Vydání: 2017/3 Pochod pro Aleppo, 17.1.2017, Autor: Alena Ouředníková

Příloha: Diecézní zpravodajství - Plzeňská diecéze

„Restituce se týkají většinou zemědělských nebo lesních pozemků a měly by zabezpečit život diecéze v podobě trvalých výnosů, nikoliv spotřebováváním podstaty,“ potvrdil současný biskup myšlenku svého předchůdce. „Plzeňské biskupství je mladé, nemá žádný historický majetek, v restitucích jde tedy zejména o původní majetek farností,“ vysvětlil. Majetek samotného biskupství v současné době představují budovy v hodnotě 275 milionů korun, zakoupené např. díky prodeji nevyužívaných far. Jde především o činžovní domy, kde jsou pronajímány byty, výstavba dalších se chystá. Biskupství nově zřídilo investiční oddělení, kde se zhodnocení majetku věnují odborníci.
„Finanční náhrada za nevydaný majetek pro diecézi představuje částku 2,56 miliardy korun ve splátkách na třicet let. Číslo na první pohled vysoké, ale na žádné vyskakování to nebude. Státní příspěvek, který postupně vymizí, už letos nepokryje ani platy kněží a dalších zaměstnanců,“ upozornil biskup Holub. „Z počtu 285 podaných výzev k navrácení majetku je jich kladně vyřízeno 122. To je 80 % požadované plochy, nevyřízené záležitosti jsou spíše drobnosti. Vydáno je 3 400 hektarů. Ve sporných případech máme dobrou zkušenost s mimosoudním vyrovnáním. Například v některých případech, kdy si obce pozemky v minulosti neoprávněně přivlastnily, jsme se dohodli, že si je ponechají a převezmou péči o kostely. Nějaké soudní žaloby jsme podávali, bylo to ale většinou proto, abychom podle zákona o majetkovém narovnání nepropásli termín a mohlo se dále jednat,“ dodal biskup.
Jako kuriozitu uvedl případ na území obce Krajková v Karlovarském kraji, kde mělo být navráceno 24,6 hektaru půdy, mohlo však být vydáno jen 1,3 hektaru. Pozemky totiž nebyly blokačně označeny pro restituce a byly rozebrány k úpravám. „Ztratilo se 23 hektarů. I to se může stát. Jak takové případy řešit? Nejspíš individuálně jednáním na Státním pozemkovém úřadu, krajském úřadu…“ krčí rameny biskup.
Na průběh restitučního řízení v plzeňské diecézi pohlíží její hlavní představitel optimisticky. Pochvaluje si převážně vstřícné jednání ze strany obcí a věří, že v letošním roce by mohly být církevní restituce uzavřeny.
Duchovní protipól řeči čísel vytvořil na novoročním setkání dominikán P. Romuald Rob, jeden z osmi diecézních misionářů milosrdenství. „Hodně lidí využilo naší pomoci, aby zajeli více na hlubinu své víry, přicházeli ke svátostem smíření i duchovním rozhovorům, k životním zpovědím. Podtrhnul bych unikátní příležitost hovořit o tom, co je evropskou náboženskou tradicí, a sice o Bohu, který se stal člověkem. V tom je křesťanský příběh jedinečný vůči ostatním náboženstvím – ať už jde o islám, judaismus či další. Diskutovaný islám je přihrávka pro nás, abychom stavěli mosty mezi křesťany a hledali hodnotu jeden u druhého,“ konstatoval P. Rob a dodal: „Nekřičme, co tu nechceme, ale volejme, co tu chceme!“