Náboženská tolerance na Kosovském poli?

Vydání: 2008/9 Umírání dříve a dnes, 26.2.2008, Autor: Martin T. Zikmund

Napětí kolem nezávislosti Kosova má také náboženskou příčinu. Právě na Kosovském poli zastavili ve 14. století pravoslavní Srbové tažení osmanských Turků – muslimů. Nyní však na tomto území žije většina Albánců vyznávajících islám. Vyhlášení nezávislosti vyvolalo obavy, že dojde i k islamizaci regionu, ale nechybí ani hlasy, že může jít o zárodek budoucí náboženské tolerance.

„Všichni očekáváme něco těžkého a strašného,“ prohlásil biskup Artemij, nejvyšší představitel pravoslavné církve v Kosovu, v reakci na vyhlášení kosovské nezávislosti. „A proto by Srbsko mělo vojensky zakročit, aby Kosovo bylo zachováno jako součást státu,“ apeloval zároveň na Bělehrad. Srbské vedení by se podle něj mělo obrátit na Rusko, aby mu pomohlo zajistit udržení této provincie. Mluvčí moskevského patriarchátu pak vzápětí potvrdil, že ruská pravoslavná církev má na tuto otázku stejný názor a nezávislost Kosova odmítá.
Ani v Evropském parlamentu není tato záležitost nahlížena bezstarostně. „Obávám se, že po mezinárodním uznání nezávislého Kosova nebude už žádná síla schopna zabránit vzniku Velké Albánie. A ta jako muslimský stát v srdci křesťanského Balkánu zamíchá geopolitickými kartami v jihovýchodní Evropě, což povede k další destabilizaci regionu,“ varuje český europoslanec Jan Březina (KDU-ČSL).
Podle něj nezávislost Kosova může způsobit i narušení územní celistvosti Makedonie a Černé Hory, kde žijí silné albánské menšiny.

„NÁŠ ISLÁM JE LIGHT“
Kosovští muslimové však okolní svět uklidňují: „Náš islám je ‚light‘ – něco jako Cola Cola Light nebo cigarety Marlboro Light,“ zavtipkoval Ilmi Krasniqi, imám jedné z pěti mešit ve východokosovském městě Gnjilane. „Tohle není Bagdád ani Saúdská Arábie,“ dodal. Jeho názor sdílejí i jiní. „Albánci, ač jsou ve většině případů muslimové, jsou fanatici pouze ve vděčnosti Americe. Albánský islám je umírněný a představuje val proti radikalizaci evropských muslimů,“ nechal se slyšet Stephen Schwartz, výkonný ředitel washingtonského Střediska pro islámský pluralismus. Podle něj se Kosovo stane naopak ukázkou náboženského pluralismu v Evropě.
„Sdíleli jsme s kosovským národem těžké doby, nyní s ním sdílíme i toto šťastné období,“ uvedl apoštolský administrátor kosovských katolíků Dode Gjergji a dodal: „Věříme, že jediný způsob budování Kosova je dialog.“ Z obyvatel Kosova se 90 % (tj. 2,1 milionu) hlásí k islámu. Katolíci tvoří tři procenta – mají 23 farností, 55 kněží a 80 řeholnic. S katolickou církví sympatizoval i zesnulý kosovský prezident Ibrahim Rugova. Ve věci nezávislosti Kosova nevydal Svatý stolec žádné jednoznačné prohlášení, jen vyzval k umírněnosti. Sdílet článek na: 

Sekce: Zahraniční, Zpravodajství, Články

Diskuse

V diskuzi není žádný příspěvek. Diskuze již byla uzavřena.




Aktuální číslo 3 16. – 22. ledna 2018

Břevnov má nového opata

Dlouhých sedmdesát let dělí od sebe dvě opatské benedikce na Břevnově. Toto slavnostní požehnání a uvedení do úřadu přijal Anastáz Opasek v roce 1947, P. Prokop Siostrzonek…

celý článek


Kdo na Hrad? Zeman, nebo Drahoš?

Do druhého kola prezidentských voleb postupuje Miloš Zeman se 38,6 % a Jiří Drahoš s 26,6 % hlasů. Jaký vztah mají k církvi?

celý článek


Podrobně k počátkům Vatikánského rozhlasu

Před rokem ohlásil šéf vatikánských médií Dario Viganò reformu, která se dotkla i Vatikánského rozhlasu. Zatímco digitální kanály sloučené pod značku Vatican News…

celý článek


Mlčení kolem Laudato si’

Zanedlouho má vyjít odborně i jazykově opravené nové české vydání encykliky Laudato si’ s podtitulem O péči o společný domov, což bude příležitost se aspoň v katolickém…

celý článek




Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2018

© Katolický týdeník 2004 - 2013, všechna práva     Mapa webu RSS kanál XML Sitemap  |  Online platby přes GoPay