V Nigérii vyhlášen výjimečný stav

Vydání: 2012/1 Václav Havel odešel tiše, jako když zhasne svíce..., 4.1.2012, Autor: Martin T. Zikmund

Křesťanský prezident nejlidnatější africké země Goodluck Jonathan na samém konci roku 2011 vyhlásil výjimečný stav v oblastech, kde operuje muslimská sekta Boko Haram. Ta takřka zároveň s tímto rozhodnutím podnikla v severonigerijském městě Maiduguri smrtící útok vůči umírněným muslimům, při němž přišli o život čtyři lidé a mnoho dalších bylo zraněno. O týden dříve o Vánocích zabila na několika místech dokonce 50 křesťanů.

Na Boží hod vánoční vycházeli věřící z katolického kostela sv. Terezie na předměstí nigerijského hlavního města Abuji, potřásli si ještě rukama a popřáli „veselé Vánoce“, když vybuchla bomba. Většina těl nejméně 39 obětí byla následkem exploze tak zdeformovaná, spálená a roztrhaná, že je následně nebylo možno identifikovat. Ještě víc bylo ovšem zraněných…

A útoky na křesťany se udály i na jiných místech Nigérie, k nimž se souhrnně přihlásila muslimská sekta Boko Haram, což v překladu znamená „západní (či neismlámské) vzdělání je hřích“.

„S hlubokým zármutkem jsem přijal zprávu o atentátech, které také letos v den Ježíšova narození přinesly smutek a bolest v několika kostelech v Nigérii. Chtěl bych ze srdce a upřímně vyjádřit blízkost tamní křesťanské komunitě i všem dalším, kdo byli zasaženi tímto absurdním činem, a vybízím k modlitbě za četné oběti,“ vyjádřil se krátce poté papež Benedikt XVI., který zároveň zdůraznil, že násilí je cestou, která vede pouze k bolesti, ničení a smrti – na rozdíl od úcty, smíření a lásky, které jsou cestou k pokoji.

 

UJEL HLÍDCE

„Nestačí se jen od těchto skutků distancovat,“ tvrdí abujinský arcibiskup John Olorunferni Onaiyekan, který tím reagoval na skutečnost, že řada muslimských organizací v zemi tyto útoky odsoudila. „Nejde o to, jestli jsme muslimové nebo křesťané. Musíme se na problém podívat jako Nigerijci, kteří jsou těmito lidmi ohroženi,“ dodal a vyzval k tomu, aby podobně násilně smýšlející byli svými spoluvyznavači identifikováni dříve, než provedou nějaký zločin. To však není nijak jednoduché. Někteří muslimští vůdci, kteří se v severních oblastech země už dříve proti metodám zmíněné muslimské sekty vyslovili, byli těmito extremisty vzápětí zavražděni.

 

Pro křesťany poslední vánoční masakr v jistém smyslu překvapením nebyl. Útoky proti nim probíhají kontinuálně, jen na přelomu srpna a září loňského roku jich bylo zabito v jednom týdnu 40, za celý rok pak několik set. I kostel sv. Terezie byl při osudné vánoční mši střežen dobrovolníky - mladí lidé se snažili kontrolovat přijíždějící auta. „Atentátníka, který kontrolu odmítl, svým vozem doháněli a před kostelem zastavili. Ovšem když s ním mluvili, odpálil bombu – byl to sebevražděný útok,“ informoval arcibiskup.

Islámská sekta Boko Haram, která se snaží zemi „vyčistit“ od křesťanů i od kulturního a politického vlivu Západu, byla založena v roce 2002 radikálním imámem Mohammedem Yusufem. Podle expertů navázala po jeho smrti v roce 2009 kontakty s podobně zaměřenými organizacemi v zahraničí, jako např. se somálskou Al-Šabáb a také s Al-Káidou. To je i důvodem dočasného uzavření hranic se sousedními státy, jak o tom v rámci vyhlášení výjimečného stavu v nigerijské televizi informoval prezident Goodluck Jonathan.

 

PAPEŽ BYL BLÍZKO

Problémem islamistů je, že počet křesťanů v zemi narůstá rychleji než muslimové. Nigérie je totiž se svými 150 miliony obyvatel nejen jedním z největších muslimských států světa (50,4 %), ale také jedna ze zemí s největším počtem křesťanů (48 %). Před půlstoletím (v roce 1967) bylo muslimů 47 % a křesťanů jen 35 %, zbytek vyznával domorodá náboženství - těchto animistů je ale dnes v zemi už minimálně. Muslimové obývají především sever země, kde se několik nigerijských států (12 z 36) řídí podle muslimského práva šaría. Hlavním cílem teroristů z Boko Haram je, aby se tento model rozšířil i na jih, který je však z velké většiny křesťanský. A nejen to – je i ekonomicky bohatší (přístup k moři, těžba ropy), klimaticky příznivější a vzdělanější. Jestliže se v suchých savanách severu takřka všechny ženy (muslimky) vyznačují negramotností, umí na jihu devět z deseti žen (křesťankek) číst a psát.

Z křesťanských církví v Nigérii v současnosti nejvíce početně rostou evangelikálové a letniční. Není bez zajímavosti, že papež Benedikt XVI. navštívil právě bezprostřední sousedy Nigérie: v roce 2011 Benin, s nímž sousedí na západě, a o dva roky dříve Kamerun, s nímž sousedí zase na východě.

Na hranicích s Kamerunem se nachází v pásmu tropického pralesa vyhledávaný národní park Korup, který je známý svou biodiverzitou. Nigérie oplývá rozmanitostí, i pokud jde o etnika a jazyky – těch je tu na 250, a proto se jako oficiální jazyk užívá angličtina. Leč v důsledku rozdílů etnik, náboženství a sociálních tříd, jakož i jednotlivých regionů, sužuje Nigérii obrovská míra korupce a politická nestabilita.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay