V Kamsamba lidé trpí žízní i v prosinci

Vydání: 2004/51 Vánoční dvojčíslo, 16.12.2004, Autor: Pavel Baldínský

Je časně zrána a my s Magnusem – mojí pravou rukou - konečně sjíždíme do údolí Songwe, které se před námi do dálky otevírá. Opět máme před sebou 200 km dlouhou cestu buší až do naší misijní stanice Allamano Agape ve vesnici Kamsamba, jihozápadně od slaného jezera Rukwa. Slovo „konečně“ pro nás znamená téměř tři týdny administrativních i praktických příprav, spojené především s hledáním vody a hloubením studní.

Asi 60 km před námi jede nákladní auto, které jsme naložili bednami plnými pracovních nástrojů, hutního materiálu, cementu, dřeva a hloubící soupravy. V naší misii patří získávání pitné a užitkové vody k dlouhodobým prioritám, na které se soustředíme, ale k práci misie neoddělitelně náleží i pomoc konkrétním rodinám a jednotlivcům. Lidé v Kamsamba a okolních vesnicích tím získávají práci a s ní i finanční odměnu, jednak mají možnost naučit se vrtat studně a vyučit se řemeslům jako zedník, instalatér-zámečník, mechanik-opravář, řidič, truhlář, kuchař, krejčí či švadlena. Pak se domorodci uplatní nejen při realizaci cílů naší misie, ale i kdykoli jindy při hledání obživy pro své rodiny. Podstatná je pro ně zejména naděje, že se mohou aktivně podílet na proměně svého života ve vesnickém prostředí, vzdáleném od technických vymožeností města.

SUCHO A NESNESITELNÉ HORKO

Když přijíždíme do Kamsamba, je žhavé tropické odpoledne. Blížíme se k malému konventu diecézních sester, abychom tu pro ně složili fazole, zelí, mouku, cukr, vejce, olej... Slunce pálí téměř kolmo seshora a vzduch se ani nehne. Jakýkoli pohyb vyvolává intenzivní pocení a následnou žízeň. Když se pozdě k večeru konečně začnou měnit tlakové poměry vzduchu a člověk se chce radovat, zvednou se oblaka písku smíchaná s prachem a na troud vysušenými výkaly dobytka. Vesnice a okolí se okamžitě zahalí oblakem, který proniká všude - do očí, do plic i do hliněných chatrčí. Opravdu ideální klima pro šíření nemocí, alergií a kdovíčeho ještě.

OBLEČENÍ NEBO MATRACE JE LUXUS

Následující týdny máme plno práce v misijní stanici i při cestování po kraji za účelem hledání vody. Nevyhnutelné jsou i návštěvy v chatrčích z bláta a větví u starých i nových přátel. Stejně tak cesta za sirotky, podporovanými Misijní bankou ubožáků, kteří bydlí v několika vesnicích vzdálených od sebe desítky kilometrů. Chceme vědět, jak se jim daří ve škole, zda jsou zdraví a co potřebují. S těmi, kteří ukončili základní školu, hovoříme o dalším studiu. Všem, kteří se později dostaví, dáváme možnost pozdravit své české podporovatele natočením vzkazu na video. Mezi dětmi jsou vidět velké intelektové rozdíly - mnohé z nich jsou totiž evidentně postiženy alkoholismem rodičů a často jsou i ony už od dětství nuceny pít domácí pivo nazývané pombe, protože je zasytí proti hladu.

Pro mnoho starých i mladých (zejména dětí) je velkým darem molitanová matrace. Ta totiž, položená v noci na holou studenou podlahu, dovede zachránit zdraví i život. Stejně tak i teplé deky, bundy a svetry. Poměrně často se zde setkáváme s dětmi, které mají okousané prsty a uši od krys, protože odmalička stále spí na holé zemi. Lidem chybí základní vybavení, jako je stolička, židle, stůl a postel. Většinou mají jen jeden oděv, který stále nosí a v kterém zároveň spí.

VODA JAKO LÉK

Koryto řeky Momby v Kamsamba je téměř suché. Letošní nedostatek vody zde i v okolních vesnicích způsobil eskalaci cholery, které podlehlo několik desítek lidí. Stále přítomná malárie, tyfus, žloutenka, meningitis a jiné nemoci pak zdravotní situaci domorodců ještě více komplikují. O to větší je naše radost z několika provedených hlubokých vrtů v Kamsamba, Mkonko a okolí. Z jejich charakteristiky už víme, že dostatečně zavodněná vrstva se nalézá v hloubce 50 až 60 metrů. I když je to jednou tolik, než je původní hydrogeologický odhad, a i když to naše náklady na vrty zvyšuje o 100 %, máme radost z prvních přesných údajů, které nám podstatně pomohou i při dalších vrtech.

Kdo z čtenářů s námi sdílí přesvědčení, že láska je mnohem více než pouhé přikázání, a touží se s námi prakticky podílet na uskutečňování naší africké misie, může použít stále platné kontaktní údaje:

Účet u KB: 19-1621380207/0100

(V.s. 777; k.s. 379)

Adresa majitele účtu: Misijní banka ubožáků, nám. 14. října 17 150 00 Praha 5

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 46 14. – 20. listopadu 2017

Daň z náhrad znovu ve hře

Církevní restituce. Až do minulého týdne uzavřené téma se znovu stává součástí politického boje při povolebním vyjednávání o nové vládě.

celý článek


Češi pro Haiti: od adopcí k dílnám

Déle než měsíc strávila Klára Löffelmannová z Arcidiecézní charity Olomouc (ACHO) na Haiti. Po návratu se podělila o své zkušenosti.

celý článek


Potřebovali bychom také sochu Odpovědnosti

Před několika desítkami let mluvil rakouský lékař a zakladatel logoterapie Viktor Frankl o tom, že je sice hezké, že na východním pobřeží Spojených států příchozí…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay