26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Nabízet i jiné alternativy

2. 9. 2014

|
Tisk
|

Jsou situace, kdy na počítače nedáme dopustit. Třeba v přeplněné čekárně u lékaře. Mnohdy není třeba složitě vymýšlet, jak potomka zabavit, stačí zapnout mobilní zařízení a pustit mu pohádku. Anebo mu dát do ruky tablet a krátit mu čas hrami. 

Vydání: 2014/36 Ve Žďáru fandili rodině, 2.9.2014, Autor: Kateřina Šťastná

Příloha: Doma

Nemocné děti mohou pak být prostřednictvím internetu v kontaktu s kamarády. Školáci si zase mohou na internetu vyhledávat informace, mohou diskutovat s ostatními, vyslovovat své názory i přijímat kritiku nebo třeba hledat pomoc v obtížné situaci. Mohou se učit jazyky a hledat si v cizině kamarády ke konverzaci. Ovšem vždy když pouštíme naše potomky k počítači, je třeba nastavit pravidla. A regulovat čas u monitoru.
„Dřív byl v danou hodinu v televizi Večerníček a děti se na něj těšily. Dnes si mohou pustit kdykoliv cokoliv a ani se nenaučí těšit se,“ srovnává školní psycholožka Anna Páchová, která se zaměřuje na moderní prostředky komunikace, počítačové hry a jejich vliv na vývoj dětí. Přitakává, že počítače jsou pro ratolesti velmi atraktivní a že je to snadná cesta, jak je zabavit. Ovšem ne bezproblémová! 
„Jakmile posadíme potomka k počítači, kdykoliv se bude nudit a budeme potřebovat klid, nenaučí se sám zabavit nebo vykonávat nějakou činnost. Bude se nudit a nebude aktivní, pokud mu ta aktivita nebude přímo nabízena rodičem – anebo počítačem,“ upozorňuje Anna Páchová. A dodává, že přestože žijeme v „počítačové době“ a vyhnout se těmto technologiím úplně nelze, je dobré, aby se dítě umělo zabavit i jinak. Dobré návyky z dětství jsou tak podle psycholožky základ. 
„Osobně si nemyslím, že je důvod, aby předškolák trávil delší čas u počítače. Čím méně, tím lépe. Potřebuje rozvíjet řeč, jemnou motoriku, potřebuje mnohem víc interakci s rodiči…“ míní psycholožka. Připouští, že školáci už občas potřebují na počítači udělat něco do školy. „Navíc vidí, že i spolužáci jej používají, takže to vyžadují. Ale myslím, že i tady by půlhodina denně u monitoru měla stačit,“ radí psycholožka. Kolem čtvrté páté třídy by to mohla být už hodina denně, u starších žáků ještě o něco déle, ale vždy je podle Anny Páchové třeba, aby byl tento čas korigovaný rodiči. „Nelze dopustit, aby tam dítě mohlo být kdykoliv, dělat cokoliv a jakkoliv dlouho,“ varuje. 
A podobné je to s chytrými telefony a tablety. „Pokud je potomek vlastní a smí je mít neustále při sobě, jde na nich čas regulovat těžko,“ říká Anna Páchová s tím, že na prvním školním stupni by je nedoporučovala. „Stačí obyčejný mobilní telefon, aby se mu rodiče mohli dovolat. Uznají-li za vhodné, aby ratolest vlastnila například tablet, je možné ho mít doma pod zámkem a půjčovat jí ho jen ve stanovený čas. Pak platí stejná pravidla jako pro počítač.“
Proč je to tak láká?
Čím je dáno, že děti počítač tak láká? Podle Anny Páchové je to zejména snadná dostupnost. Když něco chtějí, nemusejí čekat, nemusejí se přizpůsobovat. Počítač je k dispozici hned, ratolest si může vybrat, co bude sledovat, kterou hru bude hrát, jakou roli v té či oné hře bude mít. „Když si dřív hrály třeba na lupiče, musely počkat, až ostatní přijdou z kroužků, až se sejdou. Každý nemohl hrát tu roli, kterou hned chtěl, ale museli se vystřídat. To vše počítač maže. Starším potomkům, kteří hrají náročnější hry nebo se pohybují na chatech či sociálních sítích, vyhovuje anonymita. I ten, kdo nemá v reálném světě tak vyvinuté sociální dovednosti, je třeba na okraji kolektivu, si může na internetu zažít, že je v něčem dobrý,“ poukazuje psycholožka s tím, že mnohé děti také do virtuálního světa unikají od reality. Mohou si vylepšit své schopnosti i vzhled. Pokud mají problémy v rodině nebo ve škole, vtáhne je počítačová hra do děje a ony zapomínají na své problémy. Pro mnohé to může být i léčebné, ovšem někdy se podle psycholožky může stát, že takoví jedinci se stanou závislými a nebudou schopni fungovat v reálném životě. 
Co tam hledají
Podle zkušeností školní psycholožky menší děti tráví čas spíš hraním jednoduchých počítačových her. Dívky v pubertě upřednostňují chaty a sociální sítě, zatímco chlapci tráví většinu času u počítače hraním strategických a logicky náročnějších her. Pochopitelně čas strávený u počítače se s postupem věku zvyšuje. Dobrou zprávou je, že zčásti z hraní a surfování naši potomci „vyrostou“. 
Zvlášť ti, kteří mají dobré zázemí a jejichž rodina jeví zájem o jejich potřeby. „Pak je ale skupina ratolestí, které nemají uspokojivé vztahy, neumějí se zabavit samy, nezažily jiné alternativy trávení volného času. U nich je pak větší riziko, že budou trávit mnoho času u počítače, a to i v dospělosti. Potkávám se s matkami, které si stěžují, že jejich partneři jsou na hrách závislí stejně jako jejich synové… Ale pokud jsou takoví lidé schopni fungovat v práci i v osobním životě, zase to takový problém není,“ zmiňuje psycholožka. 
Závěrem upozorňuje, že o dnešní generaci dětí se říká, že vlivem digitálních technologií nejsou schopny zaměřit pozornost na jednu věc, dělají víc věcí najednou, což škodí i vývoji jejich mozku. Doposud se tím nikdo příliš nezabýval, až v poslední době se začínají provádět výzkumy. Zatím se tedy nedá určit, jaké to může mít následky, jak se to bude vyvíjet v budoucnosti a jak moderní technologie ovlivní životy našich ratolestí.
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou