Počet sebevražd v Indii stoupá

Vydání: 2007/9 Vyplatí se život "na psí knížku"?, 27.2.2007, Autor: Kateřina Šťastná

Ze zoufalství nad svou špatnou životní situací se podle oficiálních údajů zabilo za posledních pět let na čtyři tisíce zemědělců ve čtyřech státech střední a jižní Indie. Nezávislé zdroje, jak uvedla agentura AsiaNews, však hovoří dokonce o 18 tisících sebevražd ve státech Maharashtra, Andra Pradesh, Karnataka a Kerala. Důvodem je nedostatek peněz a dluhy.

Indická charita si proto stanovila pro rok 2007 za cíl snížit počet sebevražd zemědělců v zemi. Rozsáhlý projekt, na kterém se podílela také Indická biskupská konference, se jmenuje „Zachraňte zemědělce – zachraňte Indii“. Jedná se především o vytvoření „družstev“ a poskytování mikropůjček, které by posílily hospodářskou soběstačnost zemědělců.
Jak uvedl pro agenturu AsiaNews výkonný ředitel indické charity P. Varghese Mattamana, podobný projekt už pomohl okolo dvěma tisícům farmářů v oblasti státu Kerala. Dodal, že nyní se v první řadě činnost charity zaměří na region Maharashtra, kde se jen od června do října 2006 připravilo o život minimálně 962 lidí a za posledních deset let tam stoupl počet sebevražd o 288 %.

POMÁHAJÍ I ČEŠI
„Zemědělci jsou ve většině případů negramotní (okolo 68 %, pozn. red.), takže co se týče zdrojů obživy, nemají příliš na výběr,“ říká Hedvika Vodrážková z Arcidiecézní charity Praha. Ti, kteří nemají vlastní pozemek, pracují jako námezdní dělníci, třeba jen dva dny v týdnu nebo část ročního období. „Arcidiecézní charita Praha se v rámci projektu Adopce na dálku® zaměřuje právě na tyto sociálně nejslabší skupiny. Potřebným rodinám se v jejich nelehké životní situaci snaží nepřímo pomoci tím, že posílá jejich děti do školy, aby byly gramotné a mohly se v budoucnu o sebe lépe postarat,“ říká Petra Vokřálová, která má na starosti rozvojové projekty. „V rámci projektu Adopce na dálku® se prostřednictvím navazujících rozvojových projektů a programů snažíme pomáhat také matkám sponzorovaných dětí – aby si mohly přivydělat a přispět do rodinného rozpočtu,“ dodává.
Nelehkou situaci potvrzuje poslední dopis, který před pár dny přišel do Arcidiecézní charity Praha z oblasti Mangalore na jihu Karnataky. Lidé zde často nemají kde bydlet. Proto si někteří postavili chudé příbytky na pozemcích patřících státu. Na stavbu si půjčili od lichvářů, kteří požadují vysoké úroky. Práce místních obyvatel je ale sezonní, příležitostná a málo placená, a tak často nemají ani na jídlo nebo vzdělání pro své děti, natož aby dokázali splatit dluhy. Navíc žijí v neustálém strachu, že je vláda vyžene. To už se stalo minulý týden ve Vamanjoor, což je příměstská okrajová část města Mangalore. Vláda tam za účasti policie s pomocí buldozerů zlikvidovala dvanáct domků. „Lidé plakali a prosili, ať jejich domy neničí. Ale nebyli vyslyšeni. Buldozery srovnaly domky se zemí a lidé přišli i o to málo, co měli uvnitř,“ napsala v dopise sestra Daphne z partnerského střediska, ve kterém jsou organizovány také adopce na dálku.
Pomoci obyvatelům Indie lze na číslo účtu KB Praha 2 – 749011/0100, var. symbol 799 (Rozvojový fond). Více informací na www.charita-adopce.cz nebo na telefonu 224 246 519, 224 246 573.


Sdílet článek na: 

Sekce: Zpravodajství, Zahraniční, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 16 17. – 23. dubna 2018

Kardinála Berana přivítá i sv. Vojtěch

Už o tomto víkendu přivítají v pražské katedrále rakev s ostatky kardinála Josefa Berana nejen věřící, ale také nová socha sv. Vojtěcha. O umístění skulptury tohoto…

celý článek


Macron: Opravme vztah církve a státu

Poprvé ve francouzské historii vystoupil prezident této přísně sekulární země na setkání s představiteli katolické církve. Emmanuel Macron promluvil v Bernardinské koleji…

celý článek


Skoky jsou zase živé. Už deset let

Mohutný barokní kostel ve Skokách u Žlutic dává tušit, že zde bylo významné poutní místo. A skutečně. Bylo proslavené zázračnými uzdraveními podobně jako francouzské…

celý článek


Prarodiče nás vedou po celý život

Na ty ruce vzpomínáme pořád. Až po letech pochopíme, čím nás v dětství tak upoutaly – velikostí, drsností i jiným dotykem. Nikdo totiž neumí pohladit tak jako babička či dědeček.

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay