Vydání: 2009/23 Sjezd KDU - ČSL, 3.6.2009, Autor: Tomáš Kutil

Odstupujícího trnavského arcibiskupa Jána Sokola obvinila minulý týden slovenská média ze zpronevěry více než 500 milionů slovenských korun (zhruba 441 milionů Kč). Informaci přinesl po rozsáhlém pátrání časopis Týždeň. Peníze měly údajně zmizet v roce 1998 a arcibiskup je prý poslal na konto bývalého agenta komunistické StB Štefana Náhlika. Případem se už začali zabývat jak přední představitelé slovenské církve, tak Vatikán. Sokol veškerá obvinění popřel.

„Z našeho pohledu jde o velmi závažné informace. Jestli se potvrdí, bude to vážné pochybení Jána Sokola. V tuto chvíli se už příslušné autority na Slovensku a ve Vatikánu danými informacemi zabývají,“ řekl mluvčí Konference biskupů Slovenska Jozef Kováčik. Potvrdil tak, že se nejedná pouze o nepodloženou mediální spekulaci, nýbrž že celá situace vyžaduje důkladné vyšetřování. Případ už před deseti lety zkoumala slovenská policie, avšak z nejasných důvodů bylo vyšetřování zastaveno. Zpronevěřená půlmiliarda pocházela podle časopisu Týždeň z prodeje církevních pozemků. Arcibiskup získané peníze údajně převedl přes svůj soukromý účet a ve stomilionových splátkách je měl postupně poslat bývalému agentovi StB Štefanu Náhlikovi, který v současnosti žije v Kanadě. O motivech arcibiskupova jednání se zatím objevily pouze spekulace – média zmínila například vydírání Jána Sokola zmíněným agentem. Ján Sokol veškerá obvinění popřel a odmítá i jakékoliv informace o svém propojení s agentem Náhlikem. „Je to lež, pana Náhlika jsem v devadesátých letech vůbec neznal,“ řekl časopisu Týždeň. Františkán P. Peter Rúčka naopak dosvědčuje, že se znali a že on sám arcibiskupa o Náhlikově minulosti informoval. „Na podzim roku 1993 jsem zašel za Sokolem a předal mu materiály, které dokazovaly, že Náhlik byl agentem StB a že byl na nás nasazený,“ prohlásil P. Rúčka. Všechny finanční transakce, jež přesáhnou hodnotu šest milionů Kč, vyžadují na Slovensku podle mluvčího Kováčika souhlas biskupské konference. Pokud hodnota překročí 45 milionů Kč, je dokonce nutné schválení Vatikánem. Arcibiskup Sokol tudíž podle církevních směrnic neměl o tak velkých částkách, o jaké se jedná, rozhodovat sám, ale měl postupovat v součinnosti s ostatními biskupy a Vatikánem.