17. 3. 2009
|Vydání: 2009/12 Mateřská není vězení, 17.3.2009, Autor: Martin T. Zikmund
Strašák finanční krize obchází celým světem. Ale pouze v některých rozvojových zemích může mít její dopad přímo katastrofální následky. Experti odhadují, že kvůli krizi může během šesti let zemřít na světě o 200 – 400 tisíc dětí víc. Humanitární organizace i církve bijí na poplach a hledají způsoby, jak zmírnit dopady krize na tuto nejohroženější vrstvu obyvatel.
„Pravidelná výživa je nesmírně důležitá od okamžiku početí až alespoň do pěti let dítěte, neboť i krátkodobé trhliny v této péči mohou zapříčinit dlouhodobá postižení,“ tvrdí Ronald U. Mendoza z humanitární organizace Unicef. Podle něj proto nemá podvýživa dětí, na níž se má hospodářská krize podepsat, vliv jen na zvýšenou úmrtnost a horší zdravotní předpoklady, ale také na oslabenou schopnost dětí se učit a získávat znalosti. Týká se to celých oblastí světa od jihovýchodní Asie přes Latinskou Ameriku až po subsaharskou Afriku – ta je ohrožena vůbec nejvíc.
VENKOV JE UŽ NA DNĚ
„V jihovýchodní Africe se závislost na světovém kapitálu projeví především růstem nezaměstnanosti ve městech. Ty nejchudší venkovské zemědělské oblasti ale na tom už sotva mohou být hůře než dnes,“ vyjádřil se pro KT Pavel Baldínský z humanitární organizace Misijní banka ubožáků. Soukromí zemědělci, kterých je v Africe pořád zdaleka nejvíc, už dnes těžko hájí své živobytí. Chudoba a nevzdělanost se zde promítá též do řady infekčních i dědičných nemocí – lidé tu umírají až o 30 let dříve než v Evropě. Obrovským problémem, dopadajícím zvláště na dětskou populaci, zůstává alkoholismus a AIDS – počet sirotků se kvůli tomu v těchto oblastech dramaticky zvýšil.