Uznání pro Mariánskou Týnici

Vydání: 2018/7 Půst je cesta k sobě, Bohu i druhým, 13.2.2018, Autor: Alena Ouředníková

Příloha: Diecézní zpravodajství - Plzeňská diecéze

Areál bývalého proboštství s poutním kostelem Zvěstování Panny Marie v Mariánské Týnici na severním Plzeňsku se z rozhodnutí vlády stane od července jednou z devatenácti nových národních kulturních památek.


Santiniho poutní areál v Mariánské Týnici s Muzeem a galerií severního Plzeňska láká každoročně tisíce návštěvníků. Od července ponese statut národní kulturní památky. Snímek archiv Muzea a galerie severního Plzeňska

„Vnímáme zařazení Mariánské Týnice mezi národní kulturní památky jako uznání duchovních kvalit i památkových a krajinných hodnot a také jako poděkování spolkům i jednotlivcům, kteří se, zejména v posledních sto letech, o záchranu a obnovu této architektonické perly od Jana Blažeje Santiniho zasloužili,“ zdůrazňuje Irena Bukačová, ředitelka Muzea a galerie severního Plzeňska, které zde sídlí. „Z devatenácti nově potvrzených národních kulturních památek v kategorii poutních míst jsme jediné místo, které nevlastní církev, ale kraj,“ doplňuje s tím, že areál má ze strany Plzeňského kraje stabilní podporu, stejně jako dobrou spolupráci s plzeňským biskupstvím.

Poutní kostel, ambity a proboštství patřily původně nedalekému cisterciáckému klášteru v Plasích, po josefínských reformách nebyl areál v Mariánské Týnici využíván a postupně chátral. Když v roce 1920 došlo ke zřícení centrální kupole kostela, začal boj o záchranu, do jehož čela se postavil významný architekt Hanuš Zápal. Následná válka ani komunistický režim ovšem památce neprospěly. Teprve v 90. letech byla zařazena do Programu záchrany architektonického dědictví a momentálně probíhá dostavba chybějícího východního ambitu. „Dostali jsme šanci po třech stech letech dokončit podle původního Santiniho projektu to, co se tehdy nestihlo. Čas tady není překážkou,“ raduje se Irena Bukačová. Dostavba by měla být dokončena v roce 2020.

Ačkoliv poutní areál není v majetku církve, sakrální turistika a bohoslužby tu hrají svou roli. Irena Bukačová potvrzuje: „Rádi bychom významně oživili především tradici poutí o všech mariánských svátcích, byl by to návrat k původnímu smyslu tohoto místa, které je tak silné, že si vynutí úctu i u nevěřících návštěvníků. Ti se často svěřují, jaké tu pociťují rozechvění a náhlou potřebu pokleknout a pomodlit se.“

ALENA OUŘEDNÍKOVÁ
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Diecéze, Články



Aktuální číslo 33 14. – 20. srpna 2018

Nanebevzetí s procesím i kroji

V neděli 12. srpna prožívala řada farností a mariánských poutních míst slavnost svátku Nanebevzetí Panny Marie, který připadá na tuto středu. Jde o jedno z nejčastějších…

celý článek


„Osmašedesátý“ v Katolických novinách

Pražské jaro umožnilo církvi – byť jen nakrátko – rozvinout své aktivity. Nové možnosti se otevřely i tehdejším Katolickým novinám. Atmosféru z doby před padesáti…

celý článek


Kaplani pomáhají, dokud je potřeba

Práce vojenského kaplana neznamená jen být nablízku kamarádům na bojišti. V případě potřeby musí sloužit i jejich blízkým. Jak taková pomoc vypadá po skonu tří českých…

celý článek


Jak správně využívat Facebook?

„Čas je nejcennější dar, kterého se nám od Boha dostává, a je třeba jej umět užívat,“ uvedl na svém facebookovém účtu papež koptské pravoslavné církve Tavadros…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay