Tisíce zadlužených rolníků v Indii si vzaly život

Vydání: 2008/15 Bejvávalo za socialismu líp?, 8.4.2008, Autor: Martin T. Zikmund

Hospodářský růst Indie se už řadu let zvyšuje zejména díky počítačovému průmyslu. Na druhé straně v téže době páchají indičtí rolníci z důvodu zadluženosti sebevraždy po tisících a tento trend se zatím nedaří zastavit. Indická vláda oznámila jednorázovou finanční injekci do zemědělství, zatímco tamní charita se snaží najít řešení poskytováním mikroúvěrů.

Podle vládních statistik spáchalo v letech 2002 až 2006 sebevraždu nejméně 87 567 indických farmářů, tytéž tragédie jsou však hlášeny i v následujícím období. Na začátku března oznámil indický ministr financí Palaniapan Čidambaram investici 15 miliard dolarů určenou na půjčky zadlužených farmářů, ale ani toto gesto problém neřeší v jeho komplexnosti. Na půjčku mají totiž nárok jen rolníci, kteří vlastní méně než dva hektary půdy. Ostatní – i kdyby měli jen o hektar víc – se k nim nedostanou. Navíc vláda odmítá pomáhat lidem, kteří si již předtím půjčili od lichvářů.

Orgány ze zoufalství
Problém podle expertů spočívá v tom, že místní indické úřady a banky jsou zkorumpované a vyřídit úvěr pro chudé rolníky není nijak jednoduché. Plánovací komise ve Vidarbře například zjistila, že banky vyhodnotily pouze čtvrtinu z pěstitelů bavlny jako vhodnou k poskytnutí půjčky. Teprve poté, co se kvůli sebevraždám do této nejkrizovější oblasti vypravil indický premiér Manmóhan Sing, se číslo zvedlo na polovinu. Podle odhadů si polovina z 3,5 milionu místních farmářských domácností půjčila od soukromníků a na vládní peníze tak nebude mít nárok. Zoufalství rolnické komunity došlo v některých případech až tak daleko, že zruinovaní farmáři nabízeli své ledviny k transplantaci, aby získali finance k přežití.
Pěstitelé bavlny i ostatní indičtí malozemědělci doplácejí nejen na proměnlivé ceny tohoto produktu, ale i na nedostatečné zavlažování a znečištění spodních vod průmyslovou výrobou. „Zásadním problémem je však neoliberální ekonomika indické vlády. Ta selhává v systémové podpoře rolníků, kteří na světovém trhu čelí ohromné konkurenci,“ sdělil KT Bas Wielenga z Centra pro sociální analýzu v Madurai v Jižní Indii. Na globalizaci tohoto typu není podle něj Indie připravena. V zemi, v níž žije jedna miliarda 100 milionů lidí, se totiž dosud 60 % z nich živí zemědělstvím.

ZACHRAŇTE INDII!
Program s názvem „Zachraňte rolníky, zachraňte Indii!“ spustila před rokem indická charita z podnětu mumbajského arcibiskupa (od listopadu 2007 už i kardinála) Oswalda Graciase. S pomocí expertů, zástupců rolnických a jiných nevládních organizací připravili indičtí kněží a biskupové tříletý program poskytování mikroúvěrů rolnickým rodinám, kterým není schopna pomoci vláda. Charitní program v indickém státě Maháráštra počítá s náklady 60 milionů dolarů, které by měly být k dispozici zchudlým rolníkům v období tří let. „Nejde ani tak o výši finanční částky, která by měla být farmářům poskytnuta, ale spíše o efektivitu tohoto programu,“ sdělil P. Varghese Mattamana, ředitel indické charity. Mikroúvěry se podle něj ukázaly po celém světě jako vhodný nástroj pomoci rolnickým komunitám – a jeden z těch, kteří ho propagovali, Muhammad Yunus z Bangladéše za to získal v roce 2006 Nobelovu cenu. Charita se navíc inspiruje obdobným programem v indickém státě Kerala, který vlnu sebevražd mezi tamními rolníky už zastavil.



JEDNORÁZOVÁ POMOC PROBLÉM NEŘEŠÍ
„Indický rozpočet na rok 2008 a 2009 nabízí jen krátkodobá řešení“ – tak ho komentuje P. Nithiya, výkonný sekretář Národní komise pro spravedlnost, mír a rozvoj v rámci Indické biskupské konference. Jedním z hlavních bodů návrhu nového rozpočtu je odpuštění dluhů z půjček, které uzavřeli farmáři vlastnící méně než dva hektary půdy. „Zřeknutí se této částky (15 miliard dolarů) je populistické gesto, které bere v úvahu jen blížící se volby,“ upozorňuje P. Nithiya a ptá se, kdo toto břemeno ponese. Anulaci půjček přirovnal k praxi antických římských imperátorů: poskytnout plebejcům chléb a hry, aby dočasně odvrátili jejich pozornost od každodenních těžkostí. „Nevyvíjí se žádná pozitivní dlouhodobá pomoc farmářům,“ říká pater Nithiya, „odpouštění dluhů jen odstraňuje bezprostřední problém, ale nezabrání budoucím sebevraždám. Rolníci potřebují infrastrukturu, která jim pomůže žít důstojně.“
(RaVat)
Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 50 12. – 18. prosince 2017

Kudy putuje Betlémské světlo?

Už tuto neděli zamíří Betlémské světlo z Vídně a Lince do České republiky. Rozvezou ho skauti. Přinášíme i příběh dvanáctiletého Rakušana Tobiase Flachnera, který…

celý článek


Svěřit se do Božích rukou

Už jen za pár dnů uslyšíme během půlnoční mše vyprávění z Lukášova evangelia o tom, jak se betlémských pastýřů „zmocnila velká bázeň“, když jim anděl Páně…

celý článek


Aby se i dospělí divili...

„Pod stromek bych chtěl lego, tablet a mobil,“ žádá si kluk. „V žádném případě!“ vyděsí se maminka, načež pořídí všechno – a k tomu ještě něco nepotřebného,…

celý článek


DARUJTE KATOLICKÝ TÝDENÍK

Už začínáte přemýšlet nad dárky pod stromeček? Tím naším můžete povznášet, inspirovat a (in)formovat po celý rok!

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay