jeho prvními kláštery, založenými u nás, zaujímal významné postavení konvent v Zábrdovicích (dnes součást Brna), do jehož správy patřila od počátku i obec Křtiny.
Historii křtinského poutního místa poprvé zpracoval r. 1663 zábrdovický mnich Martin Alexandr Vigsius. Současné historické bádání však naráží na nedostatek dobových pramenů, především z období 13.–16. století. Staré písemnosti totiž několikrát podlehly zkáze. Jediné dvě dochované listiny z předhusitského období zmiňují pouze kostel. Nad údajnou více než dvousetletou érou premonstrátek a jejich klášterem ve Křtinách proto zůstává viset otazník a definitivní stanovisko může přinést jedině důkladný archeologický výzkum.

PO VÁLKÁCH ROZKVĚT
Původně ve Křtinách stávaly dva středověké kostely. Starší z nich byla malá románská stavba ze 13. století – nesl označení „český“. V něm byla po celá staletí vystavena poutníkům k uctívání zázračná socha Panny Marie Křtinské. První zprávy o podstatně rozlehlejším gotickém chrámu nazývaném „německý“ pocházejí až ze 17. věku, ale jeho původ je někdy v 15. století. Mše svaté se v něm sloužily pouze během poutí a ve svátečních dnech pro německy hovořící návštěvníky. Patronem obou starých kostelů byla samozřejmě Panna Maria. O tom, jak tyto stavby vypadaly v 2. pol. 17. století, dokládá jeden ze tří nejstarších obrázků Křtin.
Po skončení 30leté války, která poutnímu místu uštědřila nejeden fyzický i duševní úder, začaly Křtiny prožívat svůj největší rozkvět. Poutníků přibývalo, od poloviny 18. století jich zde v jednotlivých letech zaznamenali až 60 tisíc – kromě Moravy už také z Čech, Slezska a Uher. Hlavní poutě se pořádaly dvě do roka a trvaly vždy několik dní. První z nich – svatodušní – bývala větší, druhá pouť se konala na den Navštívení Panny Marie.
Problémem zůstávala stísněnost obou kostelů, velkorysejší stavební program však dlouho nepřicházel z finančních důvodů v úvahu. Monumentální chrám vyrostl až zásluhou zbožné boskovické paní Zuzany Kateřiny Liborie z Dietrichsteina, rozené ze Zástřizl. Zábrdovickému klášteru věnovala svůj statek Jesenec u Konice, který měl být po její smrti použit k financování výstavby nových kostelů. K tomuto rozhodnutí ji přivedla podivuhodná souhra okolností. Bylo to především uzdravení jejího muže Jana Bohuše Morkovského ze Zástřizl, k němuž došlo právě v okamžiku modlitby paní Zuzany před sochou Panny Marie Křtinské. Podruhé to byla právě paní Zuzana, která si ze Křtin odvezla zdraví. Když byla stižena v Olomouci mrtvicí a léky jí nepomáhaly, nechala se přenést do Křtin a zde prosila P. Marii o pomoc. Druhý den vstala zdráva.

BAROKNÍ GÉNIUS SANTINI
Nový křtinský chrám měl být monumentální, schopný přijmout co největší počet poutníků, a současně musel přívětivě zapadnout do okolní krajiny. Důležitou otázkou proto zůstávala volba tvůrce. V té době zrovna v nedalekém Žďáru a v Rajhradě pracoval vynikající architekt italského původu Jan Santini Aichel (1677–1723), vůdčí osobnost naší barokní architektury. Ten dokonale pochopil požadavky premonstrátů a navrhl pro Křtiny hned několik stavebních projektů.
Zvítězila verze mohutného centrálního chrámu s velkou kopulí. Po jeho stranách měly stát kaple sv. Anny a sv. Josefa, připojené k chrámu klenutými arkádami. Za těmito stavbami se měla rozprostírat rozsáhlá kněžská rezidence se zahradami. Projekt však do této podoby nebyl z finančních důvodů nikdy dokončen. Původní dvojvěží v průčelí bylo nahrazeno věží jedinou a nedošlo ani ke stavbě kaple sv. Josefa na jihozápadní straně chrámu. Komplex tak dostal dnešní nesymetrickou podobu.

UMĚLECKÁ PERLA MORAVY
Co však bylo ušetřeno na stavbě, investovali premonstráti do vnitřní výzdoby. Na interiéru chrámu se podepsali přední umělci své doby. Rozsáhlé fresky pocházejí ze štětce Jana Jiřího Etgense, obrazová tvorba je zastoupena díly brněnského jezuity Ignáce Raaba, Josefa Winterhaldera ml., Josefa Sterna a podle tradice i olomouckého augustiniána A. Lublinského. Malířské práce blí- že neznámého rozsahu provedl František Michalic. Sochařská výzdoba reprezentuje Antonína Schweigla a jeho syna Ondřeje Schweigla, sochy na věži pocházejí z dílny Ignáce Lengelachera.
Ne nadarmo bývá nazýván „Perlou Moravy“: chrám Panny Marie, dlouhý 55 m a široký 37 m, je největší Santiniho stavbou vystavěnou na půdorysu řeckého kříže. Monumentalitu vnitřního prostoru vytváří směle řešená centrální kopule čnící do výše přes třicet metrů, oživená je rozsáhlými Etgensovými freskami. Přes tyto rozměry působí interiér chrámu vzdušně a lehce. Efektu je dosaženo dostatečným prosvětlením celého prostoru i příznivou tóninou nástropních fresek.
Nynější chrám byl dokončen a benedikován opatem Kryštofem Matuškou 1. května 1750, vysvěcen až o 21 let později olomouckým světícím biskupem Františkem Matějem Chorinským. Stalo se tak 43 roků po zahájení jeho výstavby a takřka šest desetiletí od počátku realizace celého projektu. To se však již přiblížil smutný závěr více než půltisíciletého období obětavé péče premonstrátů o Křtiny. Dekretem Josefa II. došlo i k ohrožení samotného poutního místa.

OPRAVY NEKONČÍ NIKDY...
19. století je v Křtinách spojeno s problémy v podobě napoleonských a prusko-rakouských válek a s nápravami následků krutého požáru. Došlo zde však také k novému rozmachu poutí a bohaté výstavbě. Majitelé zdejšího panství tehdy vtiskli chrámovému komplexu i celé obci už prakticky dnešní ráz.
Ve 20. století byl křtinský chrám průběžně opravován, zvláště po II. světové válce, kdy byl 25. dubna 1945 areál poškozen výbuchem letecké pumy. Nejrozsáhlejší rekonstrukci chrámu Panny Marie v jeho historii zahájil křtinský děkan P. Tomáš Prnka roku 1974. Práce, které se teprve nyní chýlí ke konci, počítaly s celkovou obnovou stavby od střechy až po podzemí. Opravy na tak rozsáhlém komplexu však nekončí nikdy...


Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou