Vzpomínky na utrpení Jana Pavla II.

Vydání: 2006/13 Moderní křížové cesty, 28.3.2006, Autor: Kateřina Beščecová

Nyní, rok po této události, vyzývá římský vikář kardinál Camillo Ruini všechny obyvatele Říma, aby se společně s papežem Benediktem XVI. spojili v modlitbě, a vyjádřili tak hlubokou vděčnost za zásluhy Jana Pavla II. V hodině, kdy tento papež před rokem zemřel, pak proběhne na Svatopetrském náměstí modlitba růžence.

NECHTE MNE ODEJÍT

Při příležitosti úmrtí Jana Pavla II. vyšla v italském katolickém nakladatelství San Paolo Edizione kniha s názvem Nechte mne odejít - síla v slabosti Jana Pavla II. Právě její titul souvisí s posledními slovy Karola Wojtyły před jeho smrtí. Tato 120stránková publikace vypráví nejen o posledních dnech (od návratu papeže na polikliniku Gemelli až po 2. dubna večer). „Kniha mapuje bolestná zastavení na životní pouti Petrova nástupce od německé okupace Polska přes atentát v roce 1981 a diagnózu Parkinsonovy choroby až k posledním okamžikům života,“ uvedlo Radio Vatikán. Autory jsou vedle papežova osobního lékaře Renata Buzzonettioho také osobní tajemník Jana Pavla II. Stanisław Dziwisz, generální vikář Vatikánu arcibiskup Angelo Comastri a vedoucí polské mutace deníku Osservatore Romano Czesław Drazek. „Se srdcem pokorného Kyréňana jsme pomáhali starému papeži, našemu biskupovi, nést jeho kříž až do konce,“ napsal ve svých vzpomínkách Renato Buzzonetti. „Poslední roky jeho života byly viditelně poznamenané bolestí, už nemohl chodit, těžko se mu mluvilo. Obzvlášť namáhavé pro něj byly cesty v roce 2004. Byl už nucen sedět v křesle nebo na vozíku, jeho hlas byl roztřesený a slabý, tvář měl změněnou utrpením, svůj pohled už upíral někam do dálky,“ dodal. Arcibiskup Stanisław Dziwisz napsal: „Jeho tělo bylo stále slabší, ale jeho duch zůstal silný a ,milující až do krajnosti‘.“ Zároveň připomněl, že papež nevnímal utrpení jen jako něco negativního, ale jako Boží návštěvu. A dodal, že Wojtyła už jako kněz, pak i jako biskup a následně jako papež věnoval zvláštní pozornost lidem sužovaným tělesným i duševním utrpením. V knize se také nyní, po 25 letech, vysvětluje, proč v roce 1981 Vatikánský rozhlas na několik minut přerušil své vysílání. Posluchačům bylo tehdy oznámeno, že jde o technický problém. Ve skutečnosti za tím stál zdravotní stav Jana Pavla II. Ten se - po atentátu, který na něj spáchal Turek Mehmet Ali Agça – právě vrátil z nemocnice. A protože se mu přitížilo, bylo nutné provést ultrazvukové vyšetření břišní dutiny. Jenže přístroj rušily vysílače Vatikánského rozhlasu, a tak jeho vedení dočasně přerušilo vysílání.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 15. – 21. ledna 2019

Panamské Jezulátko přivítalo Čechy

Panama přivítá na Světovém dni mládeže 22.–27. ledna více než 200 tisíc mladých lidí ze 155 zemí světa. Na místě jsou už čeští poutníci se dvěma biskupy.

celý článek


Tři králové v bance i v Senátu

Do Tříkrálové sbírky se stále častěji zapojují i firmy. Většina z nich zve koledníky, které vyšle Charita. V České spořitelně uspořádali sbírku sami zaměstnanci.…

celý článek


Jan Palach: Jak reagovala církev?

Palachův čin otřásl celou tehdejší společností. Reagovali na něj i představitelé církve – a to jak domácí, tak i světové.

celý článek


Karmelitky si staví klášter

Sestra karmelitka se zednickým kladívkem, kolečkem či za volantem traktoru. Takové obrázky lze spatřit v Drastech, osadě nedaleko Prahy. V prostorách bývalého statku tu roste…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2019

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay