Vydání: 2009/44 Všichni svatí, 28.10.2009

Brzy už bude pro anglikány mnohem jednodušší a přirozenější stát se katolíky. Žádosti o „přestup“ se již nebudou muset posuzovat jednotlivě, a anglikánské zvláštnosti přitom nepřijdou zkrátka. Umožní to Apoštolská konstituce pro anglikány z pera papeže Benedikta XVI., jejíž brzké zveřejnění bylo minulý týden ohlášeno zároveň ve Vatikánu a v Londýně. Na žádost o přijetí do katolické církve v současnosti čeká na čtyřicet anglikánkých biskupů a stovky kněží z anglikánského společenství z USA, Velké Británie, Austrálie a dalších zemí.

Podle této konstituce budou anglikáni, kteří touží po plném společenství s katolickou církví, sdruženi v jednotlivých zemích v tzv. osobních ordinariátech. Ty budou zřizovány po dohodě s biskupskými konferencemi příslušných zemí a v jejich čele stanou neženatí anglikánští kněží nebo biskupové. Tak se nejen udrží, ale budou i nadále pěstovat některé anglikánské liturgické a spirituální zvláštnosti, které nejsou v rozporu s katolickou věroukou. V těchto společenstvích mají sloužit ti anglikánští kněží, kteří se rozhodli pro přestup do katolické církve. Jelikož je většina z nich ženatých, dostanou dispenz od celibátu. Ženatí anglikánští biskupové mají nadále sloužit jen jako kněží. V souladu s tradicí západní i východní církve totiž zůstane celibát podmínkou pro službu biskupa. Osobní ordinariáty budou zřizovat v některých zemích i své vlastní kněžské semináře.

TRHLINA MEZI ANGLIKÁNY

„Apoštolská konstituce je dokladem toho, že se anglikánská a katolická víra, učení a spiritualita podstatnou měrou překývají,“ shodli se na tiskové konferenci v Londýně představitel anglikánů arcibiskup z Canterbury Rowan Williams a anglický katolický primas arcibiskup Vincent Gerard Nicols. Oba církevní hodnostáři zároveň zdůraznili, že bez čtyřicet let trvajícího dialogu mezi anglikány a katolíky by tento krok – společně podpořený vedením obou církví – nebyl možný. „Tato jistá harmonie navozuje dojem, že mezi anglikány a katolíky je již možné takřka úplné smíření. To by platilo, pokud by anglikánské společenství nepovolilo svěcení žen a homosexuálů na kněze a biskupy. Toto rozhodnutí zanechalo za sebou dramatické rozdělení mezi těmi anglikány, kteří s ním souhlasí, a těmi, kteří nesouhlasí,“ podokl italský novinář Sandro Magister.

hromadný PŘESTUP

Od roku 1980, kdy je v platnosti pastorální ustanovení pro anglikány schválené papežem Janem Pavlem II., přestoupilo jen v USA do katolické církve na osmdesát anglikánských kněží, téměř všichni se svými ženami a dětmi. Zatím se však včleňovali do stávajících katolických diecézí a farností, aniž jim bylo umožňováno zachovávat anglikánská specifika. Před dvěma roky tak učinil i tehdy 57letý anglikánský biskup Jeffrey Steenson, který byl přijat do plného společenství katolické církve spolu se svou ženou a třemi dětmi v římské bazilice Santa Maria Maggiore. Dosud jediný případ, kdy ke katolické církvi přestoupila celá anglikánská diecéze, se udál v roce 1975 v indickém státě Pandžáb (diecéze Amritsar).