Putin: Krym je náš Jeruzalém

Vydání: 2014/50 Náboženští vůdci odmítají otroctví, 9.12.2014, Autor: Martin T. Zikmund

Ruský prezident Vladimir Putin „nadzvedl“ Ukrajince, když ve své promluvě k národu zdůvodnil ruský zábor Krymu náboženskými důvody.
 
 
Boje o nezávislost Ukrajiny si vybírají svou daň. Saša přišel na východě o obě nohy, léčil se v nemocnici v Kyjevě. Snímek Eugen Kukla
 
„Pro Rusko má Krym, stará Korsuň, Chersonés či Sevastopol obrovský civilizační a sakrální význam, stejně jako Chrámová hora v Jeruzalémě pro vyznavače islámu a judaismu,“ prohlásil minulý týden ruský prezident Vladimir Putin v poselství „národu“, tj. Federálnímu shromáždění Ruské federace.
 
„Je to neohrabaný pokus vytvořit nový mýtus,“ kritizoval Putina sekretář řeckokatolické biskupské synody Bogdan Dziurach. „Žádný falešný historický ani náboženský argument nemůže před očima světa ospravedlnit násilím prosazenou krádež ukrajinského území,“ zdůraznil. Podle něj v ruských dějinách nepředstavovalo Jeruzalém krymské město Chersonés, kde sv. Vladimír v roce 988 přijal křest, nýbrž Kyjev, kde byla již v první polovině 10. století založena první diecéze.
 
Také ukrajinská pravoslavná církev Moskevského patriarchátu vyjádřila nesouhlas s náboženským zdůvodněním anexe Krymu. „Putinova logika nemůže být akceptována, protože z ní vyplývají nebezpečné důsledky,“ nechal se slyšet Sergej Bortnyk z církevního ústředí v Kyjevě. Podle této logiky by Bortnykovými slovy totiž musel ruský prezident anektovat i turecký Istanbul, neboť tam byla pokřtěna Vladimírova babička.
 
ZKLAMÁNÍ ZE ZÁPADU?
 
V rámci připomínky prvního výročí masových demonstrací na kyjevském Majdanu proti prezidentu Janukovyčovi vyjádřil své zklamání z postoje Západu řeckokatolický kyjevsko-haličský arcibiskup Svjatoslav Ševčuk: „Události, jež následovaly, ukázaly, že naši spojenci nemají odvahu vést jednání, která by garantovala územní celistvost Ukrajiny. Prokázalo se, že jediný spojenec ukrajinského lidu, který nekolísá, je Pán Bůh.“
 
Rok staré události na náměstí Nezávislosti, tzv. Majdanu, nejsou ale jediné výročí, které si Ukrajina připomíná. Tento týden proběhnou v Kyjevě církevní oslavy čtvrtstoletí od znovuustavení řeckokatolické církve, která byla v letech 1946–1989 v Sovětském svazu oficiálně zakázaná. Jako papežský legát se jich účastní vídeňský kardinál Christoph Schönborn. 

 

Sdílet článek na: 

Sekce: Články, Zahraniční, Zpravodajství

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 42 16. – 22. října 2018

Sedm nových přímluvců v nebi

Svatý otec v neděli kanonizoval sedm světců v čele s papežem Pavlem VI. Na Svatopetrském náměstí se shromáždilo 70 tisíc lidí.

celý článek


Stovky lidí podpořily čínské křesťany žádající o azyl

Pět set lidí demonstrovalo v neděli 14. října v centru Prahy na podporu čínských křesťanů, kteří v ČR žádají o azyl.

celý článek


Deformují pohled na svět

Slovo „sekty“ se z veřejného prostoru v posledních letech téměř vytratilo a zdá se, že ty, které by byly pro člověka nebezpečné, jsou méně aktivní. Ostražitost…

celý článek


Farníci vybrali na kapli v Kongu

V minulých dnech se z misijní cesty do Konga vrátil farář v Přibyslavicích na Třebíčsku P. Jacek Kruczek, který před dvanácti lety přišel z Polska posílit moravskou…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2018, všechna práva vyhrazena     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay