Pán Bůh má rád smíšený les

Vydání: 2008/20 Mateřská dovolená - odpočinek, nebo zátěž?, 13.5.2008, Autor: Martin T. Zikmund

Před dvěma týdny vydal Vatikán poselství k buddhistickému svátku Vésak. Kardinál Jean-Louis Tauran, předseda Papežské rady pro mezináboženský dialog, v něm píše o společné odpovědnosti křesťanů a buddhistů za planetu Zemi. Nejen nad touto aktuální výzvou se zamýšlíme s P. Ludvíkem Armbrusterem SJ, děkanem Katolické teologické fakulty UK v Praze, který v letech 1952–1999 studoval a pak vyučoval filozofii na jezuitské univerzitě Sophia v Tokiu.

Může toto vstřícné slovo z Říma rezonovat mezi japonskými buddhisty?

Mluvit o „japonských buddhistech“ je jako hovořit o „českých křesťanech“. Pro velkou většinu oslovených na obou stranách je jejich náboženství sotva něčím více než kulturním folklórem. Vzhledem k působení agresivních sekt jsou navíc Japonci vůči organizovanému náboženství alergičtí. Neočekávám proto, že by vatikánské poselství mohlo mít v Japonsku významný ohlas, i když na Japonce ekologické problémy samozřejmě doléhají.

Jak se vůbec Japonci dívají na křesťanství?
Jednou mi můj japonský přítel-filozof řekl: „Co vy, misionáři, jste nám vlastně přišli říct? Že vy – Evropané máte pravdu a že my všichni ostatní jsme na omylu? Vidíš, a tohle my neberem.“ Japonci pořád nahlížejí na křesťanství jako na náboženství víceméně euro-americké. V dlouhém období od konce 16. do poloviny 19. století dokonce považovali místní křesťany za pátou kolonu evropských kolonizátorů – a tak se je snažili vykořenit, jak se dalo. Prakticky tehdy utopili křesťanskou misii v krvi. Dnes přejímají ze Západu moderní přírodní vědu a technologické know-how, křesťanské vlivy však jen ve velmi omezené míře.

A co budoucnost křesťanské misie v Japonsku?
Stejně jako kdysi sv. Pavel pracně prosazoval, aby se pohané – pokud měli být pokřtěni – nemuseli stát nejprve Židy, tak by se dnes analogicky nemělo od Japonců a dalších Asiatů chtít, aby jejich konverze ke křesťanství zahrnovala i přijetí evropské kultury. Ostatně takový přístup nemá už ani v Asii šanci.

Donedávna se však evropská kultura vyvážela spolu s křesťanstvím, aniž by se tyto věci od sebe oddělovaly...
A pak ty naše misie po světě vypadají dosud jako filiálky římskokatolické církve. Naše křesťanská misie v Asii ještě není dost indická nebo japonská. Ještě pořád jsme teologicky v epoše, kdy se křesťanství vnášelo do východních zemí pod pláštíkem evropské kolonizace. Kolonie se však osamostatnily, začalo něco nového a my v církvi to musíme vzít vážně. Vždyť v jednotě s papežem není jen římskokatolická církev, ale také řeckokatolická, chaldejskokatolická a tak podobně. Tyto církve mají svou liturgii, své církevní právo, svou kulturní svébytnost, a přece jsou katolické. V budoucnu by těchto svébytných, a přece s Římem spojených církví mělo být v Asii ještě více – například čínskokatolická, japonskokatolická...
Pán Bůh má přece rád smíšený les. Monokulturní porost je navíc velmi slabý proti přírodním katastrofám a škůdcům. Je třeba dopřát jiným národům zasadit si seménko evangelia do své kulturní půdy.

P. Ludvík Armbruster SJ se v tomto týdnu dožívá 80. narozenin. Redakce Katolického týdeníku mu k tomuto životnímu jubileu srdečně blahopřeje.


Sdílet článek na: 

Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 8 20. – 26. února 2018

Zesnul Jaroslav Med

Na Popeleční středu zemřel ve věku 85 let literární historik a dlouholetý předseda redakční rady Perspektiv KT Jaroslav Med.

celý článek


Mladí lidé chudobu dědí

Chudoba se u nás dědí, zjistila Charita ČR. Při výzkumu se soustředila na mladé lidi, jichž je takto ohroženo zhruba tři sta tisíc. Charita proto navrhuje šest opatření,…

celý článek


Pouť ke hrobu svatého Cyrila

Mší svatou, jejímž hlavním celebrantem byl arcibiskup Jan Graubner, oslavili věřící v Římě svátek jednoho ze slovanských apoštolů.

celý článek


Na hranicích jsem se modlil

Jeho osudy inspirovaly spisovatele, filmové tvůrce i socialistickou propagandu. JOSEF HASIL po únoru 1948 převáděl ohrožené lidi přes hranice. „Nikdy jsem nešel přes hranice,…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay