Světla a stíny po mučednické smrti P. Hamela

Vydání: 2017/31 Pietro Parolin navštíví Rusko, 1.8.2017

Celá Francie si připomněla rok od mučednické smrti 85letého P. Hamela.


FRANCIE SI PŘIPOMNĚLA ROK OD VRAŽDY P. HAMELA. Ono úterý 26. července loňského roku, kdy byl při mši svaté zavražděn kněz Jacques Hamel, se v kostele francouzského města Saint-Étienne-du-Rouvray modlilo pět lidí. Nyní jich na připomínkové bohoslužbě bylo přítomno na sedm set. Francouzský prezident dokonce odložil zasedání vlády, aby se jí on a další ministři spolu s křesťany i muslimy a zástupci veřejného života mohli zúčastnit. „Otec Jacques Hamel k nám mluví jemně, a když se připomíná v našem srdci, už to nejsou ty otřesné scény, ale jeho tichost, vytrvalost, věrnost, velkorysost, jeho odevzdaný život,“ uvedl rouenský arcibiskup Dominique Lebrun, do jehož péče tato svatoštěpánská farnost spadá. Snímek ČTK

Po bohoslužbě, která byla na přání biskupa prostá, byl odhalen památník.
Kněze Jacquesa Hamela zavraždili dva ozbrojenci hlásící se k tzv. IS během mše svaté 26. července 2016. Ve výroční den jeho mučednické smrti zde nyní slavil mši svatou rouenský arcibiskup Dominique Lebrun. Přítomní byli i francouzský prezident Emmanuel Macron a členové vlády i sestra zabitého kněze a další příbuzní, někteří ze svědků mučednické smrti i členové muslimské komunity. Manželé Coponetovi, svědkové dramatu, neměli sílu přijít. (Rozhovor s nimi jsme přetiskli vloni v KT 41/2016 a je i dostupný na webu katyd.cz.)

V úvodu se arcibiskup Lebrun zastavil před paškálem – znamením Kristova vzkříšení – který byl při loňském útoku sražen k zemi a pro středeční slavnost ozdoben květinami ze zahrady P. Hamela. Procesí se také zastavilo na místě jeho mučednické smrti. Podle arcibiskupa nezemřel P. Hamel sám, ale s Ježíšem, krátce poté, co vyslovil Kristova slova: „Toto je mé tělo, které se za vás vydává.“

V homilii zdůraznil, že život a smrt zavražděného kněze „promlouvají mnohem více, než si mohl představit“. Ptal se rovněž, jaké plody jeho život a umučení nese. „V srdci pozorujeme první plody dramatu: přátelství, svornost, dialog, zkrátka lásku vítěznou, něco víc než cokoliv, co jsme si my mohli představit.“

Po skončení mše svaté byl před kostelem odhalen ocelový památník připomínající „pokoj a bratrství a památku otce Jacquesa Hamela“. Tuto stélu nechalo postavit město. Rouenský arcibiskup pak označil obecně atentáty a znesvěcování svatých míst za „stín pro celou naši společnost, která už neví, kde se ocitne po smrti, která si myslí, že je svobodná dělat si, co se každému zlíbí, včetně zkracování života a bránění porodu“.

Pocity truchlících pak přirovnal k prolínání světla a stínů: „Stín odejití a smutku, ale světlo velmi silné přítomnosti; stín lítostí, znepokojení, strachů, ale světlo životodárné náklonnosti; stín urputné vzpomínky na násilí, ale světlo útěšného přátelství; stín podezírání a obviňování, ale světlo stále hledaného odpuštění; stín otázek bez odpovědí, ale světlo víry.“
Arcibiskup také varoval: „Považovat světlo za jednou provždy získané není zodpovědné. A není křesťanské považovat se za součást světla a druhé odsuzovat jako aktéry stínu.“ Jménem P. Hamela proto vyzval „všechny, kdo ještě váhají“, aby opustili stín nenávisti, rozdělení, lží, egoismu či války a aby nastoupili na cestu lásky, jednoty, pravdy, bratrství a míru.

Prezident Emmanuel Macron ocenil reakci církve a farníků i sestry zabitého kněze na tento útok. „Teroristé jistě chtěli zasít mezi katolíky Francie žízeň po pomstě a odvetě. To se jim nepodařilo,“ uvedl. Podle něj to byl útok na hodnoty, které Francouze spojují a kterými je život druhého člověka a to, „co nás činí lidskými“: láska, naděje, darování sebe sama nebo přilnutí k vlastním kořenům a ke svým drahým. „Tvář Jacquesa Hamela se stala tváří těch, kdo odmítají tuto kulturu smrti a arogantního terorismu,“ dodal Macron.

Na P. Hamela vzpomenul i papež František, který už nechal zahájit proces jeho blahořečení. „Dnes si připomínáme P. Jacquesa Hamela, který s tolika mučedníky naší doby obětoval svůj život ve službě druhým.“

Vzpomínkový den uzavřely nešpory v bazilice Notre-Dame de Bonsecours v Rouenu, po nichž pokračovala modlitba u hrobu kněze. Ten se stal nyní cílem poutníků z řad křesťanů, ale i muslimů.

(l’osservatoreromano, ravat, cirkev.cz, kk)
 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Zahraniční, Zpravodajství



Aktuální číslo 42 17. – 23. října 2017

Olomouc má nové pomocné biskupy

Mohutný potlesk zněl v sobotu olomouckým dómem. Věřící tak děkovali za vysvěcení nových pomocných biskupů Antonína Baslera a Josefa Nuzíka.

celý článek


Bohoslužby i z horských hřebenů

Sledovat mši svatou „na dálku“ umožňuje také televize Noe a Radio Proglas. Obě stanice nabízejí přímé přenosy několikrát do týdne.

celý článek


Křesťan a demokracie

Jak posílit demokracii v nejisté době? Co mohou křesťané, zvláště křesťanští politici, udělat pro posílení demokracie? Nad těmito otázkami se zamýšlí Iveta Radičová,…

celý článek


Latina je výrazem jednoty

Má jedno nezpochybnitelné prvenství. Je vůbec první ženou, která před čtyřiceti lety začala učit na české katolické teologické fakultě. Aktivity Markéty Koronthályové…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay