Vydání: 2016/22 Brno dostává pomocného biskupa, 24.5.2016, Autor: Václav Štaud

Příloha: Diecézní zpravodajství - Brněnská diecéze

Vojtěch Cikrle, diecézní biskup brněnský
Za nového pomocného biskupa jsem se modlil delší dobu, poslední měsíce spolu s věřícími brněnské diecéze, a jsem rád, že se jím stal otec Pavel Konzbul. Vážím si ho pro jeho systematičnost, spolehlivost, široký společenský rozhled a pro řadu dalších vlastností, kterými přispívá k životu církevního společenství. A považuji za určitou Boží hříčku, že po pomocném biskupovi Petrovi (Esterkovi) přichází biskup Pavel, rovněž nositel jména jednoho z našich diecézních patronů.

Martin Holík, ředitel Radia Proglas
Pavla Konzbula znám z jeho osmiletého působení spirituála a kantora na Biskupském gymnáziu v Brně. Pavel v sobě nezapře myšlení inženýra (jsme spolužáci z elektrofakulty, je odborníkem v oboru tomografie). Jeho kázání jsou břitká, stručná a velmi často humorná. Právě pověstným suchým humorem boduje u mladých i starších. To nejlepší pravidelně vybírá pro nakladatelství Cesta. Při poslechu nebo četbě se vždy těším na neotřelý, inspirativní pohled na evangelium, a že důvod k zasmání nebude plytký. Humor je pro mne atributem otce Pavla a tímto mu vzkazuji, že by v jeho biskupském znaku neměl chybět smajlík s pobaveným úsměvem.
P. Tomáš Holcner, farář v Křižanově
Pavel Konzbul byl mým spolužákem v semináři a já se z této volby upřímně raduji. Byl o plných deset let starší než my, každým krokem noblesní, rozvážný, ověnčený tituly a zkušenostmi z významných pracovišť. Proto mezi námi požíval přirozené autority. Brzy se ale ukázalo, že za tváří suchara je duše radostného chlapce, který nepokazí žádnou legraci. Když jsem mu blahopřál, dozvěděl se ode mne i to, že vyhlášení jeho jmenování přišlo právě v adorační den naší zdislavské farnosti, kdy jsme se modlili za celou brněnskou diecézi. Věřím, že jej to potěšilo, protože má ke sv. Zdislavě blízko.
Iva Pospíšilová, nakladatelství Cesta
Biskup Pavel patří k našim oblíbeným autorům a my si toho vážíme. Když v knihkupectví hovoříme se zájemci o jeho knihy, zjišťujeme, že zdaleka ne všichni jsou praktikující katolíci. Ale u jejich dětí na Biskupském gymnáziu, případně u jejich přátel to byl člověk natolik oblíbený, že cítí potřebu seznámit se osobně s jeho názory. Zařazení do sboru nástupců apoštolů je jistě významnou životní změnou. Bylo by ale škoda, kdyby kvůli ní nechal zahálet svůj autorský talent. I ten je přece od Boha!