Rakouská církev ve varu

Vydání: 2011/37 11. září 2001, 7.9.2011, Autor: Martin T. Zikmund

„Jak je ti, Rakousko?“ vyvolávali lidé na sklonku naší podřízenosti Habsburkům. „Ouzko,“ odpovídávala jim ozvěna. V poslední době by totéž mohlo platit o katolické církvi u našich jižních sousedů. „Výzvu k neposlušnosti“ vůči některým zásadním církevním předpisům, kterou v polovině letošního léta zveřejnila tzv. Farářská iniciativa, v Rakousku podporuje již na 280 kněží, přes 50 jáhnů a stovky laiků.

Farářská iniciativa v čele s bývalým generálním vikářem vídeňské arcidiecéze P. Helmutem Schüllerem svou „výzvu k neposlušnosti“ formulovala do sedmi požadavků. Do každé bohoslužby hodlají zahrnout modlitbu za církevní reformu (1), eucharistii nebudou odpírat věřícím rozvedeným a znovu sezdaným, jakož i příslušníkům jiných církví (2), budou se snažit celebrovat mši svatou jen jednou za neděli (3), bohoslužby slova s podáváním sv. přijímání budou nazývat „eucharistické bohoslužby bez kněze“ (4), nebudou respektovat zákaz kázání teologicky vzdělaným laikům, jakož i učitelům a učitelkám náboženství (5). Chtějí se zasazovat také o to, aby každá farnost měla svého představeného, muže či ženu, a to nikoli na základě slučování farností, ale na základě nového obrazu kněze (6). A proto signatáři – což je poslední bod tohoto prohlášení – podporují, aby ke kněžství byly přizvány také ženy a ženatí muži (7).

OBNOVIT DŮVĚRU

„Uberte plyn,“ vzkázal rebelujícím farářům štýrskohradecký diecézní biskup Egon Kapellari, přičemž se přimluvil o pokojnou a věcnou diskusi s ohledem na žitou pluralitu v katolické církvi v Rakousku i ve světě. „Světová církev pohlíží na Rakousko poněkud udiveně,“ povzdechl si Kapellari, který je zároveň předsedou Rakouské biskupské konference. Zároveň připustil, že o některých bodech prohlášení lze hovořit – zejména o větším zapojení laiků do správy farností. K požadavku, aby byly svěceny na kněze také ženy, se však vyjádřil negativně, neboť se o něm jednoznačně „vyslovili poslední dva papežové s vysokou teologickou kvalifikací“. Změnit by to prý mohl jedině koncil. Vídeňský kardinál Christoph Schönborn, který strávil minulý týden s papežem v letní rezidenci Castel Gandolfu na setkání žáků-doktorandů Josepha Ratzingera (Benedikta XVI.), již v polovině srpna pozval představitele Farářské iniciativy k rozhovoru. Tehdy jim dal jasně najevo, že pokud setrvají ve svých postojích, bude muset učinit disciplinární opatření a jednat s nimi tak, jako by neuznávali učitelský úřad církve, tzn. suspendovat je. Mezitím se v Rakousku rozvinula na toto téma diskuse, a to i mezi učiteli teologie. Podle vídeňského profesora dogmatiky Jana-Heinera Tücka se musí Farářská iniciativa distancovat „od konkrétních aktů neposlušnosti“, aby „se mohla obnovit základna pro důvěrou prodchnutý rozhovor s církevním vedením“. Jeho innsbrucký kolega, dogmatik prof. Jozef Niewiadomski, varoval před další eskalací tohoto napětí. Podle něj by se dalo této aktivitě rozumět také pozitivně, a to jako určitému „výkřiku“, resp. jako „rozšněrování dosud smotaného balíku požadavků“. Zdůraznil, že je třeba stanovit priority, jež on sám vidí v tom, aby církev dokázala najít nové stanovisko k rozvedeným.

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 16 17. – 23. dubna 2018

Kardinála Berana přivítá i sv. Vojtěch

Už o tomto víkendu přivítají v pražské katedrále rakev s ostatky kardinála Josefa Berana nejen věřící, ale také nová socha sv. Vojtěcha. O umístění skulptury tohoto…

celý článek


Macron: Opravme vztah církve a státu

Poprvé ve francouzské historii vystoupil prezident této přísně sekulární země na setkání s představiteli katolické církve. Emmanuel Macron promluvil v Bernardinské koleji…

celý článek


Skoky jsou zase živé. Už deset let

Mohutný barokní kostel ve Skokách u Žlutic dává tušit, že zde bylo významné poutní místo. A skutečně. Bylo proslavené zázračnými uzdraveními podobně jako francouzské…

celý článek


Prarodiče nás vedou po celý život

Na ty ruce vzpomínáme pořád. Až po letech pochopíme, čím nás v dětství tak upoutaly – velikostí, drsností i jiným dotykem. Nikdo totiž neumí pohladit tak jako babička či dědeček.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay