26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Z Čenstochové pěšky do Mariazell

6. 9. 2004

|
Tisk
|

Vydání: 2004/11 Konec světa, 6.9.2004, Autor: KT KT

NOVÁ POUTNÍ CESTA SPOJUJE TŘI MARIÁNSKÉ SVATYNĚ
Smíření národů a znovunalezení duchovních pramenů Evropy - to jsou dva základní cíle akce Středoevropské katolické dny, které teď mohou zdatní poutníci uvést do praxe.


Mezinárodní poutní cesta I 23 vede z polské Čenstochové přes slovenskou Levoču do Mariazell v Rakousku. Téměř 1300 kilometrů dlouhá pouť trvá sedm až osm týdnů. Robertu Wurstovi, jejímu 'autorovi', se nedávno podařilo zapsat trasu do přehledu turistických stezek.

Z Čenstochové vede poutní cesta přes Krakov na hranici v údolí Dunajce. Na území Slovenska pokračuje přes Levoču, Nízké Tatry, Fatru, Bílé a Malé Karpaty do Bratislavy. Na území Rakouska jdou poutníci po dunajském břehu do Vídně a odtud tradiční poutní cestou 'Via Sacra' přes Dolní Rakousy do Mariazell. Robert Wurst, sám poutník, poukazuje na aktualitu cesty, kterou 'založil' v době probíhajících Středoevropských katolických dnů. 'Je to možnost, jak teoretické cíle této akce uvést do praxe,' sdělil agentuře Kathpress a dodal: 'Řada cest vede k Bohu, jedna z nich vede přes hory.' Rakouská část poutní cesty je už nyní vybavena informačními tabulemi, které tu nechala instalovat vídeňská arcidiecéze. Autor stezky se chystá vydat průvodce, který bude cestu poutníkům detailně popisovat.

ZE SEVERU NA JIH
Historie Čenstochové, jednoho z nejdůležitějších poutních míst Evropy, je spjatá se založením paulínského kláštera Jasna Góra v roce 1382. Jasna Gora je považována za 'hlavní město' polského katolicismu. Klášterní bazilika, která byla přestavěna v 15. století a nyní je známá ve své barokní podobě ze 17. století, v sobě ukrývá známý milostný obraz Černé madony, kterou klášteru věnoval kníže Vladislav z Opole v roce 1384. Spatřit ikonu je každoročně cílem cest milionů věřících.

Slovenská Levoča je jedním z hlavních duchovních center země. Tato mariánská svatyně je známá už z doby vlády uherského krále Bély IV. ve 13. století. Po porážce krále v boji proti mongolským vojskům byla země vypleněna a vylidněna, přežila jen zhruba polovina obyvatelstva. Lidé, kteří se ukryli v lesích, zdobili stromy mariánskými obrázky. Tímto způsobem později svatyně vznikla. I v éře socialismu přicházelo každoročně v červenci do Levoče na čtvrt milionu věřících. Komunističtí pohlaváři se snažili proud poutníků neúspěšně zastavit formou administrativní šikany a dopravních omezení. V roce 1991 se v Levoči konala největší pouť v historii Slovenska, tehdy sem zavítalo téměř půl milionu věřících.

'Významné postavení Mariazell mezi poutními místy v srdci Evropy není třeba zdůrazňovat,' řekl Robert Wurst. Kromě mezinárodní poutní cesty u této štýrské svatyně končí i řada turistických stezek. A Wurst navíc uvažuje o tom, že pro opravdu neúnavné poutníky by se dala cesta protáhnout až do Assisi či Říma.

Mariánská svatyně na Jasné Górze v Čenstochové

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou