Vzpomínky na utrpení Jana Pavla II.

Vydání: 2006/13 Moderní křížové cesty, 28.3.2006, Autor: Kateřina Beščecová

Nyní, rok po této události, vyzývá římský vikář kardinál Camillo Ruini všechny obyvatele Říma, aby se společně s papežem Benediktem XVI. spojili v modlitbě, a vyjádřili tak hlubokou vděčnost za zásluhy Jana Pavla II. V hodině, kdy tento papež před rokem zemřel, pak proběhne na Svatopetrském náměstí modlitba růžence.

NECHTE MNE ODEJÍT

Při příležitosti úmrtí Jana Pavla II. vyšla v italském katolickém nakladatelství San Paolo Edizione kniha s názvem Nechte mne odejít - síla v slabosti Jana Pavla II. Právě její titul souvisí s posledními slovy Karola Wojtyły před jeho smrtí. Tato 120stránková publikace vypráví nejen o posledních dnech (od návratu papeže na polikliniku Gemelli až po 2. dubna večer). „Kniha mapuje bolestná zastavení na životní pouti Petrova nástupce od německé okupace Polska přes atentát v roce 1981 a diagnózu Parkinsonovy choroby až k posledním okamžikům života,“ uvedlo Radio Vatikán. Autory jsou vedle papežova osobního lékaře Renata Buzzonettioho také osobní tajemník Jana Pavla II. Stanisław Dziwisz, generální vikář Vatikánu arcibiskup Angelo Comastri a vedoucí polské mutace deníku Osservatore Romano Czesław Drazek. „Se srdcem pokorného Kyréňana jsme pomáhali starému papeži, našemu biskupovi, nést jeho kříž až do konce,“ napsal ve svých vzpomínkách Renato Buzzonetti. „Poslední roky jeho života byly viditelně poznamenané bolestí, už nemohl chodit, těžko se mu mluvilo. Obzvlášť namáhavé pro něj byly cesty v roce 2004. Byl už nucen sedět v křesle nebo na vozíku, jeho hlas byl roztřesený a slabý, tvář měl změněnou utrpením, svůj pohled už upíral někam do dálky,“ dodal. Arcibiskup Stanisław Dziwisz napsal: „Jeho tělo bylo stále slabší, ale jeho duch zůstal silný a ,milující až do krajnosti‘.“ Zároveň připomněl, že papež nevnímal utrpení jen jako něco negativního, ale jako Boží návštěvu. A dodal, že Wojtyła už jako kněz, pak i jako biskup a následně jako papež věnoval zvláštní pozornost lidem sužovaným tělesným i duševním utrpením. V knize se také nyní, po 25 letech, vysvětluje, proč v roce 1981 Vatikánský rozhlas na několik minut přerušil své vysílání. Posluchačům bylo tehdy oznámeno, že jde o technický problém. Ve skutečnosti za tím stál zdravotní stav Jana Pavla II. Ten se - po atentátu, který na něj spáchal Turek Mehmet Ali Agça – právě vrátil z nemocnice. A protože se mu přitížilo, bylo nutné provést ultrazvukové vyšetření břišní dutiny. Jenže přístroj rušily vysílače Vatikánského rozhlasu, a tak jeho vedení dočasně přerušilo vysílání.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 29 17. – 23. července 2018

Rekordní charismatická konference v Brně

Rekordních 7 830 lidí všech generací, z toho 1 416 dětí, hledalo po čtyři dny „svou sílu u Pána, v jeho veliké moci“, jak znělo motto letošní Katolické charismatické…

celý článek


Zkratkou přes františkánské ticho

Po staletí v nich mniši meditovali či pěstovali bylinky. Teď slouží všem. Přestože některé klášterní zahrady už svou původní funkci ztratily, jsou plné života.

celý článek


Spiritualita ve filmu

Kde se bere v člověku zlo a kde člověk naopak nachází sílu zvládat obtížné životní situace? Tyto a mnohé další ožehavé otázky se objevily v řadě filmů na letošním…

celý článek


Svět, ve kterém můžete vidět „srdcem“

Vyhledávají staré lidi, kterým hrozí samota. Vracejí radost tam, kde hrozí stereotyp a kde dny začínají splývat. Chodí jim dělat společnost, zpívají si s nimi, povídají,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay