Zvyky a obyčeje zaniklé i znovu ožívající

Vydání: 2010/8 Lidové zvyky, 16.2.2010

Lidové zvyky a tradice kdysi doprovázely život lidí během celého roku. Zejména na venkově, který byl vždy více než město svázaný s přírodou a jejími živly. Zvyky byly spjaty především se životem církve – jednotlivé svátky, události a výročí vždy doplňovaly lidové slavnosti…

Mezi hlavní zvyky, které byly společné všem našim krajům, patřily zejména ty spojené se svátkem Tří králů, s Hromnicemi, postní dobou a zejména s Velikonocemi coby největším církevním svátkem v roce. V jejich rámci měly ale velkou váhu i tradice pohanské spojené s jarní rovnodenností (pomlázka, barvení vajec, polévání vodou). Své zvyklosti měly dále svatodušní svátky, Boží tělo, svátek Všech svatých, sv. Mikuláš a samozřejmě Vánoce. Konaly se též poutě k Panně Marii a mnoha světcům. V souvislosti s hospodařením se pořádala procesí za dobrou úrodu, dožínky. Ze světských či pohanských obyčejů se pak nejvíce držel masopust, vynášení smrti, stavění májky, posvícení. A samozřejmě nechyběly zvyky svatební, rodinné nebo ty spojené s narozením či úmrtím. Kromě těchto všech tradic existovalo i mnoho krajových zvyků, které byly typické jen pro danou oblast, či dokonce vesnici. Patří sem například Jízda králů známá především z Vlčnova, Ježíškovy matičky z Lašťan, zarážení hory a vinobraní ve vinařských oblastech a jiné. O významu dělení roku podle jednotlivých lidových slavností – ať už původu náboženského či jiného – svědčí také lidové písně. Jak v Prostonárodních českých písních a říkadlech sebraných Karlem Jaromírem Erbenem, tak v Moravských národních písních (které shromáždil František Sušil) najdeme kapitoly věnované písním, které jsou spojené s věkem (písně dětské, mládenecké, panenské), řemeslem, hospodou, vojnou, láskou, svatbou atd. Najdeme zde ale především velké oddíly písní posvátných, dějepravných, obřadných a pořadných, výročních. V nich jsou zařazeny písně k jednotlivým světcům, písně poutní mariánské či písně k církevním událostem. Stejně tak jsou ve starých kuchařských knihách kromě receptů na běžná jídla i recepty na jídla postní či na pokrmy, které se vaří k té či oné lidové události nebo které nesou název po některém ze svatých. Mnohé z lidových zvyků, zvláště ty, které jsou spjaté s náboženstvím, zanikly v období komunistického režimu. Některé se naopak pomalu, ale jistě daří obnovovat…

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 47 21. – 27. listopadu 2017

Přijeďte k nám, zvou Češi papeže

Zástupci církve v čele s kardinálem Dominikem Dukou, politici a studenti se vydali minulý týden do Říma, aby tlumočili papeži Františkovi přání pořádat v Česku Světový…

celý článek


Poděkování za svobodu

Konec komunistické diktatury v Československu připomněla v pátek 17. listopadu řada pietních akcí. V Národním divadle vyznamenali čtyři bojovníky za svobodu, mezi nimi i kněze.

celý článek


O vzniku svátku Krista Krále

Na poslední neděli církevního roku připadá „slavnost našeho Pána Ježíše Krista, Krále veškerenstva“, jak zní podle Římského misálu plný titul tohoto s

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay