Zvyky a obyčeje zaniklé i znovu ožívající

Vydání: 2010/8 Lidové zvyky, 16.2.2010

Lidové zvyky a tradice kdysi doprovázely život lidí během celého roku. Zejména na venkově, který byl vždy více než město svázaný s přírodou a jejími živly. Zvyky byly spjaty především se životem církve – jednotlivé svátky, události a výročí vždy doplňovaly lidové slavnosti…

Mezi hlavní zvyky, které byly společné všem našim krajům, patřily zejména ty spojené se svátkem Tří králů, s Hromnicemi, postní dobou a zejména s Velikonocemi coby největším církevním svátkem v roce. V jejich rámci měly ale velkou váhu i tradice pohanské spojené s jarní rovnodenností (pomlázka, barvení vajec, polévání vodou). Své zvyklosti měly dále svatodušní svátky, Boží tělo, svátek Všech svatých, sv. Mikuláš a samozřejmě Vánoce. Konaly se též poutě k Panně Marii a mnoha světcům. V souvislosti s hospodařením se pořádala procesí za dobrou úrodu, dožínky. Ze světských či pohanských obyčejů se pak nejvíce držel masopust, vynášení smrti, stavění májky, posvícení. A samozřejmě nechyběly zvyky svatební, rodinné nebo ty spojené s narozením či úmrtím. Kromě těchto všech tradic existovalo i mnoho krajových zvyků, které byly typické jen pro danou oblast, či dokonce vesnici. Patří sem například Jízda králů známá především z Vlčnova, Ježíškovy matičky z Lašťan, zarážení hory a vinobraní ve vinařských oblastech a jiné. O významu dělení roku podle jednotlivých lidových slavností – ať už původu náboženského či jiného – svědčí také lidové písně. Jak v Prostonárodních českých písních a říkadlech sebraných Karlem Jaromírem Erbenem, tak v Moravských národních písních (které shromáždil František Sušil) najdeme kapitoly věnované písním, které jsou spojené s věkem (písně dětské, mládenecké, panenské), řemeslem, hospodou, vojnou, láskou, svatbou atd. Najdeme zde ale především velké oddíly písní posvátných, dějepravných, obřadných a pořadných, výročních. V nich jsou zařazeny písně k jednotlivým světcům, písně poutní mariánské či písně k církevním událostem. Stejně tak jsou ve starých kuchařských knihách kromě receptů na běžná jídla i recepty na jídla postní či na pokrmy, které se vaří k té či oné lidové události nebo které nesou název po některém ze svatých. Mnohé z lidových zvyků, zvláště ty, které jsou spjaté s náboženstvím, zanikly v období komunistického režimu. Některé se naopak pomalu, ale jistě daří obnovovat…

Sdílet článek na: 

Sekce: Téma, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 21 21. – 27. května 2019

Chrámy zvou k noční návštěvě

Více než 1 600 kostelů a modliteben se tento pátek zapojí do Noci kostelů. Stovka z nich poprvé.

celý článek


Redakci KT navštívil nuncius

Minulé úterý zažila redakce vzácnou návštěvu. Do týdenní porady se zapojil apoštolský nuncius Charles D. Balvo.

celý článek


Pouť se čtenáři na Velehradě

Pro čtenáře, posluchače a diváky křesťanských médií připravili jejich tvůrci společnou pouť na Velehradě. Uskuteční se na Den dětí – v sobotu 1. června.

celý článek


Jak žít v náboženské pustině

Kostel praská ve švech. Na nedělní mši svaté se sejde tolik lidí, že musejí stát. Věková skladba je pestrá. Takové poměry jsou v některých oblastech spíše vzácným jevem.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay