Putin navštívil Benedikta XVI.

Vydání: 2007/12 Muži a ženy v kostele, 20.3.2007, Autor: Kateřina Šťastná

Přestože hlavním důvodem cesty ruského prezidenta Vladimira Putina na Apeninský poloostrov byla návštěva Itálie a Řecka s cílem upevnit spolupráci v oblasti energetiky, evropská média minulé úterý zaměřila svou pozornost především na Putinovo vůbec první setkání s papežem Benediktem XVI. v italském Bari.

„Schůzka ruského prezidenta Vladimira Putina a papeže bude pouhé setkání mezi hlavami států a neovlivní vztahy mezi katolickou a ruskou pravoslavnou církví,“ nechali se slyšet představitelé moskevského patriarchátu těsně před cestou Putina do Itálie. Apoštolský nuncius v Ruské federaci – arcibiskup Antonio Mennini – však naopak hovořil o velkém významu setkání pro ekumenické vztahy.
Přestože téma rozhovoru prezidenta Putina s Benediktem XVI. v Bari nebylo určeno, pětadvacetiminutová schůzka mezi čtyřma očima se podle oficiálního prohlášení Vatikánu konala ve velice pozitivním ovzduší. „Rozhovory ukázaly na srdečné vztahy mezi Svatým stolcem a Ruskou federací, jakož i na vzájemnou ochotu dál je rozvíjet,“ stojí ve vatikánském prohlášení.
Symbióza církve a vlády?
Ruský list Nězavisimaja Gazeta napsal, že „ruský prezident by se rád zapsal do historie coby iniciátor seriózního dialogu mezi katolickou a pravoslavnou církví“. Média v této souvislosti často poukazují na „symbiózu“ mezi ruskou pravoslavnou církví a vládou. „K této církvi se hlásí 80 procent Rusů. Pravoslaví Rusy sjednocuje, je součástí jejich národní identity. Politici v Moskvě si toho jsou moc dobře vědomi a pravoslavnou církev si hýčkají. Považují ji za jeden z pilířů znovu se rodícího ruského impéria,“ uvedl polský časopis Przekrój. List dodává, že jako odměnu za štědrou státní podporu využívá pravoslavná církev svou autoritu, aby bránila vládu v Kremlu před útoky zvenčí.


– V italském Bari, kde se setkal Vladimir Putin s Benediktem XVI., se nacházejí ostatky svatého Mikuláše, jednoho z nejvýznamnějších světců křesťanského Východu. Kostel svatého Mikuláše, který tam stojí již od roku 1913, byl postavený na náklady právě ruské pravoslavné církve.
– V Rusku se chystá restituce církevního majetku. Příslušný návrh zákona má být hotový už v dubnu. Zástupci ministerstva hospodářského rozvoje, kteří zákon připravují, nepopírají, že se tak církvím otevřou rozsáhlé obchodní možnosti. Někteří představitelé ruského ministerstva hospodářského rozvoje se dokonce domnívají, že církev by se mohla stát jedním z největších vlastníků pozemků a nemovitostí srovnatelným například s plynárenským gigantem Gazprom, ruskými železnicemi či energetickou společností RAO JES. 
– Podle polského časopisu Przekrój povolil někdejší ruský prezident Boris Jelcin, aby pravoslavní duchovní ročně do země dovezli mimo jiné 50 tisíc tun cigaret, aniž za to museli platit clo. V roce 2000 prý byly finanční zásoby ruské pravoslavné církve natolik velké, že duchovní založili Pravoslavnou banku a později ještě další dva finanční ústavy.
– Klub ruských pravoslavných mecenášů si stanovil cíl postavit každoročně 300 nových kostelů. První vyrostou u bran Petrohradu již příští rok v dubnu.
(čtk, red)

Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 38 19. – 25. září 2017

Fatimské poselství putuje Českem

Na tři týdny se k nám po padesáti letech vrací socha Panny Marie Fatimské, kterou biskupové dovezli z národní pouti do Fatimy. Poutě do Portugalska se na sté výročí zjevení…

celý článek


Na fatimské světlo nezapomenete

Do Českomoravské Fatimy v Koclířově zamíří na počátku října i hosté z Portugalska. „Fatima je jen zdůraznění některých stránek evangelia,“ říká v rozhovoru…

celý článek


Tajemství Nejsvětějšího Salvátora

Na konci roku 1989 jsem po jedenácti letech kněžského působení „v ilegalitě“ navrhl kardinálu Tomáškovi, že obnovím pastoraci vysokoškoláků v pražském kostele Nejsvětějšího…

celý článek


Zahajujeme předvolební seriál

Přestože mu ještě není padesát, je nejzkušenějším českým poslancem. V Parlamentu zasedá s krátkou přestávkou od roku 1990 – nejprve za Křesťansko-demokratickou stranu,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay