26. března–1. dubna 2024
Aktuální
vydání
13
Předchozí vydání
Hledat
Archivní článek

Papežova návštěva Balkánu

30. 4. 2019

|
Tisk
|

V tuto neděli 5. května vyjíždí papež na třídenní apoštolskou cestu do Bulharska a Severní Makedonie. Do převážně pravoslavných zemí veze poselství „Míru na zemi“ a povzbuzení „Neboj se, malé stádce!“

Vydání: 2019/18 Podpořte rodiny, znělo Prahou, 30.4.2019, Autor: Tereza Zavadilová



„Žije tím celá země, cítíme velké očekávání, je to pro nás dar a velká čest,“ uvedl pro KT P. Petr Cvrkal, vedoucí české salesiánské misie v Bulharsku, s tím, že návštěvu vnímá pozitivně i velká část pravoslavných. Katolíci jsou zde v menšině. V Bulharsku, kde žije sedm milionů lidí, je to procento, a v Severní Makedonii, kde žijí dva miliony obyvatel, je katolíků méně než půl procenta. Ekumenické vztahy zde nebyly vždy jednoduché. Svatý synod dokonce nyní některým duchovním zakázal se s papežem setkat. Ten přijíždí na pozvání církve a představitelů státu.
„Během pronásledování za komunismu byly katolická a pravoslavná církev jednotnější,“ uvedl Christo Projkov, bulharský řeckokatolický biskup a exarcha Sofie (a také prezident tamní biskupské konference) pro Catholic News Service. „Může to být krůček dopředu,“ doufá P. Cvrkal. „Je to tím bolestnější, že naše spiritualita je velice blízká té východní,“ dodává.
Naposledy navštívil Bulharsko papež Jan Pavel II. roku 2002. Nyní se tamní česká komunita chystá na příjezd Svatého otce modlitbami. Čeští salesiáni už více než deset let pracují s romskými dětmi ve Staré Zagoře, kde také staví kostel. Dále mají na starost centrum pro mládež, chlapecký internát a oratoř ve městě Kazanlak.
Modlitba před trůnem věrozvěstů
V Sofii papež po nedělním přijetí pozdraví patriarchu Bulharské pravoslavné církve Neofyta v paláci Svatého synodu a v tichu se pomodlí před Trůnem sv. Cyrila a Metoděje v katedrále sv. Alexandra Něvského, patriarchově sídle a jednom z největších pravoslavných chrámů světa. Byl postaven na počest ruských vojáků padlých za osvobození Bulharska od turecké nadvlády v letech 1877–1878 a následného získání nezávislosti. Je zasvěcen ruskému vojevůdci ze 13. století a patronu carské rodiny, o němž vznikla řada středověkých legend, a nachází se zde i jeho relikvie. Následovat bude modlitba „Raduj se, nebes Královno“ a mše svatá na náměstí.
Druhý den navštíví papež František uprchlický tábor poblíž hlavního města a odletí do města Rakovski. Tam oslaví mši svatou s prvokomunikanty v kostele Božského srdce, poobědvá s biskupy u sester klarisek a v kostele sv. Michaela Archanděla se setká s věřícími. Poté odletí zpět do Sofie, kde jej čeká ekumenické setkání na Náměstí nezávislosti a společná modlitba za mír.
Pocta Matce Tereze
Třetí den cesty stráví papež František v Severní Makedonii, kde pronese dokonce pět promluv. Po oficiálních přijetích navštíví Památník Matky Terezy spolu s duchovními a sejde se s chudými. Světice a významná humanitární pracovnice se v současném hlavním městě Skopje narodila. Obě země papežovy návštěvy se potýkají s vysokou mírou chudoby a nezaměstnaností – a navíc řeší, jak se postarat o celkem 250 tisíc uprchlíků, kteří tudy míří do západní Evropy. Ve Skopje bude Svatý otec slavit eucharistii na Náměstí Makedonie. Později jej čeká další mezináboženské setkání, tentokrát s mladými v pastoračním centru, a setkání s pravoslavnými kněžími, jejich rodinami a řeholníky v katedrále.
Přirozená křižovatka
„Křesťanství se dostalo do Evropy přes Makedonii (což je širší pojem než hranice současného státu – pozn. red.). Vzpomeňme na Pavlovo vidění muže z Makedonie, který na něho volal: ‚Přijď a pomoz nám!‘,“ uvedl Kir Stojanov, biskup Skopje, v rozhovoru pro makedonský web katolici.mk. Připomněl, že kontinuita v zemi nebyla přerušena a že zde působili učedníci sv. Cyrila a Metoděje – sv. Kliment Ochridský nebo sv. Naum. „Tento region je přirozenou křižovatkou mezi Východem a Západem, mezi dvěma jurisdikcemi Cařihradu a Říma,“ dodal biskup.
Makedonskou církev nyní tvoří 15 farností a působí zde 22 kněží. Věřící jsou mimo Makedonců hlavně Chorvati nebo Albánci. Mimo katolíků a pravoslavných zde žijí metodisté, muslimové a židé. „Principem není jen tolerance, ale i spolupráce, vzájemný respekt a společné přispění pro věřící a všechny lidi dobré vůle,“ uvedl biskup.
Papež Jan Pavel II. ve své encyklice „Aby všichni byli jedno“ z roku 1995 zdůrazňoval spolupráci křesťanů. Téhož roku navštívil Vatikán ekumenický patriarcha Bartoloměj I. O rok později jako první papež od Velkého schizmatu roku 1054 navštívil převážně pravoslavnou zemi – Rumunsko – a roku 2001 jel do Řecka a na Ukrajinu, kde pravoslavná církev vloni získala autokefalii. „Pokud se Františkovi podaří vytvořit s lídry pravoslaví v Bulharsku, Severní Makedonii a v Rumunsku (kam se chystá koncem května – pozn. red.) dobré vztahy, získá Vatikán podporu v širším pravoslavném světě,“ komentoval americký katolický web Crux Now s tím, že návštěva sice není tak „ostře sledovaná“ jako papežova cesta do Spojených arabských emirátů či Maroka, ale ukazuje kontinuální zájem Vatikánu o východní Evropu.

Ochrana vašeho soukromí je naší prioritou

Abyste mohli co nejlépe využívat služby portálu Církev.cz, včetně nakupování, používáme my a někteří naši partneři tzv. cookies (malé soubory uložené ve vašem webovém prohlížeči). Díky nim si například pamatujeme, zdali jste přihlášeni, vámi provedená a preferovaná nastavení, co máte v košíku, jak máte seřazené a vyfiltrované produkty apod.

Díky nim vám také nenabízíme nevhodnou reklamu a pomáhají nám v analýzách sloužících k dalšímu rozvoji portálu.

Potřebujeme však váš souhlas s jejich zpracováváním. Děkujeme, že nám ho dáte, a ujišťujeme vás, že se k vašim datům chováme maximálně zodpovědně v souladu s platnou legislativou