26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Vědci a studenti protestovali proti papeži

23. 1. 2008

|
Tisk
|

Vydání: 2008/4 Fotbalové násilí v zemi papeže, 23.1.2008, Autor: Martin T. Zikmund

Papež Benedikt XVI. měl minulý čtvrtek přednést na římské univerzitě La Sapienza projev při příležitosti zahájení nového semestru. Šedesát sedm tamních profesorů ale podepsalo petici za zrušení jeho návštěvy, neboť údajně neodpovídá vědeckému charakteru této instituce. K vědcům se přidaly protesty studentů, a byť obě skupiny představovaly jen nepatrnou menšinu, Svatý otec plánovanou návštěvu zrušil. Jeho projev však na akademické půdě stejně zazněl, přečetl ho její vicerektor. Text vzbudil velký ohlas i solidaritu se Svatým otcem.

Na La Sapienza vyučuje celkem čtyři a půl tisíce profesorů, proti návštěvě papeže se vyjádřilo celkem sedmdesát z nich. Přesto tato malá protestující skupinka dokázala – spolu se skupinou stávkujících studentů, kteří vyvěšovali protipapežské plakáty a hrozili, že návštěvě Benedikta budou bránit vlastními těly – vytvořit takové klima, které papežovu návštěvu na univerzitě znemožnilo.
Odpůrci papeže poukazovali na fakt, že Benedikt XVI. údajně znevážil vědecké bádání, když před dvaceti lety – v pozici kardinála – v jednom svém projevu citoval výrok rakouského filozofa Paula Feyerabenda: „Církev v době Galileiho lnula k racionalitě víc než Galileo sám.“ Feyerabend také tvrdil, že proces s Galileem v roce 1633 byl „rozumný a oprávněný“. Kardinál Ratzinger zde přitom netlumočil oficiální stanovisko církve, ale chtěl zdůraznit, že církev nebyla nepřátelská vůči vědě a že Galileo sám i po svém procesu pokračoval ve výzkumech i s podporou hierarchie. Přesto profesor Carlo Cosmelli, jeden z protestujících vědců římské univerzity, uvedl, že „od chvíle, kdy byl odsouzen Galileo, jsou vědci citliví na vměšování se katolické církve na půdu vědy“. Cosmelli vyslovil tento názor bez ohledu na fakt, že Galilei byl v roce 1992 papežem Janem Pavlem II. formálně rehabilitován.
Zrušení návštěvy Benedikta XVI. na univerzitě La Sapienza, kterou v roce 1303 založil jeho předchůdce Bonifác VIII., rozvířilo hladinu veřejného života v Itálii. Italský prezident Napolitano napsal papeži, že „projevy intolerance a slibovaných urážek, které vytvořily klima neslučitelné se svobodným a klidným setkáním“, považuje za nepřijatelné. O aféře se diskutovalo i v italském parlamentu, kde útoky na papeže odsoudil ministerský předseda Romano Prodi. Papeže se zastal i nositel Nobelovy ceny za literaturu Dario Fo, jinak hlasitý kritik církve. „Jsem proti jakékoliv cenzuře, právo na svobodu projevu je posvátné,“ řekl italskému deníku La Repubblica. Ozvali se i studenti, kteří si papeže na univerzitě přáli. „Nepůjde-li Benedikt na univerzitu La Sapienza, půjde La Sapienza k Benediktovi,“ hlásal transparent, který rozvinuli na středeční generální audienci Benedikta XVI. Ten jim poděkoval za projevené sympatie.



PAPEŽ A UNIVERZITA
„Co má dělat a říkat papež na univerzitě? Zajisté se nemá snažit autoritativně vnucovat druhým víru, která může být dána jenom ve svobodě. Jeho posláním je udržovat v bdělosti vnímavost k pravdě a stále znovu zvát rozum, aby hledal pravdu, dobro a Boha“ – těmito slovy uzavřel Benedikt XVI. svou přednášku, kterou za něj přečetl na univerzitním shromáždění její vicerektor. Přednáška vzbudila mezi akademiky velkou pozornost.
(mtz)



Astronom Jiří Grygar: Měl pravdu Galileo, nebo církev?
K diskutované otázce vztahu církev versus Galileo jsme požádali o odborné vyjádření astronoma a astrofyzika Jiřího Grygara z Fyzikálního ústavu Akademie věd:
„Při svém procesu hájil Galileo Galilei svou domněnku o otáčení Země kolem osy a oběhu Země kolem Slunce dvěma fyzikálně chybnými argumenty: existencí přílivu a odlivu na mořském pobřeží a vanutím stálých pasátových větrů přibližně rovnoběžných s rovníkem na otevřených mořích. Ani jeden z těchto argumentů však není správný: tytéž jevy by pozorovali lidé na nehybné Zemi, kolem níž by obíhalo Slunce. Církevní soudci naopak namítali, že Kopernikova heliocentrická soustava dává pro předpovědi poloh planet na obloze horší souhlas s pozorováním než geocentrická soustava Ptolemaiova, v níž je Země nehybná a středem vesmíru, což byla tehdy zcela oprávněná námitka. Ptolemaiova soustava byla v té době vysoce propracovaná a nepravidelnosti v pohybech planet úspěšně řešila zavedením pomocných kružnic (epicyklů a deferentů). Oproti tomu Kopernikova soustava kladla chybně Slunce do centra soustředných kružnic, po nichž obíhají planety, takže souhlas teorie s pozorováním byl v tomto případě mnohem horší. Paradoxně tak z čistě odborného hlediska hájili církevní soudci chybnou domněnku správnými námitkami, na rozdíl od Galilea, jenž hájil správnou domněnku chybnými argumenty.“
Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou